Matyáškův boj
Meningitida a měsíční boj našeho milovaného miminka. Bylo úterý, normální den, Matyášek (tehdy 3 měsíce, nyní 6 měsíců) si normálně hrál, choval se jako každý jiný den. Večer jsem ho dala spinkat a vše bylo v naprostém pořádku. V 5 ráno se mi vzbudil s hrozným pláčem, snažila jsem se ho nakojit, chovat, uklidnit, ale bez šancí, už mi docházely síly, plakala jsem, nevěděla jsem už, co mu je. Myslela jsem, že ho třeba bolí bříško.
Takto to trvalo do 6, poté na chvilku usnul a za půl hodinky se vzbudil zase s pláčem, který slyšela i moje maminka, která bydlí pod námi. Přišla a ani jedna jsme nevěděla, co s ním je :-/ Byl to však jiný pláč, uvědomuji si postupem času. Nekapaly mu slzičky, ale byl to bolestivý pláč. Jeli jsme k naší doktorce, ta hned, že to jsou určitě ouška, tak jsme šli přes celou nemocnici s pláčem na ušní (nemyslela jsem si, že by to byla ouška), a tam to samozřejmě zavrhli.
Nastal další kolotoč. Dr. nás poslala na hospitalizaci do nemocnice. Odpoledne zjistili ze stolice rotaviry
Malý měl již jednu vakcínu v sobě, ale asi nepomohla. Navečer už byl lepší, ale v noci začal šíleně zvracet, poplakávat a druhý den jsme byli převezeni na JIP, kde jsme byli necelý jeden měsíc.
Po pár dnech, kdy „rotaviry“ neustupovaly a malý měl 40 horečky, jsme vlítli na doktory, že to není normální. Začali dělat testy. Vyšel zánět v těle. Opět jejich tip a mysleli si, že to je zánět nosohltanu nebo něco podobného. Nasadili slabší antibiotika. Druhý den stejný stav, i horší. Maličký byl úplně slaboučký, začínal být apatický, já byla na dně a boj začal. Byl víkend a doktoři neměli moc času a dětský neurolog až v úterý, RTG v pondělí apod. Nasadili mu nejsilnější antibiotika třetí generace a čekali.
Matyášek bojoval jako lev. Hrozné vidět takto dítko. Už jsme byli klidnější, že to zabere, že má pouze zánět nosohltanu. V úterý mu zjistili meningitidu, zánět mozkových blan. Nikomu nepřeji takový pocit. Sesypala jsem se. Malé miminko a taková nemoc. Horečky neustupovaly a nikdo nedokázal říct, jak tohle dopadne. Doktoři začali až v tuhle chvíli pořádně fungovat. Já jsem se sebrala a šla po nich. Střídala se ve mně úzkost, bolest, a zároveň jsem byla hrozně vzteklá, zlá a hlídala jsem je a konzultovala to s jinými lékaři. Těžko se to popisuje.
Malý bojoval, jak jen mohl. Po 2. lumbální punkci (skoro 3 týdnech) nás pustili domů. Malý byl bez teplotek a zánět v těle to neukazovalo. Byla jsem nejšťastnější člověk na světě, že si ho můžu donést domů a že bude po všem. Mýlila jsem se, nadšení vydrželo 1,5 dne a v neděli ráno jsme jeli opět směr nemocnice. Nedoléčili to. Kolotoč začal znovu. Kdyby nebylo Matyáškovy síly a bojovného nadšení, těžko by to zvládli.
Moc malého miluji a děkuji mu, že byl takový bojovník. Celou dobu jsem byla s ním a nakonec nám vše dobře dopadlo. Dnes je to hrozná šikulka a zánět mozkových blan ho díkybohu nezdolal. Je to psané asi zmateně, ale musela jsem říct někomu o nejhorších chvílích mého života.
Tímto chci všem maminkám, tatínkům, babičkám apod. říci, ať jsou silní, když se dostanou do podobné situace, jelikož jen vůle a síla těm našim drobečkům pomůže. Ještě moc děkuji manželovi, který na mě musel být i občas trošku zlý, jinak bych opravdu skončila u psychiatra. Děkuji všem.
Přečtěte si také
Po rozvodu jsem zůstala sama. Můj exmanžel poštval naše přátele proti mně
- Anonymní
- 09.06.26
- 1841
Teprve po rozvodu mi došlo, co byl můj muž vlastně zač. Vždycky jsme byli hodně společenští a měli spoustu přátel. Jenže většina z nich byla společná. Nikdy by mě nenapadlo, že po rozvodu se téměř...
Máma je v lázních, nemocný táta zůstal na mně. Mé bezdětné sestry prý nemají čas
- Anonymní
- 09.06.26
- 1250
Mám tři děti ve věku 5, 7 a 10 let. K tomu pracuji jako OSVČ, provozuji eshop a ještě rozjíždím další pracovní projekt. Práce mám nad hlavu. A do toho mi před týdnem zavolala mamka, že jí schválili...
Noví sousedé nás přivádějí k šílenství. Hluk a večírky nám ničí život
- Anonymní
- 09.06.26
- 1466
Když se naši dnes už bývalí sousedé odstěhovali, věřili jsme, že ti noví budou stejně milí a přátelští. Bohužel jsme se spletli. Nejenže nás ani nepozdraví, ale z jejich zahrady se neustále line...
Manželova dcera chce tábor za 20 tisíc. Její matka očekává, že vše zaplatí on
- Anonymní
- 09.06.26
- 1270
Nikdy bych nevěřila, jak složité je, když se s tím pravým potkáte až později. Oba máte za sebou nějakou minulost, jste rozvedení a máte děti z předchozích vztahů. Pak si pořídíte ještě jedno...
V našem obýváku smrdí cizí ponožky a moje dcera kvůli němu nejí
- Anonymní
- 09.06.26
- 1667
Je to tady, přátelé. Čas, kterého jsem se děsila od chvíle, kdy mi v porodnici ukázali tu malou růžovou holčičku. Moje patnáctiletá dcera má kluka. A není to žádné dětské „chodíme spolu“ za ruku...
Přítel ztratil práci a přestal o sebe pečovat. Začíná mi být fyzicky odporný
- Anonymní
- 08.06.26
- 8366
Dokud Lukáš pracoval, byl to skvělý chlap, se kterým byla legrace a navíc dobře vypadal. Ještě před pár lety mi ho kamarádky skoro záviděly. Měl energii, sportoval, zajímal se o svět kolem sebe a...
Apokalypsa jménem červen: Výrobky z odpadu o půlnoci a EduPage na infarkt
- Anonymní
- 08.06.26
- 1071
Milé maminky, taky máte pocit, že červen vynalezl někdo, kdo upřímně, hluboce a z celého srdce nenávidí rodiče školních dětí? Protože já už regulérně melu z posledního a v kalendáři škrtám dny jako...
Mluvči, dělači a já: Z deníčku ženy, která nesnáší tiskové konference
- SOVIČKA93
- 08.06.26
- 791
Sedím večer u čaje, za oknem se prohání letní vánek, a v hlavě mi zní věta, kterou jsem dneska slyšela snad šestkrát: „To by chtělo udělat.“ Ta věta ve mně spouští zvláštní alergickou reakci. Ne na...
Manžel mě vytáčí i tím, jak dýchá. Kam se poděl chlap, kterého jsem si brala?
- Anonymní
- 08.06.26
- 2454
Jsme spolu s manželem dvanáct let. Máme dvě relativně zdravé děti, hypotéku na krku, auto na leasing a... stereotyp tak hustý, že by se dal krájet motorovou pilou. Sedím v kuchyni, koukám na něj,...
Máma mě od svatby s cizincem odrazovala. Teprve po letech jí dávám za pravdu
- Anonymní
- 07.06.26
- 5253
Když jsem začala chodit s Lucasem, máma mi říkala, že jsem blázen. Lucas je Angličan, ale jeho kořeny jsou mnohem pestřejší. Přišel mi atraktivní, rád cestoval a byla s ním legrace. A tak jsem...