Marná snaha
- Snažení
- VerunC
- 24.12.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Nevzdáváme se, bojujeme. Aneb dvě čárky, výhra větší než jackpot. Je to zase tady, nekonečné téma, milióny myšlenek, jediná otázka. PROČ?
Téměř na každou ženu přijde „velké“ období. Čas na rozhodnutí. Chci být matkou, jsem připravena. Přivést na svět malý zázrak, ten nejkrásnější výplod lásky. Problémem je, že to nejde a nedaří se to.
Hodně žen, stejně jako, já máme problém. Nejde to. Pořád a pořád. U mě je to něco přes rok. Vím, jsou lidé, kteří čekali i několik let. Všechny, kterých se to týká, ví, jak těžké to období je a co všechno to obnáší. To víte, když se nedaří, jsme nervózní, v hlavě nám běhají samé černé myšlenky a myslíme v podstatě pořád na to jedno jediné.
I rodina a přátelé mi říkají: „Neboj, ono to přijde, nesmíš na to myslet.“
Ale je to obtížné, navíc, když je teď takové „maminkovské období“, kdy mi hodně kamarádek otěhotnělo či porodilo. Po sociálních sítích vidíme jejich první fotky z ultrazvuku. Moc jim to přeju. Snad bych štěstím umřela, kdyby se mi konečně podařilo na svém testu vidět ty dvě vytoužené čárky.
Pořád si říkám, jaktože já pořád nic, snažíme se přes rok, děláme co můžeme, jsme oba mladí a zdraví. Občas „vypnu“ a nemyslím na to, ale v tu chvíli, kam se podívám, vidím maminky s kočárkama, televize plná reklam těch malých prďolků, internet taktéž. Těžko se to slovy popisuje.
Každopádně Vám chci říct. Nevzdávejme to. Všechno má svůj čas.
Jsem z toho taková, už i po takové době zklamaná. Někdo otěhotní, jen co se na trenýrky podívá. Někdo rodí jako o závod.
To je zákon schválnosti - ten jediný funguje. Chceš? Nemáš. Nechceš? Máš.
Říká se, že vše přijde, když to nejmíň čekáš, a asi na tom něco bude.
Držím Všem snažilkám pěsti. Pěsti jsou štěstí (palce jsou kopance)… Taky pevné nervy, hlavně klid bez stresu a špatných myšlenek. Ono si to vybere, kdy to má přijít a věřím, že i ten můj čas přijde.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1604
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 942
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1645
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 689
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 399
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20653
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2610
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2881
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2596
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1755
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....