Krásný porod
- Porod
- Petullek
- 06.02.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Popis mého krásného porodu. Bylo ráno 4. 6. 2010 a já jsem se vzbudila s divnou bolestí hlavy, pak mi začalo cukat oko, no a potom jsme jeli vyzvednout golfky, co mi táta koupil. Cestou do práce mi pro změnu začala odumírat ruka. Bylo mi mdlo, ale zvládala jsem.
Cestou domů jsme se zastavili v Tescu na nákup, tak jsem si tam tak nakupovala a když jsem se viděla v odrazu nějakého skla, tak jsem se sama sebe lekla
Vypadala jsem jako kdybych spolkla melouna
Tak jsem si jeden hned koupila, měla jsem na něj hroznou chuť. Doma začala první kontrakce… jenže jsem tomu nepřikládala větší význam, protože jsem měla pořád něco
K obědu jsem snědla 3 pořádné borůvkový knedlíky a udělala jsem si kafíčko, miláček šel mýt auto, tak jsem seděla spokojeně na balkóně a zase… ale jenom na chvilku zase jsem to neřešila… odnesla jsem miláčkovi pivečko a ještě jsem venku řešila s kamarádkou, že pořád nic, že se půjdu pořádně projít s čoklíkama.
Zalezla jsem domů a přišla další a to už jsem věděla, že je to tady, potom můj miláček potřeboval nějaká leštidla z garáže… krouceným krokem jsem tam dolezla, a jemu to pořád nedocházelo, no a potom jsem lítala pořád na záchod, tam mi bylo nejlíp. Pořád jsem si to neuvědomovala, šla jsem si dát sprchu a připravit se na onen významný okamžik. Pak přišel mm domů a já mu oznámila, ať se rychle osprchuje, že za chvíli pojedeme. Nechápal kam, tak jsem mu řekla, že do nemocnice a to taky nechápal, prý „vždyť jedeme až zítra“, měla jsem totiž v sobotu nástup do porodnice.
Tak jsem mu s úsměvem na tváři oznámila, že Samulka do soboty asi čekat nebude =D Chudák nějak ho to vzalo, tak seděl na balkóně a koukal do blba, tak jsem mu ještě udělala kafíčko. Když nastaly kontrakce po 5 - 6minutách, tak jsem oznámila, že jedeme. Mamka pořád nechápala, že mi nic není. S úsměvem a pořád hrozně nadšená, že konečně už! jsem mávala kamarádce sousedce a jeli jsme do porodnice, bylo to kolem půl šesté.
Mamka stále nechápala, v autě jsem měla slabé křížové bolesti, ale pořád pohodička. Na recepci v nemocnici jsme ještě potkali mamky známou a pokecaly. No prostě klídeček. Taky mi mamča řekla, ať nechám tašku ještě v autě, že pro ni kdyžtak zajdou. Celá nejistá, jsem zazvonila na porodnici. Prý co potřebuji
, tak jsem sestře řekla, že asi rodím
Přišla pro mě, poptala se co mě trápí a tak, nechápala, kdeže mám tu tašku, tak jsem se převlékla a poslala maminku zpět pro tašku. Sestra se pro mě vrátila a vzala mě na monitor, že si věci kdyžtak dopřipravim později, jestli tam teda zůstanu.
Kontrolovala monitor a sama viděla, že kontrakce přichází, oznámila to příchozí doktorce, která mě vyšetřila. S úsměvem mi oznámila, že zůstávám a že jsem otevřená na 4 cm. Vzala mě na ultrazvuk, odhad váhy byl 2,65 kg. Domluvila jsem se s ní, že tatínek se může přijet podívat, až bude po všem. Dopřipravila jsem si zbytek věcí, vyplnila zbytek údajů a sestra mě vzala na klystýr,po půl hodině přišla sestra a vzala mě do sprchy, tam jsem hopsala na míči a bylo mi tam fajn, kontrakce asi po 2 - 3minutách, zůstala jsem tam déle, protože tam rodila dost hlasitě nějaká paní, tak jsem byla klidnější, když jsem to neslyšela.
Po sprše jsem šla na pokoj, sestra mě vyšetřila a oznámila mi, že po monitoru mi píchne vodu. Vše probíhalo naprosto v pohodě a kontrakce byly snesitelné, takže pohodička
Pak jsem opět absolvovala monitor, protože paní doktorce se nelíbilo srdíčko. Dostala jsem prášek na tlak a už mi sestra řekla, že brzy. Pak jsem už jsem najednou ležela na boku a poctivě prodýchávala každou kontrakci, sestřička mi párkrát řekla že ještě 2-3 bolístky a já se těšila až to bude za mnou.
Pak už jsem se rozhodla, že chci aby byl už brouček venku, přišla paní doktorka, a řekla, že rodíme. Najednou jsem si říkala, „jako už?“
no a rodilo se, řekli mi jak mam tlačit a tak jsem tlačila, tlačila a najednou nepřicházela kontrakce. Tak přišla sestra, začala mi napíchávat žílu a najednou boule, mě naštvalo to, že mi musejí pomáhat „rodit“ no pak když to napíchla, tak po chvilce přišla kontrakce, doktorka mi oznámila, že vidí hnědé vlásky a já tlačila jak o život a najednou byl ve 22:31 venku, dětská sestra ho běžela očistit a změřit,zvážit… 50 cm a 3330 g já koukala na to malinké červené tělíčko a nechápala jsem, že ho už mám u sebe.
Když mi ho přiložila, tak jsem na něj koukala, zhlcena pocitem štěstí a lásky. Řekla jsem mu – „ahoj miláčku“ a dali mi ho do inkubátoru vedle lůžka. Zavolala jsem domů a oznámila, že můžou přijet. Paní doktorka mě zašila. A já nemohla spustit oči z mého krásného chlapečka. Pak ho sestra znovu zkusila přiložit a to už se chytil. Chtěla jsem ho mít hned u sebe.
Tatínek s babičkou přijeli za chvilku, táta plný rozpaků, se dmul pýchou jakou má šikovnou ženušku, nevěděl kam s očima a bylo to krásné. Celou noc jsem pak nespala a nespustila malého z očí, brečela jsem štěstím a láskou k tomu malému tvorečkovi. A můžu říct, že tento den byl pro můj život jedním z nejkrásnějších a rozhodně dofám, že jsem nerodila naposledy ![]()
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1593
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 938
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1630
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 685
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20597
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2602
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2592
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1751
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....