Můj Honzíček
- Porod
- marunka05
- 13.09.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Chci vám popsat můj nejkrásnější zážitek v životě, porod syna Honzíčka. V neděli v 8 hodin večer mi praskla voda, no spíše to bylo jen takové hodně vlhko na slimce, tak jsem si říkala, nic, dodívám se na Farmu a pak kdyžtak pojedeme.
Manžel hned: cože? Tobě praskla voda? No, ale pak jsem šla na záchod a začalo toho být povícero, tak jsem si říkala, že to asi voda určitě je, dobalím se a pojedeme, šla jsem pro mamku, ať nás tam hodí. Do nemocnice jsme přijeli asi ve 21:30 a sestřička hned: co se děje a já, že mi „asi“ praskla voda
a ona, ať si lehnu a dám jí tu vložku. Lehla jsem si a úplně to ze mě teklo a ona: no tak to ani test dělat nemusím.
Tak mi začala točit monitor a ptala se mě na různé info, kdo měl co za nemoci a tak, a jestli mám nějaké bolesti a já, že zatím ne. Prišel doktor a ptal se zase na vše znovu, vyšetřil mě a říkal, že jsme na začátku, čípek je pořád a otevřená jsem na prst, tak ať manžel jede ještě domů, že to může být až ráno, a když se to samo přes noc nerozjede, dají mi ráno tabletu na vyvolání v 8. Tak jsme se s manželem rozloučili (měla jsem slzy v očích) s tím, že napíši, až se bude něco dít a přijede. A já jsem šla jsem na porodní box a sestra přišla za hoďku natočit monitor, v 11 dorazila a ptala se, jestli už mám už nějaké bolesti a já: no asi něco jo, ale nevím jestli jsou to kontrakce, a ona: no tak to není ještě ono, to poznáte, až to budou kontrakce
A je fakt, že to poznáte ![]()
Natočila mi monitor a řekla, že přijde za 2 hodiny a prohlédne mě i vespod. O půl 1 přišla, a to už jsem měla bolesti po 3 minutách a fakt to bolelo, tak se znovu ptala, jestli mám bolesti, říkám, že jo, ale že je divné, že hned po 3 minutách, a tak mě prohlédla a že jsem prý otevřená na 2 cm a čípek pořád je, a prý: no tak se prospíte. Rada nad zlato, fakt se to nedalo, protože ty bolesti byly čím dál horší, a že přijde zase až za 2 hodiny, říkám si v duchu, tak to nemůžu přežít další dvě hodiny… mezitím jsem si psala s manžou, že už mám bolesti a snad ráno budeme mít prcka u sebe, ale ta představa, že budu mít bolesti až do rána…
PA přišla o půl 4., monitor OK, bolesti pořád hrozné, po 3 minutách, otevřená pořád na dva prsty
PA mi dala klystýr s tím, že mám vydržet alespoň 5 minut, byla jsem ráda, že jsem došla na pokoj. Už jsem byla vyčerpaná a ona, že přijde v 6 hodin s dr., který konči směnu a podívá se na mě, jak to vypadá. Po 5. už jsem psala manželovi, ať přijede, že mám hrozné bolesti a chci ho tam. Jo, jinak ten monitor byl nejhorší, musela jsem pořád chodit a s tím monitorem jsem musela ležet, maximálně sedět, tak jsem se kroutila a odpočítávala minuty. Manžel přijel před 6 a zrovna přišel doktor, vyšetřil mě a říká, no pořád na 2 prsty a já: cože? To mi chcete říct, že mám takové bolesti celou noc a nic? A on, že už ale není čípek a v osm mi dají tu tabletu, že je ještě pořád možné, že se to rozjede samo!
Manžel jen: a na kolik musíš být otevřená?:D A já: no na deset, a on: cože? Tak to budeme rodit až do 2, když to pořad půjde takhle. No dala jsem si sprchu a o půl 7. se mi přišla představit nová PA, která nastupovala směnu, prohlédla si mě a už jsem byla otevřená na 3 cm, řekla: tak si dejte vanu a dáme čípky na uvolnění porodních cest a třeba se to rozjede! Mezitím jsem ji prosila, že chci epidural, že už mám bolesti celou noc a jsem vysílená. Tak mi vzali krev s tím, že mi ho můžou píchnout až za hodinu, až budou výsledky krve! Super, říkala jsem si! No tak jsem si dala vanu a v sedm PA přišla a že mi dá ty čípky. Za 15 min přišla, prohlédla mě a říká: no, už jste na 4, a přišla kontrakce, super, už na 5 ![]()
Tak se mi ulevilo, že už to asi nebude trvat dlouho, PA říká: a po kolika minutách máte kontrakce? A já: no po 3, a manžel: co? Vždyť je máš skoro pořád:-D: A PA říká: no potřebujeme alespoň po minutě a půl, abychom mohly tlačit, a manžel: tak já ti to budu stopovat. Prý: no po 1 a čtvrt. Bylo půl 8. a PA řekla, že mi má manžel dát horkou vanu a sprchovat mi podbřišek a nemám už prodýchavat, ale dýchat jako pejsek. Ve vaně mi bylo dobře, ale nutilo mě to už tlačit a říkám manželovi, ať jde pro PA, že už chci tlačit. PA přišla a řekla, že mám jít na křeslo a podívá se
No, byla jsem na 8, přišla kontrakce a už jsem byla na 9, PA říká: jdu pro doktora a jde se tlačit. S manželem jsme se na sebe podívali, jako že už za chvíli budeme mít broučka u sebe. To bylo kolem 8. Přišel Dr., jen tam tak stál, kdyby náhodou, a šlo se na tlačení. Myslela jsem, že už to bude brnkačka, jak každý říká. No, pro mě to byl tedy oříšek.
Byl to boj, ale zvládla jsem to jen díky mému manželovi, který mě podporoval. Myslela jsem, že to vzdám, ale dával mi sílu, za to mu moc děkuji. Malej se narodil v 8:35, po celé noci bolesti jsem ho držela v náruči a v tu chvíli jsem zapomněla, jak moc to bolelo. Neskutečně jsem ožila, i celý ten den jsem byla úplně nabitá energií. Nejhezčí pocit v životě! Šití bylo v pohodě a placenta… malýho jsem měla hnedka u sebe, dali mi ho přisát
Bylo to super
Potom si ho vzali na ošetření, ale jen asi na 3 minuty, a pak byl zase u mě
Tak to byl můj porod
Doufám, že se to dá číst a pro ty, které porod čeká, nebojte se, bolí to, to bych lhala, kdybych řekla, že ne, ale miminko vám to hned vynahradí
Jo a na epidural už vůbec nedošlo ![]()
Přečtěte si také
Ze školky mi ho zase poslali domů s rýmou. V práci už nevím, co říct
- Anonymní
- 11.11.26
- 489
Syna jsem po týdnu doma odvedla do školky a za dvě hodiny si pro něj jela znovu. Chápu, že nemocné dítě do kolektivu nepatří. Jen už nevím, kdy je dost zdravý na návrat a jak mám další nepřítomnost...
“Macinka má pravdu,” rýpl si dneska manžel. Zapomněl, že jsem taky hrála hokej?
- Anonymní
- 11.11.26
- 382
Žijeme v době, kdy se o rovnoprávnosti a svobodě volby mluví na každém rohu, ale jakmile přijdete domů za zavřené dveře, často zjistíte, že pod moderním nátěrem se ukrývají názory staré jako...
„Mami, na řízení už jsi moc stará,“ slýchám od dětí. Chtějí mi vzít klíče
- Anonymní
- 11.11.26
- 706
„Mami, myslím, že bys už neměla řídit. V tvém věku je to nebezpečné.“ Tohle mi oznámil můj vlastní syn u nedělního oběda, jako by mi právě sděloval, že mám vysoký tlak. Je mi 67 let, řidičský...
Chtěla jsem pomoct dceři po rozvodu. Dnes bych nejraději vyhodila ji i psa
- Anonymní
- 11.11.26
- 1320
„Jestli nám vezmeš Jonatána, už k tobě nikdy nepřijdu!“ vykřikla na mě moje jedenáctiletá vnučka a zabouchla dveře svého pokoje. Stála jsem na chodbě, pod nohama měla další chomáč psích chlupů a v...
Manžel chce pro syna gympl. Já hlavně chci, aby se nebál říct, co chce on
- Anonymní
- 11.11.26
- 244
Ještě jsme nenavštívili jedinou střední školu a už se kvůli jejich výběru doma hádáme. Manžel počítá s gymnáziem, já bych synovi ráda nechala prostor i pro průmyslovku, která ho zaujala. Jenže...
S podzimem mi docházejí síly. Manžel říká, že jsem jen líná
- Anonymní
- 10.11.26
- 1278
Ještě v září jsem po práci zvládala hřiště, nákup i večerní povídání. Teď odemykám byt a přemýšlím, co můžu odložit na zítřek, abych si mohla co nejdřív lehnout. Nevím přesně, co se se mnou děje....
Na Vánoce bude s manželkou. Já zase čekám, jestli mi vůbec napíše
- Anonymní
- 10.11.26
- 1043
Čekají mě druhé Vánoce ve vztahu se ženatým mužem. Loni jsem si namlouvala, že ty další už prožiju jinak. Letos pro něj mám koupený dárek a znovu poslouchám, proč se přes svátky skoro neuvidíme....
Je mi 30, nikdy jsem netoužila po sexu. Jsem vadný kus?
- Anonymní
- 10.11.26
- 777
Je mi třicet, nemám partnera a sex mě nikdy nezajímal. Zatímco moje kamarádky už na střední škole řešily první kluky, líbání a později společné bydlení, já jsem přemýšlela úplně o jiných věcech....
Odmítli jsme dům, který nám tchyně vybrala. Vyhodila nás na dlažbu
- Anonymní
- 10.11.26
- 1466
Odstěhovat se k rodičům nebo prarodičům sice zní jako skvělý finanční plán, jak nastartovat rodinný rozpočet, ale málokdy to končí idylicky. Vlastní střecha nad hlavou a svoboda jsou sice k...
Vyhoření: Mám všechno, co jsem v životě chtěla. A nebo ne?
- Anonymní
- 10.11.26
- 698
Každý den žijeme v iluzi, že život má nějaký předepsaný scénář. Splníte položky na seznamu – fajn manžel, dvě děti, práce z domova – a čekáte, že se dostaví pocit naplnění a štěstí. Místo toho se...