Tekly mi slzy a tečou i teď
- Porod
- MartinaG
- 03.07.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Můj první porod byl opravdu skvělý a až budu zase někdy těhotná doufám, že ten další bude také takový. Tak pěkně od začátku. V úterý jsem měla poradnu v porodnici na 8:30. Minulou poradnu mi pan dr. řekl, že kdybych neporodila, tak tomu v úterý pomůže.
Vůbec jsem v to nevěřila, protože se skoro nic nedělo, jenom nějaké poslíčky, ale nic moc. V to úterý mi trošku tvrdlo bříško, ale bolest skoro žádná. Tak jsme šli jako první na monitor, malá sebou šila, hezky se ukázala. Po chvilce mi ztvrdlo břicho a na monitoru pěkná křivka a za deset minut zase, tak jsem si říkala no nic zase poslíčci. Pak jsem šla na vyšetření k dr. Stále vysmátá. Dr. do mě šáhl a říká, že máme krásný nález, že už jsme skoro v půlce porodu, že jsem otevřená na 4-5 prstů a půjdeme na sál, já stále vysmátá. Prý, že na to, že jsme v půlce jsem dobrá, že budu mít dobrý porod. Tak jsme sepsali papíry, manžílek skočil pro věci a šli jsme na sál.
Položila jsem se na lůžko, natočili jsme monitor, kontrakce pravidelné, ale slabé. V deset mi píchli vodu, kontrakce trošku zesílily, ale pořád jsem se smála. Pak mi dali klystýr, poskákala jsem si na balónu a ve dvanáct mi píchli kapačku na posílení bolestí. To už začaly být tedy dobré kontrakce, taťkovi jsme mačkala ruku, chudák ji měl beztak umačkanou. Nejhorší ze všeho bylo, že jsem si musela lehnout na levý bok s jednou nohou nahoře. Epidural už neměl cenu, už jsem byla na 7 prstů, bolesti stále zesilovaly. Měla jsem hodně sucho v puse, doporučuji si sebou vzít jelenní lůj na rty a vodu. Pak už nevím kolik bylo hodin, ale něco po jedné jsem už byla otevřená na 10 prstů a mohla začít tlačit, to byla úleva, nevím na kolik zatlačení byla malá venku, ale první zatlačení jsem zatlačila špatně, druhé už výborně, pak už moc nevím.
Když se seběhli sestřičky a další, tak už jsem věděla, že už to bude hned. To jak malá procházela, jsem vůbec necítěla, nástřih hráze taky ne. Pak už jsem jenom ucítila teplo na břiše a to byl pocit, na který nikdy nezapomenu, poprvé jsem se malé dotkla. Chvilku mi ji tam nechali, než ji utřeli a zkontrolovali, celou dobu jsem na ni viděla jak ji měří, váží apod. Za chvíli už ji měl tatínek v náručí, tekli mi slzy a tečou i teď, jak to píšu. Šití trošku bolelo, porod lůžka jsem ani nepostřehla. To, že byl manžel u porodu, jsem hodně ocenila, hodně mi pomohl už jenom tím, že tam byl. Na sále jsem měla malou asi hodinu u prsu, pěkně se přisála a vydrželo jí to doteď. Po dvou hodinách mě převezli na pokoj, za dohledu sestřičky jsem se osrpchovala a Sašenku mi dovezli na pokoj.
Fakt se holky toho nebojte, hodně poslouchejte, co Vám porodní asistentka radí a půjde to.
Přečtěte si také
Zalezli jsme do vířivky a syn nás zamkl. V županu jsme šli přes celou ves
- Anonymní
- 21.10.26
- 8547
Měl to být romantický podzimní večer, sklenička vína a příjemný relax v teplé vodě. Místo toho jsme zažili jedno z nejstresovějších dobrodružství našeho života, na které jen tak nezapomeneme.
„Kašle, přijďte si pro ni!“ Vrací mi dceru ze školky, protože jsem doma?
- Anonymní
- 21.10.26
- 1426
Pozoruji dceru, jak si spokojeně staví kostky na koberci. Zpívá si u toho písničku, směje se a vypadá jako to nejzdravější dítě na světě. Přesto jsem ještě před dvěma hodinami stála ve školce s...
Podzimní ranní špička jen pro otrlé. Každý den sklidím alespoň dvě výhružky
- Anonymní
- 21.10.26
- 701
Jsem z Prahy, jakmile začne být trochu sychravo a chladno, všichni Pražáci začnou okamžitě jezdit autem do práce. Mě bohužel nic jiného nezbývá. Děti musím rozvést do škol a rychlejší alternativa...
23 let jsem se tvářila, že se nic nestalo. Pak přišla zpráva, která vše změnila
- Anonymní
- 21.10.26
- 2841
Myslela jsem si, že některé věci je nejlepší nechat minulosti. Dnes je mi pětačtyřicet, mám hodného manžela, dospívajícího syna a spokojený život. Jenže před pár týdny se mi ozvala bývalá kamarádka...
Vibrátor do každé rodiny, říká tchyně. Ocenila bych, kdyby zůstala u ponožek
- Anonymní
- 21.10.26
- 1235
S manželem udržujeme celkem zdravý sexuální vztah, i když jsme spolu už přes patnáct let. Pravdou ale je, že už se člověk musí snažit. Nedávno manžel slavil narozeniny a moje tchyně mu popřála, aby...
Z Turecka jsme málem neodletěli. Tohle jsme na rodinné dovolené opravdu nečekali
- Martrich
- 20.10.26
- 3003
Protože v zimě často marodíme, chtěla jsem nám prodloužit léto a třeba i trochu posílit imunitu díky podzimnímu pobytu u moře. V říjnu už nebývá počasí leckde stálé, ale všichni říkali, že Turecko...
Už mě nebaví být doma za policajta. Děti mi utíkají k tatínkovi
- Anonymní
- 20.10.26
- 1597
Nechci být pořád ta, co nastavuje pravidla. Pořád něco zakazuju, připomínám, hlídám a kontroluju. A když už toho mám plné zuby, přijde tatínek, usměje se na děti a během pěti minut je za největšího...
Přebral synovi přítelkyni, teď ji našli oběšenou. Ze souseda mám strach
- Anonymní
- 20.10.26
- 3533
Vždycky jsme věděli, že soused není žádný svatý. Chodil do hospody, byl nepříjemný a agresivní. Jenže to, co se u něj doma odehrálo v posledních týdnech, přerostlo v černou můru pro celou naši...
Kolegyně o mně lhala, že chci děti. Šéf ji povýšil místo mě, tak dávám výpověď
- Anonymní
- 20.10.26
- 8242
Roky jsem tvrdě pracovala, zůstávala v kanceláři přesčasy a plnila všechny úkoly na více než sto procent. Šéf mi slíbil povýšení. Byla jsem přesvědčená, že ta pozice je po zásluze moje. Jenže když...
Inkluzi nerušte. Moje dítě díky ní nemusí každý den poslouchat, že je hloupé
- Anonymní
- 20.10.26
- 3473
Když slyším, že by se inkluze měla zrušit a děti s postižením patří do speciálních škol, mám chuť křičet. Můj syn není hloupý, ani líný. Jen se učí jinak než většina spolužáků. V běžné škole...