Náš pokládek

Tak už tomu bude rok,co je Matějíček na světě…ale moc se mu nechtělo.
Když jsme zjistily že čekáme mimi byli jsme s přítelem neuvěřitelně štastni. ..Těhotenství a vše kolem bylo naprosto bez problému…až na to že jsem byla jak koule a každej mi říkal že budu mít dvojčata,měla jsem 30kg nahoře.. 

Měla jsem rodit 15.1.2009 ale po týdnu se nic nedělo tak jsem 22.1 nastoupila do porodnice,byli mi změřeny ozvy,po příchodu doktora jsem šla na ultrazvuk kde mi vypočítaly že bude mít malej 4.60,což mě docela zarazilo a představa že budu rodit normálně mě docela děsila…  .

Pan doktor řekl,že počkáme na primáře ale že to vypadá na císařský řez…když jsme se dočkaly primáře tak řekl že budu rodit normálně,že to určitě dám…Tak jsem volala příteli aby přišel že to bude…

Po podání vyvolávací tablety se nic nedělo,ležela jsem celý dopoledne na sále a měla na břichu pásy…ani ta tableta nezabrala,o pul jedné po obědě mi primář píchnul plodovou vodu,byla zelená zakalená ale nic se nedělo nechali mě dál …a dali další tabletu…to už začalo být docela divoké,ale stejně stále nic,nechtěla jsem se otvírat byla jsem otevřená asi na dva prsty říkala sestra.....celé odpoledne jsem tam ležela na sále…po podání klistýru a nějakých léků do žíl jsem se stejně neotvírala…kontrakce jsem měla už pravidelný a silný ale malýmu se nechtělo..

Kolem čtvrté asi si dr.měnily službu a přišel tam muj gynekolog což mi spadnul ze srdce takový kámen,když jsem ho viděla…nechal mě do sedmy v kontrakcích což musel čekat jestli jenom přeci se to nepodaří,ale nic se nestalo a já po celodenních bolestech jsem šla po osmé hod.večer na sál na císařský řez,malej se narodil 21.34 a měl 4.13…po tydnu nás pustily domu a ted je z něho pořádný chlap-budeme mít rok  

I přes tu celodenní bolest se těším až to prožiju ještě jednou…