Léto z románu

Tento deníček je mým příběhem o tom, jak jeden letní večer umí změnit život.

Můj příběh začal na jaře roku 2014. Po dvou neúspěšných pokusech jsem vzdala studium na vysoké škole a začala hledat práci. S maturitou z hotelové školy to nebylo moc jednoduché. Po několika brigádách se mi naskytla možnost práce v klidné oblasti, ale padesát kilometrů od domova. Nic mne doma nedrželo, tak jsem práci přijala s tím, že zde budu přespávat, abych příliš neprojezdila.

Nocovala jsem v personální chatce s dalšími kolegy. Na nové pozici servírky jsem si brzy zvykla. Práce mne bavila, ale s blížící se letní sezónou přibývalo práce i brigošů.

Jeden víkend se v kuchyni objevil brigádník Honza, už zde pracoval předešlé čtyři roky pravidelně v sezóně, jak mne obeznámily kolegyně. Byl sympatický, ale také hodně nesmělý. Projevil se poprvé jeden letní večer, kdy jsme seděli po práci a větrali hlavu. Přišel spolu s jedním kuchařem později, vraceli se z oslavy. Byli už oba lehce v náladě, Honza vytáhl kytaru a začal zpívat. Všichni jsme se přidali a bylo nám fajn.

Brzy nad ránem mi bylo, jako služebně nejmladší, oznámeno, že Honza bude spát v mém pokoji, protože ostatní nemají místo. Brala jsem to jako legraci, ale ono tomu opravdu tak bylo. Oba jsme si lehli a začali si povídat. Svěřil se mi o nešťastné lásce, která ho potkala. Loni na Silvestra nachytal svou první lásku s kamarádem. Já se mu rovněž svěřila se svými neúspěšnými vztahy. Povídali jsme si až do rána o všem možném a závěrem mne pozval na rande.

Další týden jsme šli do kina a na večeři. Následovalo úžasné léto a já zjistila, že toho muže miluji každý den víc a víc.

Byl to opravdu magický večer, kterým nezačala pouze má letní láska, nýbrž má životní láska. Za čtrnáct dní to bude čtyři roky, co se tento večer odehrál, a my už máme s manželem Honzou dvě naprosto úžasné děti: Emmu (sedm týdnů) a Honzu (šestnáct měsíců). Nikdy bych nevěřila, kolik lásky mě v životě potká, a přála bych to zažít každému :-)

Přečtěte si také

Děti rostou. Jen jejich věci nějak neubývají

Děti rostou. Jen jejich věci nějak neubývají
  • Anonymní
  • 28.09.26
  • 538

Děti mají jednu úžasnou vlastnost. Rostou. Je to sice poněkud drahý koníček, protože člověk každou chvíli kupuje větší boty, delší kalhoty, větší bundy a další věci, které ještě před třemi měsíci...

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Popokatepetla
5316
15.6.18 11:37

V deníčkách koukám máme okurkovou sezonu :think:

  • načítám...
  • Zmínit
FreeLady12
27281
15.6.18 14:37

@Popokatepetla
Taky koukám :lol:
Chtělo by to trochu vzůša nebo dostanu cukrovku :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
MartinaIrena
25151
15.6.18 21:05

@FreeLady12 @Popokatepetla
Tak neco napiste, holky :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
FreeLady12
27281
16.6.18 09:09

@MartinaIrena
Tak jasnyyyy :pankac:

  • načítám...
  • Zmínit
Alouette
693
17.6.18 16:02

:dance: :dance: :dance: :srdce: :srdce: :srdce: :potlesk: :potlesk: :potlesk:
To je pěkný deníček

  • načítám...
  • Zmínit
admin
21069
23.6.18 22:26

Úžasné :srdce: Moje letní lásky zůstaly vždy jen letními :lol:
Vydržela až ta podzimní :)

Přeji, aby jste spolu byli stále tak šťastní :hug:
adminka Lucka

  • načítám...
  • Zmínit
Katuuulka
51
29.10.18 12:59

Poděkování

Moc děkuji, že jste si přečetly můj příběh. Není dobrý stylisticky snad to nahrazuje autentičnost :) Ještě jednou díky.

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář