můj RYCHLÝ porod

radostně jsme to však neoznamovali na potkání..chtěli sme to utajit alespoň do 3měsíce,což se nepodařilo protože jsem v 10tt chytla hrozné bolesti a putovali jsme do ostravské nemocnice..a manža mi dal penízky ať to zavolám mojí mamince a ať mi nachystá vše potřebné.samozřejmě jsem jí jen řekla že jsem ve špitále a ať mi nachystá věci že ji zbytek řekne Roman až dojede..Máti mi vše nachystala,a dojel tam muž a mamka mu dala věci do ruky a zeptala se :„a co je Verunce??“ no v tu chvíly se mu zatmělo před očima a na otázku zda jsem mic neřekla mu odpověděla „Verunka už neměla penízky v automatu prej mi to máš říct ty…“tak to oznámil a čekal že mu jedna přistane:-))

mamka se slzymi v očích ještě přibalovala ovoce a vitaminky pro miminko..a bylo to v pořádku..z nemocnice mě propustily za 3 dny s tím že se mám šetřit a šli sme radostně domů.těhotenství mi hrozně rychle uběhlo..ke konci už jsem jen ležela a spala..všecko mě zmáhalo..i sejít schody bylo pro mě nemožné..a nadcházel termín porodu a pořád nic!!tak sem nervozně čekala kdy už to přijde..a pořád nic tak sme přenášely 14 dní..a už sem šla do nemocnice na vyvolání…dali mi docela surově a bolestivě tabletu a poslaly mě lěžet..tak sem vše pečlivě dodržela a ležela a za 2 hodinky došel na pokoj lékař ať se zbalím a upaluju na sál že nemá místo pro maminku těhulku..tak sem teda upalovala..manžovi sem už pro jistotu zavolala ať tam nejsem sama..

dr.mě přišla zkomtrolovat a řekla že to budu mít rychle že to pujde…a vubec!!po 14 hodinách bolestí toho stylu že sem měla 1minutu bolest že sem se kácela na zem a jen 50vteřin klid a to celé trvalo 6 hodin..a zvracela sem skoro celou dobu,už sem zařvala že snad neporodím že nebudu mít sílu tlačit..tak přišla na kontrolu a řikala že se zajde připravit a jdem na to..to ve mě hrklo…že už to bude?a v tu chvíly sem dostala šílený strach že to nezvládnu…přišla dr.stáhla trochu hráz a vysvětlila jak mám tlačit..„jen to skusíme a uvidíme skuste trochu zatlačit..“tak sem skusila zatlačit a už sem se jí nezbavila:-)))tak sem statečně tlačila co to šlo a hlavička úspěšně venku!!jenomže co to??„JEŽIŠI ZAJELA ZPÁTKY TLAČTE!TLAČTE!“tak sem zas tlačila co to šlo..a nástřihy čtyri!!!tak hlavička úspěšně opět venku…a pak ještě dvakrát a byl náš Tomášek na světě!!byl to ten nejúžasnější okamžik na světě!!začal hnedka křičet tak sestřičky pochvalovali jaké má silné plíce že maminka hezky cvičila dýchací cviky a nekouřila:_)a tak sme měli ohromnou radost a míry nám oznámily 3950gramů a 52cm!nechápala jsem že máme takového chlapa velikého!a pak přišlo na řadu šití…

dali mi umrtvovací injekci a řekli že to bude hned…no po 2 hodinách přestala působit a tak sem si jen 2 stehy vytrpěla naživo..dohromady jich bylo kolem 25 byla sem na 4krat střihnutá a vevnitř potrhyná jak mi zajel zpátky..hrůza ale malý byl ůžasný papal krásně a spinkal a vrněl jako koťátko..domů sme šli na 3 den..paráda..jenže šití začlo bolet a rozjíždět se takže znova přešít a baktrobanem mazat…pak po 5 týdnech mi žačlo být zle na omdlení a zvracela jsem tak sem šla na gyndu..a dr.mi oznámila že mám rezidua post partum(sraženiny) tak sem putovala do ovy na fakultku na vyčištění a tam se zjistilo že mám v děloze kusy placenty a že sem měla otravu že musím u nich poležet na antibiotika a na výměnu krve!uplná hruuuuza!bez malého-i když jsem kojila mi ho tam nedovolili vzít tak si šťastný hrdý dědeček jezdil pro mlíčko a hlídal on a babička chodila do práce..děda okoupal nakmil přebalil proště všecko..staral se excelentně…

já se zatím zotavila a už jsem odešla z nemocnice sice s druhou šestinedělkou ale v pořádku..a sme moc šťastní..až budou Tomískovi 3 tak mu pořídíme ségru..snad to pujde tak dobře jako Tom..14.6 2008 sme se vzali a už jsem i papírově rodinka Palzerových tak sem ráda že sem všichni jmenujeme stejně a tomínek pěkně roste v 15 měsících má 13 kilo a 94 cm!!je vysoký po dědovi..já sama mám 176cm..takže to bude čahoun..je mi sice 20 a kažej mi tvrdí že jsem si nic neužila ale zas ty co mají mimi ve 30 tak já už budu mít odpipláno a budu si užívat nejlepší léta…ale nemůžu říct že jsem si neužila…užívám si teď!mám skvělé rodiče..skvělého manžela a je nám fajn..

a přeju všem těhulinkám:NEBOJTE SE!TEN DROBEK ZA TO STOJÍ! a snažilkám:VŠECHNO DOBRÉ..SNAD SE PODAŘÍ!!!a maminkám:AŤ PRCKOVÉ KRÁSNĚ ROSTOU!!!a to je vše co jsem chtěla napsat..mějte se krásně a užívejte si tak jako já.....
Verča Roman a Tomášek!!!