Náš Jiříček
Našemu broučkovi je 21 týdnů. Celkem nedávno jsme kvůli oboustrannému zánětu uší byli hospitalizování v nemocnici. Antibiotika nitrožilně 7 dní a navíc během pobytu dostal virovou gastroenteritídu, takže asi dva dny byl jen na kapačkách a vůbec nepil mateřské mléko. To asi způsobilo, že se manželce utlumila tvorba mléka a po návratu domů začaly naše trampoty. Jakoby nám ho v nestřežené chvíli v nemocnici vyměnili..
Náš denní režim před pobytem v nemocnici byl následující: přes den á 5-6hod. plné kojení, broučkova nálada naprosto skvělá. Sám se zabavil, pořád vysmátej. Pohodička. Na noc opět JEN kojenej. Ukládali jsme ho kolem osmé deváté a spali jsme s mírnými výkyvy až do rána do 6ti hod. Pak následovalo ranní kojení a ještě hoďku, hoďku a půl pospal. A dokonce nás už přestali tolik trápit prdíky, které jsme řešili masážemi bříška, SAB simplexem a jediným nejúčinnějším nástrojem - rektální rourkou.
Po návratu domů se vše změnilo. Přes den á hodinu u prsu, u kterého se neustále točil a vrtěl a odtrhoval. Nevrlej. Hračky ho nebavily. A noci?? Pryč byly klidné, prospané noci. Budil se á hodinu až hodinu a půl s kříkem a chtěl k prsu. Nedalo nám to, zašli k pediatrovi, a malej ač byl u prsu 23× za den, tak dle váhy ubyl. Doporučil Nutrilon Good night po večerním kojení, na „zaplácnutí“. Musím říct, že s účinkem velmi otázným, protože intervaly buzení se protáhly na 3-4hodiny. A jsem velmi skeptický k tomu, zda se vůbec někdy ještě vrátí ty krásné doby, kdy spal celou noc.
Každopádně se musím smát příspěvkům, kdy maminky píšou, že je potřeba jen a jen kojit. Nebo s vyjádřeními, že sme museli počítat s tím, že se staneme otroky. To snad dotyčná nemůže myslet vážně! Opravdu se chvílemi člověk obává o své duševní zdraví!!
Naše zkušenosti nyní jsou takové, že na noc dáváme Nutrilon Good night, a dokonce nám pediatr doporučil začít s Bebou nebo Nutrilonem přes den. Malému prostě jen a jen kojení nestačí! Prostě nestačí!! Objektivně ubejval na váze, a musím vyvrátit všechny pochybnosti o tom, zda existuje tzv. „hladové mléko“. Existuje! Prostě prsní žláza vyrábí jen řídké mléko s laktózou a dětem to prostě nestačí. A čekat na to, že se obnoví původní tvorba mléka?? To by jsme se taky nemuseli dočkat.
Myslím, že problémy maminek s miminky jsou stejné, protože kojenci a batolata v prvním roce života jsou skoro stejní. Našli jsme tady spoustu příspěvků, které jakob přesně popisovaly situace, které si prožíváme nyní s naším chlapečkem. Myslím však, že každý si nakonec udělá a vyřeší problém po svém! Trápily nás prdíky a jediné co pomáhalo, aby jsme se nezbláznili, byla rourka. Trápilo nás noční buzení, začali jsme s příkrmy umělým mlékem. Ač jsme oba s manželkou přesvědčeni, že jen kojení je to NEJ pro dítě. Někdo s našimi řešeními bude souhlasit, někdo je odsoudí. Nenecháme svého syna křičet jen kvůli tomu, co tvrdí Laktační liga.
Nyní spíše řešíme, jak ho naučit, aby pil z dudlíku z lahve. Protože samozřejmě na nic, jako na lžičku a lahev jsme ho neučili. A říkáme si, že při příštím dítěti se můžeme vykašlat na doporučení pediatrů a všech Lig, protože pak, když se cokoli stane a miminko třeba onemocní a žena přijde o mléko, tak co si s dítětem počnete? Budete bezradní jako jsme my teď, kdy Nutrilon do malého dostaneme jen „pod tlakem“ a to stříkačkou. A na lahev, na tu se nám může akorát vykašlat.
Přečtěte si také
Manžel mi vyčítá pohodlný život v domácnosti, chce za to po mně další dítě
- Anonymní
- 16.11.26
- 5
Manžel mi pokaždé, když přijde řeč na druhé dítě, opakuje, že nemůže být jen po mém. Jenže já už jedno dítě mám a další nechci. Je mi čtyřicet, máme malého syna, bydlíme v domě se zahradou a já...
Nácvik vánoční pohádky na vsi je noční můra. Zkazila jsem dětem radost?
- Anonymní
- 16.11.26
- 52
Blíží se čas adventu a s ním i ty nejkrásnější, ale také nejstresovější chvíle celého roku. Zatímco ostatní maminky se v obecní sokolovně na nácviku vánoční pohádky s písničkami usmívají a chválí...
Tchyně sice hlídá zadarmo, ale děti vychovává po svém. Jsem prý nevděčná snacha
- Anonymní
- 16.11.26
- 48
Když jsem tchyni poprvé svěřila děti na celé odpoledne, byla jsem nadšená, že máme konečně hlídání. Jenže po několika měsících už si nejsem jistá, jestli nám její pomoc spíš nekomplikuje život....
Jsem máma, ne bankomat. Dcera si plete mateřskou lásku s bezplatným servisem
- Anonymní
- 16.11.26
- 70
Když mi zavolá dcera a začne mi vyznávat, jak mě má ráda, už jsem ve střehu. Za chvíli totiž obvykle přijde to, na co čekám. Potřebuje půjčit, přispět na nájem nebo jí chybí peníze do výplaty....
V 45 jsem dala výpověď a chci si splnit sen. Manžel mě nařkl z nezodpovědnosti
- Anonymní
- 15.11.26
- 953
Když jsem manželovi oznámila, že dávám výpověď a chci rozjet vlastní podnikání, čekala jsem překvapení, možná trochu obav, ale také podporu. Místo toho mě označil za nezodpovědnou ženskou, která si...
Dcera se zbláznila. Prý se cítí jako kluk a máme jí říkat Adam. Otec ji zabije
- Anonymní
- 15.11.26
- 1042
Moje patnáctiletá dcera mi nedávno oznámila, že se necítí být dívkou. Vybrala si nové mužské jméno a chce, abych jí říkala v mužském rodě. Vím, že bych ji měla především vyslechnout a podpořit, ale...
Rozhodla jsem, že děti budou doma pomáhat. Manžel ze mě udělal hysterku
- Anonymní
- 15.11.26
- 619
Když jsem se doma vyjádřila k tomu, aby děti konečně začaly pomáhat s domácností, manžel mi před nimi předvedl takové divadlo, že jsem se nestačila divit. Prý jsem hysterka, která si neumí poradit...
Seřvala jsem spratka na hřišti, který hodil písek na dceru. Špatná jsem byla já
- Anonymní
- 15.11.26
- 639
V poslední době se nám několikrát stalo, že nějaké dítě házelo na dceru písek. Jednou ho dokonce měla plné oči. Většinou šlo o nepozornost rodičů, kteří někde seděli, povídali si a o své dítě se...
Na přípravné kurzy nemáme. Bojím se, že kvůli tomu dcera přijímačky neudělá
- Anonymní
- 15.11.26
- 309
Slíbila jsem dceři, že přípravu na přijímačky zvládneme spolu doma. Na placené kurzy nám teď nezbývají peníze. Jenže po práci mi často chybí energie a s některými úlohami si sama nevím rady. Když...
„Máš mu jednu vrazit. Tohle by sis ty nikdy nedovolila,“ připomněla mi máma
- Anonymní
- 14.11.26
- 1052
Naši byli na mě a bráchu vždycky dost přísní. Táta dokonce nešel pro ránu daleko a máma to schvalovala. Já jsem se ale zařekla, že svoje děti nikdy bít nebudu. Jenže mladší syn je pořádné kvítko....