Můj porod doma
- Porod
- margaretP
- 08.05.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Snad vás moc nevyděsím, ale ráda bych se podělila o můj silný zážitek z porodu.
Čekala jsem druhé dítko a byla jsem zvědavá, jak tentokrát proběhne porod. První porod byl noční můra, brečela a křičela jsem bolestmi a nakonec mi porodní asistentka musela „houpnout na břicho“, aby holčička přišla na svět. Nechala jsem se ukecat na píchnutí vody a celé 2 roky mi vrtalo hlavou, jestli ty silné bolesti mohly být z toho. A věděla jsem, že podruhé už si píchnout vodu nenechám.
38.tt - přicházejí poslíčci. Téměř každou noc se budím o půlnoci a jsem do rána vzhůru, někdy střídavě spím a bdím, přes bolesti nemůžu spát.
39.tt - je ráno, mám stahy po 2 minutách. Manžel odvádí dcerku k babičce, půjčujeme si auto a jedeme do porodnice. Po cestě už se bolesti krátí po minutě, cestu nevnímám, prodýchávám a modlím se, abychom už tam brzo byli. Na příjmu povídám sestřičce, že doufám, že už rodím, že bych se nerada vracela domů. „Domů určitě nepojedete, podle příznaků to je porod.“
Napojují mě na monitor, stahy po 2 minutách, ovšem nejsem vůbec otevřená, na porod to nevypadá. Odvádějí mě na pokoj, za 2 hodiny bude další monitor.
Jsem na monitoru, stahy opět po 2 minutách, ale stále nerodím. V porodnici zůstávám přes noc, opět spím a budím se bolestmi. Do rána stahy úplně mizí, odjíždím domů.
40+0 (pátek) - první termín porodu. Lékař mě prohlíží, na porod to nevypadá, vypisuje mi žádanku na úterý do porodnice. Pokud do té doby neporodím, pojedu už na prohlídku a domluvit se tam.
Je pondělí, odcházíme s dcerkou na cvičení maminek s dětmi.
12.00 - na oběd jsme doma, začínají stahy po 6 minutách. Během stahů zvládám uspat dcerku a měřím. 45 minut stahy, pokračují po 6 minutách, ale potom se prodlužují na 8, 10 minut. Chodím do sprchy, čekám, až se manžel vrátí z práce, nechci ho zbytečně plašit.
15.15 - dcerka je u babičky, jdu si oholit nohy. Prodýchávám stah během holení. Bolesti skáčou různě, dokonce i po 15 minutách.
17.45-18.00 - bolesti začínají být nesnesitelné. Tečou mi slzy, naříkám bolestí, ale stahy nejsou pravidelné. Manžel se pořád ptá, jestli už nepojedeme a já pořád odpovídám: „Není to pravidelný, ještě počkáme“.
18.15 - oblékám se, radši už pojedeme od porodnice. Bolesti jsou ukrutné, manžel se ptá, jestli nemá zavolat sanitku. Souhlasím, nedovedu si představit, že bych seděla v autě. Musím ležet, takhle se to aspoň nějak dá vydržet. Muž volá sanitku. Najednou přichází obrovská vlna, lehám si na postel, praská mi voda. Praská je slabé slovo. Je to jako vybuchnutá bomba. Celá voda mi praskla naráz.
Svlékám kalhoty a lehám si. Manžel znovu volá záchrannou službu, že mi praskla voda. Dostává instrukce, ať mi zatím podloží zadek polštářem, že už jedou. Miminko jde ven. Instinktivně si strkám ruce mezi nohy, kříčím, ječím, brečím bolestmi. Mám pocit, že se roztrhnu.
Přibíhají záchranáři. Nečekali, že už rodím, nemají nic připraveno. Lékařka mi pořád opakuje, ať netlačím. Ale to nejde. Je to hrozně rychlé. Tisknu si ruce na hráz, vím, že tím doktorce překážím, ale to nejde. Ječím jako nějaká hysterka, ale nemůžu jinak. Ty obrovské bolesti nemůžu vydržet.
Najednou je ticho. Bojím se, jestli je všechno v pořádku. Slyším pláč miminka. Nikdo nic neříká.
„Máte chlapečka,“ ozývá se hlas doktorky. Malého balí do zavinovačky. Pro mě nemají vložky, naštěstí mám svoje hned za sebou ve skříni. Navlékají na mě manželovi tepláky, co visely na šňůře a jedeme do porodnice.
Ondra dostává v porodnici pamětní list. 3820 g a 50 cm. K porodnici má uvedeno Chrudim, ale dole má velkou poznámku: NARODIL JSEM SE DOMA.
První bolesti přišly asi ve 12 hodin, synek se narodil v 18.30. Asi tak 5-10 minut od prasknutí vody.
Přečtěte si také
Milenec mi slíbil nový život. Pak jsem uviděla jeho těhotnou manželku
- Anonymní
- 11.10.26
- 2584
Tvrdil, že jeho manželství už dávno skončilo a čeká jen na správnou chvíli, kdy se odstěhuje. Věřila jsem mu a začala plánovat naši společnou budoucnost. Pak jsem na internetu našla fotografie,...
Dceřiny spolužačky chodí do školy jako lehké děvy. Proč jim to rodiče dovolí?
- Anonymní
- 11.10.26
- 2572
Ráno před školou je někdy zajímavější podívaná než módní přehlídka. Jen místo modelek postávají před vchodem holky, kterým ještě není ani patnáct. A já si čím dál častěji říkám, jestli jsem jediná,...
Manželka mě šokovala návrhem. Prý má nápad, jak oživit náš milostný život
- Anonymní
- 11.10.26
- 1546
S Lídou jsme spolu už nějaký ten pátek. A poslední roky je náš milostný život dost nudný. Před ní bych to neřekl, ale tuším, že to cítí podobně. Ani jeden jsme nějak nedokázali vymyslet, jak ho...
Občas s ním spím jen proto, aby byl doma klid. A začínám z toho mít špatný pocit
- Anonymní
- 11.10.26
- 1155
Přiznat si to není zrovna příjemné. Někdy s přítelem spím, i když sama vůbec nemám chuť. Ne proto, že by mě nutil. On na mě netlačí tak, abych nemohla říct ne. Spíš tlačím sama na sebe a mám pocit,...
Máma chce, abych k ní jezdila častěji. Jenže mě pokaždé rozhodí
- Anonymní
- 11.10.26
- 2455
Moje máma si poslední dobou stěžuje, že k ní málo jezdím. A já vlastně chápu, že jí to může být líto. Jenže kdykoli se návštěva blíží, začínám mít trochu sevřený žaludek. Vím totiž, jak bude probíhat.
Vyhodili mě z volební místnosti kvůli plačícímu synovi. Mají na to právo?
- Anonymní
- 10.10.26
- 1041
Dnes odpoledne jsem si říkala, že si jen na otočku odskočím k volbám. Otázka deseti minut. Vzala jsem s sebou svého čtyřletého syna Olivera – přece nebudu na takovou chvilku shánět hlídání, ani...
„Nesahejte na ni!“ bráním dceru v MHD. Jsem přecitlivělá?
- Anonymní
- 10.10.26
- 1992
Sedíme v tramvaji, kola rytmicky drkotají o kolejnice a moje pětiletá dcera Sofinka si prohlíží lidi kolem. Pak se nakloní blíže ke mně a polohlasem, s naprostou vážností v hlase, pronese větu, ze...
V manželově telefonu jsem našla zprávu: „Včera to bylo krásné. Děkuju.“
- Anonymní
- 10.10.26
- 4073
Včera večer byl manžel pryč. Říkal, že má něco pracovního. Já zůstala doma, uspávala děti a vlastně jsem se nad tím ani nepozastavila. Teď mi ale najednou všechno začalo dávat smysl. Neznámé číslo,...
Nejsem automat na sex. Když manžela odmítnu, tváří se, jako bych ho nemilovala
- Anonymní
- 10.10.26
- 1047
Mám svého muže Adama ráda. Jenže někdy mi přijde, že kdybychom spolu týden nespali, začal by pochybovat o našem manželství. On totiž moji lásku vnímá podle toho, jestli se s ním mám chuť milovat,...
Na starostu kandiduje můj ex. S obcí to (možná) myslí dobře, mě ale okradl
- Anonymní
- 10.10.26
- 801
Kdybych ho znala jen jako souseda, možná bych mu svůj hlas dala. Zajímá se o dění v obci, má nápady a umí lidi přesvědčit, že mu na nich záleží. Jenže já za něj byla vdaná. A zatímco dnes mluví o...