můžu se přidat???

Ahoj, už delší dobu koukám na stránky o svatbách, miminkách a tak... Na podzim bych se chtěla vdávat. Je mi 24 a mému nastávajícímu je 32.

Už kolikrát jsem si říkala, že můj přítel už má na miminko dávno věk a vím že by ho i moc chtěl.
Jenže já pořád nevím, jsme spolu skoro 5 let a nemůžu si na nic stěžovat. Máme i kde bydlet, finanční situace je taky celkem dobrá.
Oba pracujeme, každý rok jezdíme k moři, někdy i 2×.
Oba máme své koníčky. Mám celkem dobrou práci, kde jsem už 4 roky.
Pořád si říkám že mít mimiko je krásný, moje kamarádky už je mají, jenže já prořád nevím. Už několikrát jsem byla rozhodnutá vy:,–(it antikoncepci a zkusit to, jenže pak jsem zbaběla vyzobala další a další platíčko.
Nevím co mám dělat, na jednu stranu bych do toho šla, děti jsou skvělý a přítel by měl radost, už má na to dávno věk. Jenže na druhou stranu to pořád oddaluju, mám strach že po mateřský nenajdu práci, že nazvládnu so o postarat o drobčeka a říkám si, že mám přece dost času.
Jestli jste někdo měl, nebo máte podobný stav, prosím napište, ráda bych našla zpřízněnou duši.

Přečtěte si také

Život na vedlejší koleji (5. díl)

Život na vedlejší koleji (5. díl)
  • Anonymní
  • 11.05.26
  • 520

V úterý večer jsem před zrcadlem strávila víc času než za poslední tři roky dohromady. Zkoušela jsem si snad deset outfitů, než jsem skončila u těch černých šatů, o kterých jsem minule psala.

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Kakamila
76
22.1.06 17:36

ahojky,

ne že bych zrovna řešila podobnou situaci - už jsem o několik kroků dál. Jsem vdaná, mám ročního chlapečka. Ale přesně stejné pocity jsem před pár lety řešila také. No a ze své zkušenosti mohu řict pouze jediné: kdybych měla čekat na všechna AŽ a CO KDYŽ, nebyla bych tak šťastná, jak jsem teď. O práci si starost dělat nemusíš - ta tady vždycky bude a rozhodně nám neuteče a faktem i zůstává, že s miminkem řešíš naprosto jiné věci než to, jestli kurz eura k dolaru je lepší než včera. No a pořizovat si miminko jenom kvůli tomu, že přitel už má na to věk.....no já nevím, příjde mi to jako dost ubohý důvod.....promiň, ale jinak to říct neumím, miminko přece není o tom, že na něj někdo má nebo nemá věk… Zkus si v klidu sama sednou a na rovinu si říct, co opravdu chceš ty a jenom ty a podle toho se řídit. On totiž nikdo za tebe ten tvůj život neodžije a vždy záleží na tobě, jak s ním naložíš. Věřím, že tvé rozhodnutí bude správné a dle tvého přesvědčení. Držím palce. K.

  • načítám...
  • Zmínit
Lime
682
22.1.06 20:53

Ahojky Mondo,

  • s dítětem je to tak jako se sňatkem: oba musíte hrozně chtít,pak už ostatní otázky skoro nejsou.
    Jestli se necítíš, nedělej to ještě a věř, že jednou se to určitě změní. Jednou budete s manželem sedět na pláží a toužebně pozorovat jiné malé dětičky jak si hrají, čvachtají se a najednou vám dvěma bude něco chybět.Jestli tě manžel miluje určitě pochopí, když rok či dva bude muset počkat. Jak by se popř. cítil ve dvacetičtyřech on?
    Některé ženy hold se cítí mít děti v 19 jiné ve 28 a myslím obojí je v pořádku.

pa Lime

PS: A dětičky lásky to je to největší štěstí
PS1: tento server je nakažlivý, že???

  • načítám...
  • Zmínit
semeda
711
22.1.06 21:54

Ahoj Mondo,

já teda nic ani vzdáleně podobného jako ty neřeším ;)

Ale jedno vím - je to HLAVNĚ na tobě, ty musíš chtít. Budeš to totiž ty, kdo bude dítě 9 měsíců nosit, komu se vzbouří hormony, kdo porodí a bude kojit… Potom tě třeba už může přítel (manžel) vystřídat, ale ten začátek je jen a jen na tobě. Takže jestli si nejsi jistá, klidně ještě zobej antikoncepci. Ona si tě ta touha najde…

A neboj, chlapi (jak je vidět na Kájovi Gottů) mají věk na miminko klidně až do 60-ti :D

Tak pořádně rozmýšlej, přeju krásnou svatbu a ještě krásnější těhotenství, až se pro něj rozhodneš!

Semeda a Filípek 11.3.2003

  • načítám...
  • Zmínit
Nico
1404
22.1.06 22:18

Ahojky Mondo!

Naprosto souhlasim s prispevky vyse. Miminko musite chtit oba. A s vekem to skutecne nesouvisi. Muj muzicek je temer o dva roky mladsi nez ja (letos mi bude 27) a po miminku jsme zacali touzit oba dva pred nekolika mesici.

Preji Ti hodne zdaru a spravna rozhodnuti!

Nico

  • načítám...
  • Zmínit
monda
2095
23.1.06 09:25

Ahoj,
děkuju Vám všem, že jste si našly chvilku a napsaly.
Možná to vypadá, že jsem sobec, co kůli práci nechce miminko. Asi jsem to špatně napsala. Já děti miluju, vím že jsou to nejlepší co může ženu v životě potkat, jen mám asi ze všeho trochu strach a mám v sobě nějaký zmatek.
Doufám že se to srovná a já budu už brzo 100% vědět, že to jediné po čem toužím je přivést na svět nový život.
Zatím máme jen datum svatby na kterém jsme do domluvili o víkendu. 2.září ze mě bude vdaná paní a už se těším.

  • načítám...
  • Zmínit
Kakamila
76
23.1.06 10:32

Ahojky,

to je naprosto super :) Sobec rozhodně nejsi, je to jenom o tom strachu, ale uvidíš, že až se za rok, za dva ohlídneš, budeš se sama nad sebou usmívat a nevěřícně kroutit hlavou, proč ses vlastně tak bála :))
Přeju hodně úspěšných a správnýh rozhodnutí.
 K.

  • načítám...
  • Zmínit
AniM03
3
2.2.06 00:40

Přeji krásný večer nebo pro mě spíše noc.
Manžela mám na služební cestě, tak si dovoluji ponocovat. Je mi 24, manželovy 28 brali jsme se před víc jak dvěma roky a z velkého pobláznění a lásky a všechno z toho zůstává do dnes. A pocity, které prožíváš znám až příliš dobře a právě se s nimi peru jak to jen jde. Na jednu stranu pocit, že Ti něco chybí, že to málý mimčo je článek, který je naprosto bezchybný a zapadne do té životní skládačky. Na stranu druhou bezstarostný život, práce a zábava, spontální rozhodnutí… Také mám děti moc ráda a proto jsem „zabloudila“ i na tyhle stránky, občas koukám po kočárkách, zalezu do dětských oblečků… Ale stejně je tu pocit nejistoty, že nevíš jestli je to právě to co 100 % chceš a je to na celý život. Popsat slovy se to dá asi těžko. Před vánoci jsem se rozhodla vy:,–(it HA, ale nevím jestli nebudu v šoku, kdyby se to povedlo. Na jednu stranu to strašně moc chci, na stranu druhou si s tím tak jistá nejsem a nevím zda to zvládnu…
Pokud se budeš na podzim vdávat, tak se ponoř do příprav na svatbu a pořádně si to užij. Zbytek asi musí vyřešit čas a třeba v blažené euforii a v líbánkovém týdnu, pokud najdeš odvahu, budeš pak s láskou vzpomínat.
Zase napíšu jak se to ve mě pere a Ty dej vědět co a jak, jsme na stejné lodi…
 Anička

  • načítám...
  • Zmínit
monda
2095
6.2.06 14:57

Ahoj Aničko, ani nevíš jak moc mě tvůj komentář potěšil. Asi jsme na tom skoro stjně viď? Jen ty už jsi vdaná a HA už neberš, já ještě jo. Docela hodně o tom všem teď přemýšlým. Do svatby určitě ještě počkám, chtěla bych si ji užít. Nemyslím že vdávat se jako těhulka něco špatnýho ale alespoň nemusím mít stach z ranních nevolností a tak… Už máme zamluvenou restauraci, tak už začínám mít pocit, že se něco chystá, i když o tom naši rodičové ani známí zatím neví. Takže teď začínám pokukovat po prstýncích a svatebních salonech…
Až budeš mít chvilku byla bych ráda, kdybys někdy dala vědět jak to u tebe vypadá.
Přeju ti hodně lásky a kdyby se ti na těhotenském testu ukázaly // tak ať z toho máš radost.
Zdraví Monča

  • načítám...
  • Zmínit
lenka821
1
15.2.06 08:52

Ahoj,
my jsme se vzali loni v srpnu. Nejdříveto chytalo mě a teď začal i manžel, ale já si teď taky nejsem jistá. Prášky už neberu, ale mám zábrany kvůli bydlení. Koupili jsme důmna hypotéku a teď ho budeme rekonstruovat a na to si také bereme půjčku, ale neopravíme ho celý. Hodně chceme miminko a myslím, že brzo podlehneme i za cenu jen částečného bydlení. Jdi do toho až o tom budeš opravdu přesvědčená, ale.....

  • načítám...
  • Zmínit
monulel
1887
1.5.08 21:21

Ahoj Mondo,
velice mne zaujal Tvuj clanek, protoze resim obdobne rozhodnuti jako Ty. Emimino uz sleduji delsi dobu, takze mi Tvuj clanek udelal radost. Rada bych vedela, jak si na tom ted, po vice nez dvou letech? Zmenila se u Vas situace? Ted uz jsi vdana pani a urcite i maminka, vid? Moc by me zajimalo, jak to ted s Tebou vypada. Ja resim to same, jak bych to vsechno zvladla, jak opustit praci a hlavne - mit dite, uz je naporad… Citim to stejne jako Ty - na jedne strane ano, meli bychom z toho urcite radost oba a na druhe strane rozpaky a strach - zvladneme to?
Tak doufam, ze je u vas vse ok… Mejte se krasne

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář