Náš Anděl strážný
- O životě
- jituu83
- 18.03.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ve svém deníčku bych Vám chtěla přiblížit své těhotenství, porod a svého Anděla strážného, který mi zachránil život.
A jak to vše začalo?
S přítelem jsme se na jaře 2009 rozhodli, že si pořídíme miminko. Zadařilo se v létě, v srpnu na mě vykoukly // a já byla šťastná. Bohužel jsem musela v září podstoupit revizi, zamlklé těhotenství v 11. tt. Byla jsem z toho špatná, ale takový je život.
V únoru 2010, půl roku po revizi jsme se rozhodli zkusit štěstí znovu. A povedlo se. Mé druhé těhotenství jsem zjistila 23. 3. 2010. Své nadšení jsem držela v sobě, i když jsem celému světu chtěla vykřičet, že budeme mít miminko.
Pro hrozící potrat jsem od začátku 6. tt zůstala na neschopence, slabé špinění. To se opakovalo i v 18. tt, kdy nám řekli, že čekáme chlapečka. Jinak těhotenství probíhalo ukázkově jak z učebnice. Kontroly v poradně byly bez problémů. TP byl stanoven na 27. 11. 2010.
7. 11. 2010 mi začalo být zle. Neměla jsem chuť k jídlu a celý den bych jen prospala. Ve čtvrtek 11. 11. 2010 jsme se rozhodli jet do porodnice, můj stav se zhoršoval. Měla jsem velký strach o malého. Proběhl příjem a různá vyšetření, co se to se mnou vlastně děje, na porod to nevypadalo.
Ráno mi sdělili, že se u mě projevil Hellp syndrom (rozpad červených krvinek, pokles krevních destiček, zvýšené jaterní testy), tlak jsem měla hrůzostrašně vysoký, bílkovinu v moči. Placenta už 4 týdny nepracovala jak by měla, malý měl málo živin a kyslíku, okamžitě musel ven. V tu chvíli jsem nebyla schopná vnímat realitu, hrozilo mi vykrvácení, šlo mi o život. Kubíček se narodil akutním císařským řezem 12. 11. 2010.
Malého jsem viděla až druhý den, byl krásný… tak trašně moc malinkatý a hubený, náš malý skřítek. Já ještě dva dny zůstala na JIP. Fyzická bolest nebyla taková jako ta psychická. Ale zvládli jsme to. A víte proč? Malý se mi narodil v den babiččiných nedožitých 70. To ona je můj Anděl strážný. Po deseti dnech nás pustili z porodnice, malý se má čile k světu. Dnes, ve 4 měsících pomalu dohání ty deka a centimetry, které nestihl nabrat v bříšku, je to náš miláček.
Kvůli komplikovanému porodu jsem byla odeslána na hematologii, kde mi zjistili mutaci genu MTHFR c677t heterozygot, není to neobvyklá porucha krve, ale je zázrak, že jsem bez léčby otěhotněla, donosila a porodila zdravé miminko. I tady, si myslím, nad námi držel můj Anděl strážný ochranou ruku.
Doufám, že Vám můj deníček něčím přispěje nebo pomůže. Jitka
Přečtěte si také
Ze školky mi ho zase poslali domů s rýmou. V práci už nevím, co říct
- Anonymní
- 11.11.26
- 198
Syna jsem po týdnu doma odvedla do školky a za dvě hodiny si pro něj jela znovu. Chápu, že nemocné dítě do kolektivu nepatří. Jen už nevím, kdy je dost zdravý na návrat a jak mám další nepřítomnost...
“Macinka má pravdu,” rýpl si dneska manžel. Zapomněl, že jsem taky hrála hokej?
- Anonymní
- 11.11.26
- 151
Žijeme v době, kdy se o rovnoprávnosti a svobodě volby mluví na každém rohu, ale jakmile přijdete domů za zavřené dveře, často zjistíte, že pod moderním nátěrem se ukrývají názory staré jako...
„Mami, na řízení už jsi moc stará,“ slýchám od dětí. Chtějí mi vzít klíče
- Anonymní
- 11.11.26
- 201
„Mami, myslím, že bys už neměla řídit. V tvém věku je to nebezpečné.“ Tohle mi oznámil můj vlastní syn u nedělního oběda, jako by mi právě sděloval, že mám vysoký tlak. Je mi 67 let, řidičský...
Chtěla jsem pomoct dceři po rozvodu. Dnes bych nejraději vyhodila ji i psa
- Anonymní
- 11.11.26
- 243
„Jestli nám vezmeš Jonatána, už k tobě nikdy nepřijdu!“ vykřikla na mě moje jedenáctiletá vnučka a zabouchla dveře svého pokoje. Stála jsem na chodbě, pod nohama měla další chomáč psích chlupů a v...
Manžel chce pro syna gympl. Já hlavně chci, aby se nebál říct, co chce on
- Anonymní
- 11.11.26
- 137
Ještě jsme nenavštívili jedinou střední školu a už se kvůli jejich výběru doma hádáme. Manžel počítá s gymnáziem, já bych synovi ráda nechala prostor i pro průmyslovku, která ho zaujala. Jenže...
S podzimem mi docházejí síly. Manžel říká, že jsem jen líná
- Anonymní
- 10.11.26
- 1165
Ještě v září jsem po práci zvládala hřiště, nákup i večerní povídání. Teď odemykám byt a přemýšlím, co můžu odložit na zítřek, abych si mohla co nejdřív lehnout. Nevím přesně, co se se mnou děje....
Na Vánoce bude s manželkou. Já zase čekám, jestli mi vůbec napíše
- Anonymní
- 10.11.26
- 945
Čekají mě druhé Vánoce ve vztahu se ženatým mužem. Loni jsem si namlouvala, že ty další už prožiju jinak. Letos pro něj mám koupený dárek a znovu poslouchám, proč se přes svátky skoro neuvidíme....
Je mi 30, nikdy jsem netoužila po sexu. Jsem vadný kus?
- Anonymní
- 10.11.26
- 728
Je mi třicet, nemám partnera a sex mě nikdy nezajímal. Zatímco moje kamarádky už na střední škole řešily první kluky, líbání a později společné bydlení, já jsem přemýšlela úplně o jiných věcech....
Odmítli jsme dům, který nám tchyně vybrala. Vyhodila nás na dlažbu
- Anonymní
- 10.11.26
- 1318
Odstěhovat se k rodičům nebo prarodičům sice zní jako skvělý finanční plán, jak nastartovat rodinný rozpočet, ale málokdy to končí idylicky. Vlastní střecha nad hlavou a svoboda jsou sice k...
Vyhoření: Mám všechno, co jsem v životě chtěla. A nebo ne?
- Anonymní
- 10.11.26
- 635
Každý den žijeme v iluzi, že život má nějaký předepsaný scénář. Splníte položky na seznamu – fajn manžel, dvě děti, práce z domova – a čekáte, že se dostaví pocit naplnění a štěstí. Místo toho se...
Přeju hodně zdraví malému i tobě 
