Narozené štěstí :)

Chci se zde s vámi podělit o to, jak na svět přišel náš andílek. Máme krásného a zdravého syna, kterého milujeme s přítelem nadevše.

Mně a příteli bylo 20 let, co jsem otěhotněla. Miminko nebylo plánované. Plánovali jsme ho, ale až nám bude třeba 25 let, což si plánuje většina lidí v našem věku. Tak abych se dostala k tomu, co tu chci psát…

Když jsem se dozvěděla, že čekám miminko, tak jsem nevěděla, co dřív dělat. Bála jsem se to říct mamce, se kterou jsem bydlela, a také příteli, se kterým jsme už 2 a půl roku (v tu dobu neměl práci). Mamka to nakonec vzala rozumně, i když si trošku pobrečela, ale moc mi se vším pomohla.

Příteli jsem to řekla nejdřív a byl z toho strašně špatný. Myslel na to, že práce není, bydlíme zvlášť a ta zodpovědnost a tak dále. Říkám si, že je to asi ještě kluk, který si chce užívat a tohle pro něj není. Druhý den za mnou zas přijel a byl nadšený. Přemýšlel nad tím a vše se dalo do pohybu. Během 2 měsíců si našel práci, bydlení jsme měli zajištěné u jeho mamky v rodinném domě, spolu s jeho sestrou a bratrem. Peníze taky byly a pro našeho malého chlapečka jsme měli vše koupené a připravené, ještě než přišel na svět. S přítelem jsme se moc těšili. Každý den mě hladil po břiše a dával malému pusinky. Nejkrásnější bylo, když kopal. :) To jsme se mohli oba zbláznit.

Termín jsem měla 28. ledna. A už 20. ledna mě děda společně s mojí mamkou vezli do porodnice, protože mi doma praskla voda. Přítel bydlel kousek ode mě (řekli jsme si, až se nám narodí malej, tak se teprve nastěhujeme k němu).

Přijeli jsme do nemocnice v Pardubicích a zrovna chřipková epidemie. Tak dobrý, nikdo se mnou nemohl dovnitř, takže jsem tam byla sama. Od ortopedky jsme měla napsané doporučení na císařský řez, tak jsem si furt říkala: Za chvilku mě uspí a nic nebudu cítit. Chtěla jsem rodit normálně, ale moc jsem se bála.

Přišel pan doktor a začal mě prohlížet. Hned zamítl císařský řez a že jdeme normálně. Strašně jsem se bála, přítel nebral telefon, tak jsem si do poslední chvíli volala s mamkou a s ostatními z rodiny.

Došla jsem na porodní sál a už to začalo, strašné bolesti. Nevěděla jsem, jestli na záchod nebo ležet. Sestřičky byly strašně nepříjemné a drzé. Chodily mě kontrolovat jen zřídka. Prostě jsem tam byla sama. Poprosila jsem o vodu, kterou mi donesly po hodině a půl.

Bylo to strašné, hlavně jsem se bála o malého, aby se něco nestalo a já tam sama. Tak už to bylo 6 hodin bolestí. Najednou přešel doktor, hodně sester a píchli mi epidural a šlo se rodit. Jedna z sester mi skákala na břicho, už jsem neměla sílu. Byla jsem na pokraji sil, unavená a vyděšená. Zatlačila jsem šestkrát a byl venku. Náš nejkrásnější a hlavně zdravý andílek jménem Davídek.

Dali mi ho hned do ruky. Tak moc jsem ho mazlila a chtěla si ho nechat furt u sebe, ale nešlo to. Sestra se o něj šla postarat a já jsem si šla odpočinout a všem napsat tu radostnou zprávu. Po 6 hodinách mi přivezli Davídka.

Dva dny před odjezdem z nemocnice malému zjistili šelest na srdíčku. Byl to jen malý, nepodstatný nález podle pana kardiologa.

Co jsme přijeli domů z porodnice, Davídek dostal žloutenku, takže furt do nemocnice na odběry krve z hlavičky. Krev mu odebírali čtyřikrát a vše se pomalu lepšilo. Potom zas, že je chudokrevný. :( Další píchání a já jsem z toho začala být dost špatná. Taky naštěstí po půl roce dobré. Do toho jsme jezdili na kardio na prohlídky a dokonce radši i do Motola, kde nám řekli, že to bylo zbytečné, že nález je minimální. Hned potom, co jsme přijeli z Motola (Davídkovi bylo 5 měsíců) dostal zánět průdušek, takže 5 dní v nemocnici. Hodně si toho zažil.

Teď je našemu synkovi necelých 16 měsíců. Bydlíme všichni v bytě a jsme moc spokojený. Malému nic neschází, přítel má supr práci a Davídek je šťastné a zdravé miminko.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
zizulka
566
14.5.14 06:37

A pak, ze to nejde :)) Kdyz se chce, jde i neplanovane mimi, gratuluju moc :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Sanlitun
14.5.14 06:49

Gratuluji k synovi. Pritel nebyl u porodu?

  • Upravit
svycarka
7626
14.5.14 08:51

No chudo male, tak preju hlavne kopec zdravi :kytka: Je fajn, ze jste se k tomu tak dobre postavili, fandim ;)

  • načítám...
  • Zmínit
nadus
4838
14.5.14 08:57

No uzili jste si sve… Jedinou logiku nechapu, jak sis mohla myslet, kdyz se pritel zamyslel nad timto, cituji :
Příteli jsem to řekla nejdřív a byl z toho strašně špatný. Myslel na to, že práce není, bydlíme zvlášť a ta zodpovědnost a tak dále. Říkám si, že je to asi ještě kluk, který si chce užívat a tohle pro něj není…, ze si chce uzivat?
Mozna si to jenom blbe napsala, ale z toho co jste do te doby meli mi prijde, ze se zamyslel spravne, a ze tys uvazovala jenom emocema a tutu nunu budeme mit mimi. ale kdo se o nej financne postara a kde se bude bydlet, na tos tehdy nemyslela. Nic ve zlem, jenom si nemyslim, ze ta kritika pritele byla na miste. Ale neznam ho, reaguji jenom na to, co jsem cetla.

Preji, at mate klid a zdravotni problemy se vam jiz vyhybaji obloukem!! :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Natálka26
6623
14.5.14 12:07

@Sanlitun
Kdybys pořádně četla věděla bys, že byla chřipková epidemie a nikdo dovnitř s rodičkou nesměl.

  • načítám...
  • Zmínit
poppaea
3332
14.5.14 12:47

Uf, ošklivý porod, navíc ještě to, co následovalo :evil:
Je mi z toho úplně zle, zdravotníci se k tobě chovali jako ke krávě, co jde ve velkojatkách na porážku :cert: 20letá holka, bez zkušeností a opory někoho blízkého, a oni toho tak brutálně zneužijí, místo aby poskytli soucit a podporu :(
I tak samozřejmě moc gratuluju k malému a jsem ráda, že jste už všichni spokojeni.

  • načítám...
  • Zmínit
Fitmamka
230
14.5.14 19:29

Gratuluju k Davídkovi. Když jsem četla tvůj deníček, tak hned shora, podle popisu, jak reagoval přítel, mě napadlo, že je zodpovědný a určitě bude skvělý rodič. A to že máte prcka tak brzy má své nesporné výhody. Až odroste z maminkovské náruče, budete pořád ještě dost mladí, abyste si užívali sami sebe navzájem a tím, že jste mladí rodiče, určitě budete s malým hodně akční. Ne, že by straší rodiče nemohli, ale sama na sobě cítím, že potřebuju dýl regenerovat, abych zase měla sílu :-)
Chování personálu v porodnici mě moc mrzí, stejně tak jako to, že jsi se necítila dobře, kvůli tomu, že jsi tam byla sama. Co je velké plus, tak to, že jsi nerodila císařem.
Přeju vám a Davídkovi hodně zdravíčka :-)

Příspěvek upraven 14.05.14 v 19:30

  • načítám...
  • Zmínit
Sanlitun
14.5.14 20:49

.

Příspěvek upraven 14.05.14 v 21:39

  • Upravit
Sanlitun
14.5.14 21:39

@Natálka26 trefne a k veci jako vzdy :pankac:

  • Upravit
Claire7
2590
14.5.14 22:00

Gratuluju k Davidkovi. Hodne stesti a zdravi :kytka:

Příspěvek upraven 14.05.14 v 22:00

  • načítám...
  • Zmínit
petramrk
1947
16.5.14 21:05

Je super, že už je Davídek v pohodě a přeji, ať už si jen užíváte to dobrý a máte klid
jinak toho porodu je mi moc líto, taky jsem rodila v Pardubicích (červenec 2013), ale mám super zkušenost - všichni byly super a zrovna ty dvě asistentky byly taky skvělé, sice ta starší na mě nejdřív působila jako fůrie a měla když přišla poprvé na kontrolu po vystřídání služby nějaký kecy, ale pak už byla skvělá a dokonce to díky ní a jejím radám a pomoci bylo mnohem lepší a hodně mi pomohla - a to jsem tam měla i manžela škoda, že jsi musela mít takovou zkušenost a příště ti přeji někoho lepšího a hlavně ne chřipkovou epidemii, ať si můžeš vzít sebou na sál oporu :)

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář