Lidská hloupost
- O životě
- Ter91
- 27.06.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Někdy mi je opravdu zle z některých příspěvků a diskuzí, kde nastavajíci maminy řeší nepodstatné věci, někdy až šokujicí. Bojí se, že se jim jejich dítě nebude líbit, jsou opravdu moooc smutné, že se jim nenarodí miminko s tím pohlavím, které by chtěly, strašně je štve, že přibírají, a další nepodstatné věci, a taky se zarážím nad těmi, které během těhotenství kouří!
Já se strachuji, jen když necítím pár hodin pohyby nebo když mě něco píchne. Každý den myslím na to, aby bylo naše miminko zdravé, spokojené a šťastné. Ale rozhodně něřeším, jestli budu mít holčičku nebo chlapečka. Miminko jsem plánovali a je nám to úplně jedno.
Neřeším ani váhu v těhotenství, abych si z toho házela mašli, tak to je mi radši totálně ukradený, že budu mít u porodu o 30 kg více! A nebo, že se mi mé dítě nebude líbit… každé matce se její miminko líbí, pokud není ujetá, ale jak pozoruji ze zpráv z novin atd., psychopati mezi námi žijí, vraždila bych za to!
Ještě k tomu kouření, kouřila jsem 5 let v kuse, otěhotněla jsem, ze dne na den se přestala a bylo to v pohodě. Když se zeptám těhotné, proč kouří, tak řekne, že zkoušela přestat, ale že to nejde atd., prd, jde to! Je to fakt hnus, před týdnem jsem šla a viděla jsem u porodníce maminu s velkým břichem v noční košili a v hubě cigáro, úžasné nadherné…
Už se uklidněte a řešte podstatné a důležité věci.
Přečtěte si také
Dědictví po tátovi: Jeho družka mi nadává a vyhrožuje. Prý jsem ji okradla
- Anonymní
- 08.05.26
- 1753
Smrt rodiče je chvíle, kdy by se měl čas zastavit, aby člověk mohl v tichosti truchlit. Místo tichého sbohem ale prožívám nejhorší noční můru svého života. Táta zemřel po dlouhé nemoci, a zatímco...
Pět let bydlíme u rodičů a opravujeme dům. Teď nám zakázali i dovolenou
- Anonymní
- 08.05.26
- 2231
Říká se, že stavba nebo rekonstrukce domu je největší zkouškou vztahu. Jenže v našem případě je to i zkouška trpělivosti mých rodičů, u kterých už pátým rokem bydlíme. Jsme tam všichni – já, manžel...
„To už spíte?“ Tchyně nám vtrhla do ložnice v půl osmé večer a budila dceru
- Anonymní
- 08.05.26
- 1900
Můj dům, můj hrad. Znáte to, ne? Tak u nás to včera večer vzalo za své a co k tomu stačilo? No jeden drobný detail. Můj muž zapomněl zamknout vchodové dveře, zatímco sekal trávu na druhém konci...
Po narození vytouženého dítěte se náš vztah začal rozpadat. Tohle nás zachránilo
- Anonymní
- 08.05.26
- 715
Dítě jsme si s Markem přáli dlouho. Tři roky čekání, zklamání, naděje a znovu pády. Když se konečně podařilo otěhotnět a já donosila zdravého chlapečka Tobíska, měla jsem pocit, že všechno zlé je...
Chtěla jsem zvládnout dítě i kariéru. Pak mi práce přestala dávat smysl
- Anonymní
- 08.05.26
- 562
Dítě a kariéra, to přece nemůže být problém. Stačí si vše dobře naplánovat, rozdělit role, nastavit režim a ono to půjde. Takhle jsem o tom přemýšlela ještě předtím, než se mi narodila dcera. Moje...
Rozhodla jsem se, že nebudu kojit. Změnilo mi to život i pohled na mateřství
- Anonymní
- 07.05.26
- 1800
Ještě jako bezdětnou mě vždycky štvalo to neustálé tlačení do kojení. Kojení je jediné správné, nekojící matky jsou méněcenné, nekojené děti budou věčně nemocné. Takové řeči jsem slýchala pořád...
Chtěla jsem rodit doma. Skončila jsem na sále a málem přišla o život
- Anonymní
- 07.05.26
- 1888
Ještě před pár lety by mě nikdy nenapadlo, že bych chtěla rodit doma. Brala jsem jako samozřejmost, že porod patří do nemocnice, mezi lékaře a přístroje. Jenže když jsem otěhotněla, něco se...
Porodila jsem doma do pěti minut. Záchranář mě seřval a hrozil sociálkou
- Anonymní
- 07.05.26
- 2172
Třetí těhotenství má být podle všech příruček „brnkačka“. Už víte, do čeho jdete, znáte své tělo a máte pocit, že vás nic nepřekvapí. Já měla všechno nalinkované. Vybraná porodnice půl hodiny...
Moje dcera má diagnostikovaný autismus. Někteří mě obviňují, že za to můžu já
- Anonymní
- 07.05.26
- 1171
Když jsem Karolínku čekala, snažila jsem se dělat všechno tak, jak se má. Byla jsem ta klasická nadšená prvorodička, která si pročítá články, diskuse, doporučení lékařů a řeší každou maličkost. Co...
Syn se před maturitou hroutí. Stydím se za jeho neschopnost
- Anonymní
- 07.05.26
- 4870
Vždycky jsem věřil, že úspěch je volba. Celý život jsem dřel, abych své rodině zajistil standard, o kterém se většině lidí jen zdá. Moje děti měly všechno – kroužky, sport, mou plnou podporu a...
Tento deníček je antitezí vlastního obsahu.