Nový přístup
- O životě
- EliSto
- 11.05.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Dovolím si přeskočit škatulkování mé osoby. Štítek na mém čele se totiž mění. Jsem necelý rok vdaná, s manželem stavíme dům a řešíme těžkosti s tím spojené. Mám hodně dobrou práci a ačkoliv na to někdy zapomínám, tak žiji šťastný život a jsem vděčná za každý okamžik, kdy si to štěstí aktivně uvědomuji.
Možná Vás zarazí, proč si píši deníček právě na těchto stránkách. A tak asi začnu od začátku. Jsem vdaná za skvělého muže. Oběma nám ještě nebylo 30let, učíme se žít a fungovat společně a zároveň dostavujeme náš budoucí domov. Před pár měsíci náš vztah začal nabírat zase nový čerstvý směr. Pomalu jsme se přestali bránit početí, ale opravdu jen polehoučku. Nejdřív mimo „předpokládanou ovulaci“, manžel to neromanticky nazval „ruskou ruletou“ ![]()
Byla jsem za drsňáka a brala to stejně, jako legraci. Před 2 měsíci to ale legrace přestala být, protože jsem měla příznaky toho, že se opravdu zadařilo, navíc to byl první měsíc, kdy jsme se nechránili ani v době mé ovulace, prostě vzrušení bylo silnější než můj manžel
Až tehdy jsem si našla první informace o otěhotnění a byla jsem doslova zděšená, jak dlouho musí žena čekat, aby zjistila, zda je či není „v tom“. To čekání bylo neúnosné, neustále jsem se pozorovala, googlila další a další těhu příznaky, a samozřejmě jsem plácala jeden těhu test za druhým, jen abych zjistila… vlastně jsem nezjistila nic. Čekala jsem do dne své menstruace, a ta nepřicházela. Nakonec jsem měla zpoždění jen jeden den, a to zpoždění připisuji hlavně tomu stresu, do kterého jsem sama sebe uvrhla.
Ačkoliv jsem mateřské pudy ještě nějak zvlášť nepociťovala, po této zkušenosti přišlo obrovské zklamání… obrovské, nevýslovné. Neustále jsem na to musela myslet a sama sebe jsem vyděsila tím, že není jisté, jestli to někdy vůbec vyjde. Začala jsem se bát. Pak mě něco krátce zaměstnalo natolik, že přišel den, kdy jsem na to nepomyslela a ani jsem googlem neproháněla žádná těhu hesla. Uklidnila jsem se a vzpomněla si, že až ve chvíli, kdy to nebudu čekat a možná si to ani nebudu přát, to prostě přijde.
Zprvu to „nechtění“ nebylo legrační a samozřejmě „hrané“. Pak ale přišla informace, kolik bude stát zateplení našeho domu a zjištění, že jsme prostě švorc a najednou se mi začalo vracet „logické“ uvažování… ano, prostě ještě potřebuji pár měsíců navíc vydělávat. Jestli můj deníček čte nějaká „Snažilka“, tak právě zavřela okno svého prohlížeče a totálně mě odsoudila. Ale nechápejte mě špatně, v žádném případě nedávám přednost penězům před vlastními dětmi. Jen mi došla strašně důležitá věc: člověk by neměl odkládat početí dítěte na tak mezní hranici, že vám z toho „hrábne“.
Prostě se vracíme s manželem k ruské ruletě. Já právě pociťuji ve svých zádech „známé“ bolesti a jsem si jistá, že zítra, nejpozději pozítří, přijde stará známá menstruace a tentokrát ji ani nebudu oplakávat. Snažím se naplnit své srdce i mozek vírou, že dítě přijde, není totiž žádný racionální důvod, proč by přijít nemělo. A tak odevzdávám plánování potomků do rukou přírody, protože to zvládne 100% lépe než já. Jsem si jistá, že otěhotním, až se mi z hlavy vykouří všechny ty výpočty ovulace, (ne)plodných dnů a menstruace. Prostě to zase nechám na manželovi, ať si „hraje“
Jako abstinent a nekuřák v tom nevidím žádný risk.
Ráda bych měla první dítě do 30, to znamená, že „ruletovat“ můžu klidně 2 roky, a pak to začnu brát „vážně“. Jen prosím již zmiňované „Snažilky“, aby mě nechápaly špatně a nebrali můj deníček jako zesměšnění jejich snah, to rozhodně ne! Ale třeba je na konci tohoto deníčku i návod pro vás.
Přečtěte si také
S podzimem mi docházejí síly. Manžel říká, že jsem jen líná
- Anonymní
- 10.11.26
- 955
Ještě v září jsem po práci zvládala hřiště, nákup i večerní povídání. Teď odemykám byt a přemýšlím, co můžu odložit na zítřek, abych si mohla co nejdřív lehnout. Nevím přesně, co se se mnou děje....
Na Vánoce bude s manželkou. Já zase čekám, jestli mi vůbec napíše
- Anonymní
- 10.11.26
- 740
Čekají mě druhé Vánoce ve vztahu se ženatým mužem. Loni jsem si namlouvala, že ty další už prožiju jinak. Letos pro něj mám koupený dárek a znovu poslouchám, proč se přes svátky skoro neuvidíme....
Je mi 30, nikdy jsem netoužila po sexu. Jsem vadný kus?
- Anonymní
- 10.11.26
- 576
Je mi třicet, nemám partnera a sex mě nikdy nezajímal. Zatímco moje kamarádky už na střední škole řešily první kluky, líbání a později společné bydlení, já jsem přemýšlela úplně o jiných věcech....
Odmítli jsme dům, který nám tchyně vybrala. Vyhodila nás na dlažbu
- Anonymní
- 10.11.26
- 1046
Odstěhovat se k rodičům nebo prarodičům sice zní jako skvělý finanční plán, jak nastartovat rodinný rozpočet, ale málokdy to končí idylicky. Vlastní střecha nad hlavou a svoboda jsou sice k...
Vyhoření: Mám všechno, co jsem v životě chtěla. A nebo ne?
- Anonymní
- 10.11.26
- 455
Každý den žijeme v iluzi, že život má nějaký předepsaný scénář. Splníte položky na seznamu – fajn manžel, dvě děti, práce z domova – a čekáte, že se dostaví pocit naplnění a štěstí. Místo toho se...
Je mi 35 a děti nikdy mít nechci. Maminka mi kvůli tomu přestala volat
- Anonymní
- 09.11.26
- 1834
Když jsem mamince oznámila, že děti nejspíš nikdy mít nebudu, rozplakala se. Nešlo o žádnou tragickou diagnózu ani o problém s plodností. Prostě jsem jí řekla, že se matkou stát nechci. Je mi 35,...
Odmítla jsem podepsat předmanželskou smlouvu. Přítel kvůli tomu zrušil svatbu
- Anonymní
- 09.11.26
- 2620
Je mi třicet, mám dobře placenou práci, vlastní názor a do svatby s Martinem mi zbývalo jen několik měsíců. Předmanželskou smlouvu jsem původně nepovažovala za žádný problém. Přítel má podnikání,...
„Já brusle neměl, vy taky ne!“ Manžel závidí vlastním dětem příležitosti
- Anonymní
- 09.11.26
- 1479
Mateřství je neustálý tanec na minovém poli, kde nikdy nevíte, jaká zdánlivě nevinná aktivita spustí doma výbuch. Člověk chce dětem udělat hezké odpoledne, vyrazit za pohybem a zabavit je, a místo...
Jsem tlustá, ale zdravá. Tuhle větu jsem si opakovala, dokud mě neusadil lékař
- Anonymní
- 09.11.26
- 1381
„Máš skoro sto kilo, neměla bys s tím už něco dělat?“ zeptala se mě máma, když jsem si u ní vloni o Vánocích přidávala bramborový salát. Protočila jsem oči a odpověděla svou oblíbenou větou: Jsem...
„Jsem úplně blbej,“ řekl syn po testech Cermatu. Přitom má ve škole jedničky
- Anonymní
- 09.11.26
- 1694
„Mami, já jsem asi úplně blbej. Na tu střední se nikdy nedostanu.“ Tohle mi řekl syn, když si doma prohlédl výsledky prvních přijímaček nanečisto. Bylo teprve v říjnu, do skutečných zkoušek zbývalo...