Nečekaná radost :)
Když si tak pročítám deníčky, rozhodla jsem se taky napsal pár slov o tom, jak se nám poštěstilo počít malý zázrak.
Začalo to dá se říct před necelým rokem, kdy jsem se po 5 ti letech rozešla s přítelem. Dá se říct, že mi to ani nějak nevadilo, vztah už dlouho nefungoval. Takže jsem si začala užívat život svobodné v té době 19leté slečny. Diskotéky a kamarádky, hospody, střídalo se taky spoustu kamarádů, až jednoho dne v červnu jsem potkaly na diskotéce s holkama skupinku asi 5 cizinců.
Začaly jsme se nimi bavit a různě se poznávat, chodit na diskotéky a různě do hospod. Po čase se k nim přidaly další, až se objevil i můj přítel. Bylo to 20.6., když sem ho uviděla. Hned se mi zalíbil. Nejdřív jsem to brala jako takové prázdninové povyražení, říkala jsem si, že je to cizinec, co bych s nim dělala je o tak mladší jak já. V té době mu bylo 18.
Jenže jak šel čas z prázdninového povyraženi se vyklubalo něco víc a já se do něj zamilovala. Začali jsem spolu bývat každý den a noc pořád, když tedy nebyl v práci. Nejdřív já jezdila za nim, pak nakonec on začal spávat u mě a tak nějak dá se říct u nás začal bydlet.
Za necelé 3 měsíce po seznámeni jsem si doma rozdělala pivo a že si tak dáme. Najednou se mi z něj udělalo špatně, v tu dobu už sem měla pár dní zpozdění a necítila jsem se moc dobře (v tu chvíli jsem si vzpomněla na kamarádku, která taky byla těhotná a popíjely jsme a rychle ji to stoupalo do hlavy a pak zjistila, že je těhotná).
Do té doby mi to nějak nepřišlo, byla sem i nachlazená, tak jsem si říkala, že to může byt tím a nijak jsem se nad tím nepozastavovala. Po akci pivo mi to nedalo a začala jsem přemýšlet nad tím jestli náhodou nebudeme 3. Po 3 dnech, když už mi bylo docela špatně a necítila jsem se ve své kůži, jsem napsala kamarádce, jestli by se mnou nešla koupit těhotensky test.
Celá nervozní jsme teda šly do lékárny a koupily test, přišly jsem k nám domu a že teda to jdu zkusit. Pár vteřin ticha a strachu…první test jsme málo ponořily, takže šla vidět jen jedna čárka, ale za pár vteřin se tam světlounce udělala druhá. Kamarádka mi oznamuje, no tak vypadá to tak, že čekáš miminko. Říkám si, ne to není možný, nic jsem tam proste neviděla. Možná v tu chvíli ani nechtěla.
Kamarádka neváhala a hned udělala druhý pro jistotu. Na druhém testu čárky vylítly obě a krásně se na nás usmívaly. V tu chvíli jsem absolutně nevěděla, co mám dělat, byla jsem úplně v šoku, čekám dítě s cizincem, s kterým se znám sotva 3 měsíce. Byla to rána. Kamarádka odešla a přijel přítel. nevěděla jsem, jestli mu to říct či neříct a počkat, až to budu mít potvrzené od Dr. Nakonec mi to nedalo a řekla jsem mu, že jsem asi těhotná. Ten na chudák koukal vyděšeně a říkal, ať si z něj nedělám srandu.
Říkám, že to sranda není a ukázala jsem mu testy. No co ten chudák v tu chvilku prožíval do dneska nevím, ale věděla jsem, že na potrat, pokud se to potvrdí nepůjdu. Byl naštvaný a nebavil se se mnou. Druhý den se trošku rozpovídal. Říkala jsem mu, že zatím nic nevím na 100 procent, ještě musím k doktorce, aby mi to potvrdila. Ze začátku vážně miminko nechtěl, ani se mu nedivím mít dítě v 19ti. Taky jsem mu řekla, že pokud nechce, nemusí se mnou být, že to prostě pochopím.
Hned po víkendu jsem utíkala k dr. Ta mi teda řekla, že je ještě brzo. Tak mě objednala za 2 týdny. 2 týdny strachu a nervozity. Nastal den, kdy jsem měla jít k doktorovi. Přišla jsem tam, říkám, co se děje, tak mě teda vyšetřila a to, co mi oznámila potom, byl pro mě šok. Nevím, jestli miminko bude žít. Neviděla srdíčko, tak mě objednala zase za další 2 týdny. Další týdny strachu a modlení, ať je miminko v pořádku.
Přišla jsem domu a oznámila to teda doma rodičům. Mezitím přítel jel pracovat do Prahy, byl smířený s tím, že teda bude táta
Doma mě teda za to moc nepochválili. Ale nakonec přežili(dnes babička nakupuje samé věci a už se těší ).
Po dvou týdnech čekání a nervozity byla radostná zpráva, že miminko tedy žije. Paní doktorka mi tedy dala těhotenskou průkazku, příteli jsem volala celá šťastná, že je teda vše v pořádku. Nakonec z toho byl šťastný taky.
Dnes jsem v 26. týdnu. Přítel se o mě krásně stará. Jelikož mi dr. řekla, že mam snížený čípek, tak pořád jen ležím a těšíme se na naši malou Isabell Marii
I když jsme nebyli připravení na to mít miminko, tak se budeme snažit pro náš malý poklad být ti nejlepší rodiče. ![]()
Ps: Nejsem žádná spisovatelka, takže chyb tam bude požehnaně ![]()
Přečtěte si také
Vyhodili mě z volební místnosti kvůli plačícímu synovi. Mají na to právo?
- Anonymní
- 10.10.26
- 379
Dnes odpoledne jsem si říkala, že si jen na otočku odskočím k volbám. Otázka deseti minut. Vzala jsem s sebou svého čtyřletého syna Olivera – přece nebudu na takovou chvilku shánět hlídání, ani...
„Nesahejte na ni!“ bráním dceru v MHD. Jsem přecitlivělá?
- Anonymní
- 10.10.26
- 876
Sedíme v tramvaji, kola rytmicky drkotají o kolejnice a moje pětiletá dcera Sofinka si prohlíží lidi kolem. Pak se nakloní blíže ke mně a polohlasem, s naprostou vážností v hlase, pronese větu, ze...
V manželově telefonu jsem našla zprávu: „Včera to bylo krásné. Děkuju.“
- Anonymní
- 10.10.26
- 1102
Včera večer byl manžel pryč. Říkal, že má něco pracovního. Já zůstala doma, uspávala děti a vlastně jsem se nad tím ani nepozastavila. Teď mi ale najednou všechno začalo dávat smysl. Neznámé číslo,...
Nejsem automat na sex. Když manžela odmítnu, tváří se, jako bych ho nemilovala
- Anonymní
- 10.10.26
- 343
Mám svého muže Adama ráda. Jenže někdy mi přijde, že kdybychom spolu týden nespali, začal by pochybovat o našem manželství. On totiž moji lásku vnímá podle toho, jestli se s ním mám chuť milovat,...
Na starostu kandiduje můj ex. S obcí to (možná) myslí dobře, mě ale okradl
- Anonymní
- 10.10.26
- 246
Kdybych ho znala jen jako souseda, možná bych mu svůj hlas dala. Zajímá se o dění v obci, má nápady a umí lidi přesvědčit, že mu na nich záleží. Jenže já za něj byla vdaná. A zatímco dnes mluví o...
Stačila jedna pomluva ve školce. Teď jsem ta nejhorší matka ve městě
- Anonymní
- 09.10.26
- 995
Stačilo, aby jedna maminka zaslechla část mého telefonátu, a po školce se začalo šířit, že nechávám dceru samotnou doma. Nikdo se mě nezeptal, co se opravdu stalo. Zato jsem brzy zjistila, jak...
Dcera pořád ztrácela věci. Přestala jsem jí je hledat a nastolila pravidla
- Anonymní
- 09.10.26
- 1788
Láhev, mikina, klíče, sluchátka, nabíječka, věci do školy. Některé věci jsme doma hledali tak často, že jsem měla pocit, že už vlastně nedělám nic jiného. Pomohla nám až pravidla.
Děti konečně usnuly. A já zjistila, že vlastně nechci být s manželem sama
- Anonymní
- 09.10.26
- 2040
Po celém dni se těším na jedinou chvíli. Až děti konečně usnou, v bytě bude ticho a já si budu moct na chvíli sednout. Jenže poslední dobou jsem si začala všímat něčeho, co se mi přiznává opravdu...
Myslela jsem, že manžel na moji nevěru nepřijde. Udělala jsem ale jednu chybu
- Anonymní
- 09.10.26
- 1002
S manželem jsme spolu přes dvacet let a v posledních asi pěti letech bych řekla, že jsme spíš spolubydlící. Občas se doma potkáme, řekneme si pár vět a tím to hasne. Intimní život je prakticky...
Nejvíc mi do výchovy nemluví tchyně, ale moje vlastní máma. Bolí mě to shazování
- Anonymní
- 09.10.26
- 1060
Čekala jsem, že po narození dětí bude nejvíc komentářů přicházet od tchyně. Jenže ta je nakonec docela v klidu. Nejvíc mě kontroluje, opravuje a shazuje moje vlastní máma. A bolí to víc, protože od...