Jak Štěpánek na svět přišel

Konečně jsem se k tomu skoro po roce dostala. Píšu to hlavně pro sebe, abych nezapomněla. Porod našeho prvního syna. Narodil se 25.4.2014 v 16:27. Měl 49 cm a 2950 g.

Tak pěkně popořadě. S manželem jsme si někdy v půlce léta 2013 řekli, že už by jsme oba chtěli miminko. Ani jeden jsme asi nečekali, že to přijde tak rychle. Srpen 2013 byl osudným. :-) Užívali jsme si léto, já hodně běhala a „trénovala“ na další ročník We run Prague. Manžel se rozhodl běžet tentokrát taky a já za ním nechtěla zůstat moc pozadu.

Naši přátelé si ho dobíral, že budu rychlejší. Asi bych byla, ale běželo se mi hodně špatně, půlku závodu mě strašně píchalo v břiše. Už to mi bylo trošku divné, protože 10 km jsem běhala úplně běžně a v pohodě. No myslela jsem si, že brzo přijde menstruace a je to tím. Nechala jsem to být. Zpoždění jsem mívala, takže těch pár dní jsem nějak neřešila.

No a pak další týden nic. Nedalo mi to a udělala jsem si test. Byla tam jen jedna čárka. No asi za dvě hodiny mi to nedalo a já na test mrkla znovu. Byl tam duch. Počkala jsem ještě dva dny a udělala test znovu, mezitím jsem volala doktorovi, abych mohla přijít na kontrolu. On měl ale dovolenou a my jeli další týden do Chorvatska, takže jsem se objednala až za 14 dní.

Manželovi jsem to oznámila. Měl radost, ale ještě byl takový rozpačitý, dokud to nebylo potvrzené. Malý brouček byl tedy s námi i u moře. V úterý 17.9.2013 doktor potvrdil těhotenství a že vše je, jak má být. Objednal mě zase za 3 týdny na další kontrolu.

Těhotenství probíhalo úplně pohodově. Ke konci jsem měla akorát pozitivní test na streptokoka. Přibrala jsem jen 12 kilo. Chodila jsem do práce, nakupovala na prcka, zjistili jsme, že budem mít chlapečka a moc jsme se na něj těšili. Na mateřskou jsem šla 8 týdnů před porodem. Termín jsem měla 14.5.2014.

Den před porodem (čtvrtek)bylo nádherně, celé odpoledne jsme byli na zahradě. Grilovali a s manželem si dělali srandičky, jak nesmím porodit v pátek, že by pak musel celý víkend slavit. Šli jsme v pohodě spát. Ráno před 5 hodinou, než manžel vstával do práce, mě vzbudilo nějaké lupnutí a cítila jsem trošku vlhko. Říkala jsem si, co to je, ale na počůrání to nevypadalo. Dala jsem si poporodní vložku do kalhotek, aby kdyžtak v nemocnici mohli udělat test na plodovou vodu, a šla jsem si zase lehnout, že počkám, co bude dál.

Manžel odjel do práce. Domů to má 10 minut cesty a do nemocnice taky. Četla jsem si na netu, jak to je s tou vodou, ale psali, že když je pozitivní streptokok, že by porod měl být kvůli riziku infekce vyvolán rychleji než normálně. Tak jsem zavolala manželovi, že bychom radši měli jet.

7:30 V nemocnici porodní asistentka udělala test na plodovou vodu, ale jelikož ta moje vložka měla trošku modrou výplň, tak si nebyla úplně jistá. Dala mi jejich a šla jsem na monitor. Přišla jiná PA a ptá se mě, jestli ze mě ta plodovka pořád vytéká. Říkám, že když ležím, tak ne, a ona na mě arogantně, že teda budu muset asi skákat. No to mě smích přešel a modlila se, ať ji nemám u porodu. Pak mě už tedy přijali a že za mnou přijde doktor.

No přišel úžasný PAN DOKTOR, všechno mi vysvětlil a vzal mě na ultrazvuk. Řekl mi, že kvůli tomu streptokokovi bych měla do 12 hodin porodit. Zavedl mi tabletu na vyvolání, dali mě ba porodní box a dovedli manžela. Manžel musel ještě do práce tak zase odjel. Já ležela a psala si se ségrou. Bolesti byly zatím jen jako u MS. Přišla mi sestra dát kapačku s ATB. No a pak už se v pkolí ozývaly jiné rodící maminky a miminka a mně začalo docházet, že jde do tuhého.

Museli mě převézt na chvilku na jiný box, protože potřebovali místo pro další rodičku. Tak jsem byla s další maminkou na jiném pokoji. Ona už byla asi dál, protože už jí kontrakce dávaly zabrat, a já si v duchu říkala, jak to asi bude bolet a co mě čeká. Z „mého“ boxu se ozvalo dvakrát nějaké zakřičení a pak pláč miminka. PA mě za chvíli stěhovala zpátky. A já jí říkala, že to byla nějaká rychlovka. A ona, že až budu rodit posedmé, tak mi to půjde taky rychle. :-)

Pak mě připojili zase na monitor. Bolesti už začaly být větší, ale monitor kontrakce neukazoval. Přišel doktor, porušil mi vak blan, aby odtekla plodová voda. Přijel manžel, už jsem měla kontrakce tak po minutě. Od cca 13 hodin jsem byla ve sprše na balóně, tam mi bylo teplo, tak jsem šla ven. Tam to bylo hrozné, tak jsem šla zase do sprchy.

Bylo mi strašně líto manžela. Chudák nevěděl, jak mi má pomoci.

Pak přišla PA, že mi zase udělají monitor. To už byla s bolestmi fakt hrůza a já myslela, že už to nezvládnu. Slyšeli jsme od vedle strašný křik, který trval hooodně dlouho. Přišla PA a dala mi další ATB. A řekla, že za chvíli už půjdeme na kozu. Dala mi mezi nohy takovou krychli a říkala, že když se mi bude chtít tlačit, ať klidně tlačím.

Za chvíli přišla a s manželem mi pomohli na kozu. Manžel odešel. Nechtěl být u samotného tlačení a já byla v tu chvíli i ráda. Přišel i doktor a dětská sestra. Nevím přesně, kolik lidí tam bylo. Jen vím, že doktor stál opřený o zeď a čekal, kdyby asi nastaly nějaké komplikace. Pak mi PA řekla, jak mám při každé kontrakci tlačit. Čekali jsme tedy na kontrakce a asi po třetí kontrakci mi dali oxytocin a já mohla tlačit, jak to šlo.

Přišlo mi to jako strašně dlouhá doba a myslela jsem, že to nezvládnu. Ale asi to byly tak 3 zatlačení a malý byl venku. I manžel říkal, že na té chodbě byl chvíli, pak slyšel plakat miminko a hned pro něj přišla sestra, ať jde vážit atd.

Jen si pamatuji, že mi PA říkala, že už je venku hlavička, a já ještě myslela, jak moc budu muset tlačit, a ona už se mě ptala, jestli chci malého na břicho. Byl tak krásný. Já plakala a říkala mu, že je náš milášek. Manžel ho šel umýt a zvážit a já mezitím porodila placentu. Doktor mi udělal tři vnitřní stehy. Věřím, že bez nástřihu jsem díky Ani-ballu.

A pak jsme leželi s malým asi 2 hodiny v posteli na porodním boxu a kochali jsme se. Byl tak krásný a tak maličký. Krásně se přisál. Pak nás převezli na šestinedělí a my už jsme se sžívali a těšili se domů.

Porod tedy trval kolem 8 hodin a asi po měsíci jsem si říkala, že klidně zvládnu další.

Děkuji všem, kteří dočetli až do konce.

Sledovat eMimino.cz

načítám...

Přečtěte si také

Vždycky jsem si myslela, že svoje dítě nikdy neuhodím. Pak jsem mu dala facku

Anonymní
06.10.26
1059

Jednu věc jsem měla ve výchově svých dětí vždycky jasnou. Nebudu je bít. Sama jsem jako dítě dostávala facky a párkrát i pořádně přes zadek. „Škoda každé rány, která padne vedle,“ slýchala jsem...

Tchyně má klíče od bytu a chodí bez ohlášení. Manžel to neřeší

Anonymní
06.10.26
905

Klíče od našeho bytu dostala tchyně jen pro případ nouze. Jenže postupně je začala používat kdykoli se jí zachce. Nosí polévku, přerovnává věci, kontroluje domácnost a manžel tvrdí, že bych měla...

Dělala jsem vše pro podporu jeho imunity. Stejně byl syn ve školce pořád nemocný

Anonymní
06.10.26
374

Když Matěj loni nastoupil do školky, počítala jsem s tím, že první rok bude horší. Rýma, kašel, jednou za čas teplota. Jenže realita byla taková, že byl doma snad každé dva týdny. A já málem přišla...

Manžel domů „donesl“ pohlavní nemoc. Tvrdí, že mě nepodvedl

Anonymní
06.10.26
1349

K lékařce jsem šla kvůli potížím, které jsem nejdřív přičítala něčemu banálnímu. Výsledek vyšetření mě zaskočil. Manželovi jsem řekla, že by se měl nechat vyšetřit také, ale on odmítá připustit, že...

Dcera začala používat slovo „normální“. Zjistila, že naše rodina normální není

Anonymní
06.10.26
483

Dcera už pomalu dorůstá do věku, kdy má na všechno vlastní názor a hlavně potřebu mi ho pravidelně sdělovat. Čím je starší, tím častěji také zjišťuji, že věci, které jsem ještě před pár lety...

Máma celý život řešila moji váhu. Teď začala hlídat i moji dceru

Anonymní
05.10.26
968

Od dětství jsem poslouchala, že mám silná stehna, neměla bych si přidávat a některé oblečení mi nesluší. Dlouho jsem věřila, že to maminka říká pro moje dobro. Když ale stejné poznámky začala...

Spolužačka dcery (11) kouří. Konfrontovala jsem její matku a nestačila se divit

Anonymní
05.10.26
1666

Podle mého soudu jsou děti ve věku kolem deseti let opravdu ještě příliš malé na to, aby nebyly pod dohledem rodičů. Potvrdilo se mi to hned po prvním týdnu školy. Dcera totiž přišla domů a svěřila...

Na svatbu dcery nepůjdu, pokud tam bude její otec. Jsem špatná matka?

Anonymní
05.10.26
1788

Možná mě za to odsoudíte, ale já opravdu nevidím jiné řešení. A není mi z toho vůbec dobře. Když byly moje děti v pubertě, rozvedla jsem se s jejich otcem. Nebyl to jednoduchý člověk a po rozvodu...

Po porodu jsem bývala emoční troska. Překvapilo mě, jak se zachoval manžel

Anonymní
05.10.26
1010

Když se mi narodila má prvorozená dcera, byl svět jako pohádka. Holčička nám spala skoro celou noc a byla obecně neskutečně hodné miminko. S manželem jsme byli v tu dobu snad nejšťastnější pár na...

Manžel přestal dávat spropitné. Tvrdí, že už tak všechno stojí moc

Anonymní
05.10.26
1173

Nikdy jsme nebyli rozhazovační, ale ani jsme nemuseli počítat každou korunu. Když jsme šli s manželem do restaurace, nechali jsme obsluze něco navíc. Stejně tak v kavárně nebo když jsem šla ke...

Přidat deníček