Můj druhý porod
- Porod
- Holy86
- 13.01.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Můj první porod trval celkem 11 hodin a nakonec mi doktor musel pomoc kleštěma. Doufala jsem, že můj druhý porod bude vypadat jinak...
Moje těhotenství bylo bezproblémové a termín porodu vycházel na 12.12. 2014. Já jsem si ale myslela svoje, protože syn se narodil o 3 týdny dřív, a tak jsem nějak předpokládala ( když vím, že každé těhotenství a porod jsou jiné), že i naše holčička přijde na svět dřív. Doma jsme měli pro jistotu všechno připravené už měsíc dopředu a jen čekali, kdy to přijde.
Kontroly v porodnici byly všechny v pořádku. Na každé kontrole mi doktor říkal, že už se to chystá, že to může přijít každou chvíli. Měla jsem štěstí, že v mnou vybrané porodnici pracuje jako doktor bývalý spolužák mé tchyně, takže se o mě od začátku „staral“. Doufala jsem, že budu mít to štěstí a v den porodu bude mít službu.
Po prvním porodu, který bohužel nakonec skončil kleštěma, jsem měla z druhého porodu docela strach. Ze začátku jsem byla připravená požádat o císaře, ale čím víc se to blížilo, tím víc jsem byla přesvědčená, že to chci přece jen zkusit přirozenou cestou. Mám trochu užší porodní cesty, a tak jsme byli s doktorem domluvení, že pokud váha přesáhne určitou hranici, tak půjdu na plánovaného císaře. Jinak by to bylo pro mě a miminko nebezpečné. Váha se pohybovala kolem 3 kg, takže přirozenému porodu nic nebránilo.
Naše holčička se nakonec rozhodla přijít na svět přesně na Mikuláše, tedy šest dní před termínem. Od rána mě trochu pobolívalo břicho, ale to se mi poslední dobou stávalo často, takže jsem tomu nepřikládala větší váhu. Až když mi v 8:30 praskla voda, bylo mi jasné, že je to tady. V klidu jsem se osprchovala, přichystala věci, zavolali jsme babičku, aby přijela hlídat syna, a vyrazili jsme. Tou dobou už jsem měla slabší kontrakce, tak po 5 minutách.
Když jsme dorazili do porodnice, hned jsem koukala na rozpis služeb a můj doktor měl opravdu službu, tak jsem měla obrovskou radost. O něco později jsem zjistila, že ho hrozně chytla záda, takže se tam chudák ploužil po nemocnici s pásem kolem břicha. ![]()
Vyšetřovala mě milá doktorka ze Slovenska, která mi řekla, že jsem na 3 cm a mám tvrdý čípek, takže mi dají něco na změkčení. Poté jsem se i s manželem přesunula na porodní sál, kde byly dvě mladé a opravdu milé porodní asistentky a také dva mladí studenti záchranáře, které jsme s manželem překřtili na Pata a Mata. Byli ale oba moc milí a díky nim jsem se v té první fázi porodu občas i opravdu zasmála. ![]()
Na porodním sále mi píchli kanylu a podali antibiotika kvůli pozitivnímu streptokokovi. Pak jsem mohla chodit do sprchy být na míči, což bylo pro mě asi nejpříjemnější. Manžel se snažil vtipkovat a ulehčit mi to, ale když přišla kontrakce, tak mi to vyloženě vadilo. Takže při kontrakci mě pak jen držel za ruku a radši mlčel. ![]()
Po další kontrole, kdy už mě přišel zkontrolovat můj doktor, kterému museli vysunout lehátko vždy trochu nahoru, aby ho tolik nebolely záda, jsem byla otevřená na 4 a čípek změknul. Po další hodině jsem musela na monitor, malé bohužel při kontrakci padaly ozvy trochu dolů, a tak už jsem musela zůstat na monitoru připojená až do konce porodu. Aspoň jsem nějakou část při tom mohla sedět na míči. Kontrakce už byly opravdu hodně bolestivé a po 3 minutách. Manžel vždycky jen koukal na monitor a hlásil mi, že už kontrakce končí. ![]()
Po další kontrole jsem byla otevřená na 6 prstů, bohužel ozvy pořád při kontrakcích padaly dolů, a tak už jsem musela zůstat ležet. V leže pro mě kontrakce začínaly být opravdu nesnesitelné, ale pořád se daly prodýchat.
Kolem půl jedné jsem byla otevřená na 8 cm a o nějakou čtvrt hodinu později jsem začínala mít nutkání tlačit. Kontrakce už se nedaly vydržet a prodýchávat je vůbec nešlo. Porodní asistentka do mě při jedné z nich sáhla a to jsem opravdu myslela, že to bolestí nezvládnu. Naštěstí jsem pak mohla začít tlačit.
Malá měla bohužel omotanou šňůru kolem krku, a tak se pořád vracela zpátky. Po několika zatlačeních doktor rozhodl, že se jede na císaře. Já se jen zmateně
ptala, jestli mě uspí celkově a on říkal, že ano. Musím říct, že v tu chvíli jsem si oddychla, že ty bolestí končí. Ale pak přišla kontrakce a já zatlačila a malá sestoupila do porodních cest, takže císař už nebyl možný. Ale ani potom se mi ji nedařilo vytlačit. Doktor říkal, že už měl na stole opět připravené kleště a už mi udělali i nástřih na kleště, ale já naposled zatlačila a holčička konečně vylezla ven. Apgar skóre 4-10-10. Chvilinku ji prodýchávali.
Já jsem si kromě velkého nastřižení ještě natrhla čípek, takže pak přišlo na řadu ještě dlouhé zašívání, při kterém si pomáhali doktoři i zrcátkama a opravdu to bylo velmi bolestivé. Museli mi pak i píchnout něco proti bolesti. Porod nakonec trval 5,5 hodiny.
Naší holčičce je teď měsíc, já jsem se tak 14 dní pomalu ploužila po bytě, protože to opravdu hodně bolelo, sednout jsem si nemohla vůbec. Teď už je vše v pořádku, třetí už neplánujeme, takže odteď se budu do porodnice chodit koukat jen jako „tetička“ a opravdu se na to těším. ![]()
Přečtěte si také
Vždycky jsem si myslela, že svoje dítě nikdy neuhodím. Pak jsem mu dala facku
- Anonymní
- 06.10.26
- 621
Jednu věc jsem měla ve výchově svých dětí vždycky jasnou. Nebudu je bít. Sama jsem jako dítě dostávala facky a párkrát i pořádně přes zadek. „Škoda každé rány, která padne vedle,“ slýchala jsem...
Tchyně má klíče od bytu a chodí bez ohlášení. Manžel to neřeší
- Anonymní
- 06.10.26
- 515
Klíče od našeho bytu dostala tchyně jen pro případ nouze. Jenže postupně je začala používat kdykoli se jí zachce. Nosí polévku, přerovnává věci, kontroluje domácnost a manžel tvrdí, že bych měla...
Dělala jsem vše pro podporu jeho imunity. Stejně byl syn ve školce pořád nemocný
- Anonymní
- 06.10.26
- 243
Když Matěj loni nastoupil do školky, počítala jsem s tím, že první rok bude horší. Rýma, kašel, jednou za čas teplota. Jenže realita byla taková, že byl doma snad každé dva týdny. A já málem přišla...
Manžel domů „donesl“ pohlavní nemoc. Tvrdí, že mě nepodvedl
- Anonymní
- 06.10.26
- 819
K lékařce jsem šla kvůli potížím, které jsem nejdřív přičítala něčemu banálnímu. Výsledek vyšetření mě zaskočil. Manželovi jsem řekla, že by se měl nechat vyšetřit také, ale on odmítá připustit, že...
Dcera začala používat slovo „normální“. Zjistila, že naše rodina normální není
- Anonymní
- 06.10.26
- 256
Dcera už pomalu dorůstá do věku, kdy má na všechno vlastní názor a hlavně potřebu mi ho pravidelně sdělovat. Čím je starší, tím častěji také zjišťuji, že věci, které jsem ještě před pár lety...
Máma celý život řešila moji váhu. Teď začala hlídat i moji dceru
- Anonymní
- 05.10.26
- 926
Od dětství jsem poslouchala, že mám silná stehna, neměla bych si přidávat a některé oblečení mi nesluší. Dlouho jsem věřila, že to maminka říká pro moje dobro. Když ale stejné poznámky začala...
Spolužačka dcery (11) kouří. Konfrontovala jsem její matku a nestačila se divit
- Anonymní
- 05.10.26
- 1584
Podle mého soudu jsou děti ve věku kolem deseti let opravdu ještě příliš malé na to, aby nebyly pod dohledem rodičů. Potvrdilo se mi to hned po prvním týdnu školy. Dcera totiž přišla domů a svěřila...
Na svatbu dcery nepůjdu, pokud tam bude její otec. Jsem špatná matka?
- Anonymní
- 05.10.26
- 1711
Možná mě za to odsoudíte, ale já opravdu nevidím jiné řešení. A není mi z toho vůbec dobře. Když byly moje děti v pubertě, rozvedla jsem se s jejich otcem. Nebyl to jednoduchý člověk a po rozvodu...
Po porodu jsem bývala emoční troska. Překvapilo mě, jak se zachoval manžel
- Anonymní
- 05.10.26
- 917
Když se mi narodila má prvorozená dcera, byl svět jako pohádka. Holčička nám spala skoro celou noc a byla obecně neskutečně hodné miminko. S manželem jsme byli v tu dobu snad nejšťastnější pár na...
Manžel přestal dávat spropitné. Tvrdí, že už tak všechno stojí moc
- Anonymní
- 05.10.26
- 1090
Nikdy jsme nebyli rozhazovační, ale ani jsme nemuseli počítat každou korunu. Když jsme šli s manželem do restaurace, nechali jsme obsluze něco navíc. Stejně tak v kavárně nebo když jsem šla ke...