Nový přístup

Dovolím si přeskočit škatulkování mé osoby. Štítek na mém čele se totiž mění. Jsem necelý rok vdaná, s manželem stavíme dům a řešíme těžkosti s tím spojené. Mám hodně dobrou práci a ačkoliv na to někdy zapomínám, tak žiji šťastný život a jsem vděčná za každý okamžik, kdy si to štěstí aktivně uvědomuji.

Možná Vás zarazí, proč si píši deníček právě na těchto stránkách. A tak asi začnu od začátku. Jsem vdaná za skvělého muže. Oběma nám ještě nebylo 30let, učíme se žít a fungovat společně a zároveň dostavujeme náš budoucí domov. Před pár měsíci náš vztah začal nabírat zase nový čerstvý směr. Pomalu jsme se přestali bránit početí, ale opravdu jen polehoučku. Nejdřív mimo „předpokládanou ovulaci“, manžel to neromanticky nazval „ruskou ruletou“ :-)

Byla jsem za drsňáka a brala to stejně, jako legraci. Před 2 měsíci to ale legrace přestala být, protože jsem měla příznaky toho, že se opravdu zadařilo, navíc to byl první měsíc, kdy jsme se nechránili ani v době mé ovulace, prostě vzrušení bylo silnější než můj manžel :-) Až tehdy jsem si našla první informace o otěhotnění a byla jsem doslova zděšená, jak dlouho musí žena čekat, aby zjistila, zda je či není „v tom“. To čekání bylo neúnosné, neustále jsem se pozorovala, googlila další a další těhu příznaky, a samozřejmě jsem plácala jeden těhu test za druhým, jen abych zjistila… vlastně jsem nezjistila nic. Čekala jsem do dne své menstruace, a ta nepřicházela. Nakonec jsem měla zpoždění jen jeden den, a to zpoždění připisuji hlavně tomu stresu, do kterého jsem sama sebe uvrhla.

Ačkoliv jsem mateřské pudy ještě nějak zvlášť nepociťovala, po této zkušenosti přišlo obrovské zklamání… obrovské, nevýslovné. Neustále jsem na to musela myslet a sama sebe jsem vyděsila tím, že není jisté, jestli to někdy vůbec vyjde. Začala jsem se bát. Pak mě něco krátce zaměstnalo natolik, že přišel den, kdy jsem na to nepomyslela a ani jsem googlem neproháněla žádná těhu hesla. Uklidnila jsem se a vzpomněla si, že až ve chvíli, kdy to nebudu čekat a možná si to ani nebudu přát, to prostě přijde.

Zprvu to „nechtění“ nebylo legrační a samozřejmě „hrané“. Pak ale přišla informace, kolik bude stát zateplení našeho domu a zjištění, že jsme prostě švorc a najednou se mi začalo vracet „logické“ uvažování… ano, prostě ještě potřebuji pár měsíců navíc vydělávat. Jestli můj deníček čte nějaká „Snažilka“, tak právě zavřela okno svého prohlížeče a totálně mě odsoudila. Ale nechápejte mě špatně, v žádném případě nedávám přednost penězům před vlastními dětmi. Jen mi došla strašně důležitá věc: člověk by neměl odkládat početí dítěte na tak mezní hranici, že vám z toho „hrábne“.

Prostě se vracíme s manželem k ruské ruletě. Já právě pociťuji ve svých zádech „známé“ bolesti a jsem si jistá, že zítra, nejpozději pozítří, přijde stará známá menstruace a tentokrát ji ani nebudu oplakávat. Snažím se naplnit své srdce i mozek vírou, že dítě přijde, není totiž žádný racionální důvod, proč by přijít nemělo. A tak odevzdávám plánování potomků do rukou přírody, protože to zvládne 100% lépe než já. Jsem si jistá, že otěhotním, až se mi z hlavy vykouří všechny ty výpočty ovulace, (ne)plodných dnů a menstruace. Prostě to zase nechám na manželovi, ať si „hraje“ :-) Jako abstinent a nekuřák v tom nevidím žádný risk.

Ráda bych měla první dítě do 30, to znamená, že „ruletovat“ můžu klidně 2 roky, a pak to začnu brát „vážně“. Jen prosím již zmiňované „Snažilky“, aby mě nechápaly špatně a nebrali můj deníček jako zesměšnění jejich snah, to rozhodně ne! Ale třeba je na konci tohoto deníčku i návod pro vás.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
puntice
1961
11.5.12 08:38

Vidím to zcela stejně. A to se o díě snažíme již 5 let. Jsme nyní v situaci, kdy si nejsem jistá, že by mě z pozitivního těhotenského testu neranila mrtvice. V tomto akváriu, ve kterém nyní žijeme (ČR) a nemožnosti úniku, si člověk daleko spíše uvědomí, že v první řadě je zodpovědnost. A přivést dítě do rodiny, kde se mají „všicinky děsně moc rádi a milujískují se“ ho ani nanakrmí, ani neošatí, ani nepošle jednou na studia.
Za mě za tento přístup palec nahoru. Ano, taky se vědomě početí nebráníme, ale myslím si, že podvědomě nyní ano. A až z nás opadne ten podvědomý stres, zodpovědnost, uvědomění - pak se ani nenadějem 8)

  • načítám...
  • Zmínit
Tiger-lily
35438
11.5.12 08:42

Inzerát na seznamce: Jsem atraktivní a bohatá. Mám luxusní vilu, Ferrari a letní byt na Kanárech. Nic nehledám. Jen se chlubím. :mrgreen: Promiň mi ten žertovný tón, nestudovala jsi náhodou na všepraha? Text by naprosto odpovídal jejich nalejvárně.

  • načítám...
  • Zmínit
Peitra
1420
11.5.12 09:08

Mě se tvůj deníček moc líbí a přijde mi, jako by si ho psala o mě :D Taky jsme hráli tuhle ruskou ruletu. V době, kdy jsme se rozhodli, že postavíme baráček a začalo martýrium kvuli papírování, vyřizování atd. jsem otěhotněla. Vlastně v okamžik, kdy jsem na to nemyslela a říkala si „hm, to by se nám teď ale vůbec nehodilo“ :lol:
Teď jsme za to oba moc šťastní, i když v okamžik zjištění jsem měla vážně pochyby a říkala si, co teď budeme dělat. A vlastně se to vyřešilo samo. Tím rozzářeným úsměvem, kdy jsem to s pláčem oznamovala příteli. Teď už neni nic důležitější, než náš syn, který brzy přijde na svět :mavam:

Příspěvek upraven 11.05.12 v 09:09

  • načítám...
  • Zmínit
Jája8
1270
11.5.12 10:28

Taky ti plně rozumím. U nás se musí taky nejdřív zařídit nějaké to bydlení, ale když jsem myslela, že jsem těhotná a nebyla, byla jsem z toho taky sklamamá a prolejzala všemožný stránky :D a přemýšlela jak to udělat aby to šlo mít mimčo. Po nějaký době jsem dostala rozum a přišla na to, že se musí počkat, že by jsme neměli ani tomu mimču v tom našem pidi bytečko co nabýdnout.

  • načítám...
  • Zmínit
Petík K
5162
11.5.12 11:09

Ahojky me se tahle varianta osvedcila kdyz jsme to nejmin cekali (přisla jsem o pracia take predelavame domecek takze se korunky hodi) tak se to podarilo no a ted uz mam pomalu 16tt :hug: takze tobe to urcite taky vyjde

Příspěvek upraven 11.05.12 v 11:10

  • načítám...
  • Zmínit
radúna
12154
11.5.12 15:50

Moc pěkně podané myšlenkové pochody :palec: .
Trošičku jsem zavzpomínala na to, jak jsme stavěli (a zároveň plodili potomka) my… :lol: . A i když stavba běžela na plné obrátky, těhotenství nakonec přišlo tak akorát - stěhovali jsme se do svého nového asi měsíc před porodem :P .
Jsem nakonec ráda, že ne dřív, to už by jsme s miminkem nemohli bydlet totiž u stavby v takové dřevěné stavební buňce (tam jsme to přežili skoro dva roky včetně zimy).
Byly to fajn hektické a někdy hodně spartánské časy. :P

  • načítám...
  • Zmínit
Petík K
5162
11.5.12 16:09

@radúna my to taky stihame dodelat do narozeni miminka :dance: a rovnou pujde do noveho pokojicku

  • načítám...
  • Zmínit
radúna
12154
11.5.12 16:31

Petík, držím palce. :)
Jo, jít do nového je super.
A koukám, že můj první příspěvek je reakce na tebe - oops omluva :oops: . Nějak si to popletu a místo abych vložila nový komentář tak po staru reaguju… :oops: :lol: :lol: :lol: :lol: .

  • načítám...
  • Zmínit
Petík K
5162
11.5.12 17:40

@radúna ja jsi to myslela, no neva alespon jsme si pokecali :-D

Příspěvek upraven 11.05.12 v 17:40

  • načítám...
  • Zmínit
ncc1701
11.5.12 18:42

Jsem ráda, když se v těchto věcech uvažuje do budoucna, nicméně nedá mi nepoukázat na to i z té druhé strany. Proč myslíte, že když teď nemá člověk dostatečnou zásobu peněz, bude tomu tak i za dvacet let (když je řeč o studiích)? Můj bratr a jeho přítelkyně otěhotněli v nejméně vhodnou dobu a i když se během těhotenství s penězi nedokázali srovnat, prostě nebyly, už rok po otěhotnění se v nich mohli koupat. Já to měla naopak. V době otěhotnění peníze byly, a ejhle, po novém roce přišla drobnější krize a téměř všechny úspory padly na její řešení.
Myslím, že nikdy není vhodná doba na dítě, stejně tak nevíme, co bude za měsíc, ovšem pokud už to dítko přijde, je to ta největší motivace změnit naše dosavadní životy.
Všem držím palce, ať se jim v jejich životech daří :)

Příspěvek upraven 11.05.12 v 18:43

  • Upravit
Nelluška
2041
11.5.12 20:55

Měla jsem to stejně a plně tě chápu, od tý doby, co jsme to poprvé zkusili, tak jsem byla doslova nažhavená. Druhý měsíc jsem si ale tajně zjistila ovulaci, aby muž nevěděl a svedla ho a byla z toho holčička :D Při druhém chtěl vědět ovulaci zase on, protože v den ovulace a den po jsou to kluci a opět se to povedlo :mrgreen: a to jsem nikde nestudovala.

  • načítám...
  • Zmínit
EliSto
6
11.5.12 22:09

hehehe, Makino, muj inzerat by znel: dikybohu uz jsem se zbavila teenagerovskych mindraku, konecne jsem se naucila ridit a tak svym faaarem (13let stary Fiat) brazdim Stredocesky kraj..praci mam dobrou i kdyz nekdy bych s tim nejradsi triskla :-D bez legrace muzu jen rict,ze mam skveleho manzela,neni bez chyby…ale vim,ze tu vzdycky bude pro me,at zvoru cokoliv.....a btw VSE nemam… :-D jsem chemicky technololog ;-)

  • načítám...
  • Zmínit
danitschkak
11.5.12 22:11

Milá autorko - píšeš mi z duše :) jen s tím rozdílem, že nás ta touha přemohla a 17. 11. by měl dorazit čáp nebo vrána :) S mužem už druhým rokem doděláváme bydlení, od září už jsme v novém, já nastoupila po studiích do dobře placené perspektivní místo… peníze byly, láska je, no a kolem Vánoc přišla řeč na mimi. A od Štědrého dne jsme se začali snažit - lednovou MS jsem oplakala, to samé v únoru… jenže pak jsem se dozvěděla, že není tak jisté, že mi prodlouží smlouvu, muž jako OSVČ teď s největší pravděpodobností bude odvádět jednou takové daně… prostě na bednu to bylo, takže jsem na snažení jaksi zapomněla a ejhle - březen a MS nikde, byla jsem spavá, břicho mě bolelo… no a na začátku dubna na mě už z UTZ koukalo mimi s tlukoucím srdíčkem. V tu chvíli jsem bulela a na práci ani peníze nemyslela. Samo, že to za týden pominulo a já se topila v depce, jak to teď budeme zvládat, ale včera jsme byli na UTZ i s mužem, a když jsem viděla, jak má v očích slzy, když tam to mrně viděl… ničeho nelituju :) dneska jsem se dala do počítání našich výdajů a tak… budeme si „muset utáhnout opasky“, ale ty dva roky přes mateřskou to vydržíme, protože vím, že to mimi chceme - a to je mi ještě míň než tobě :) Ale když vidím kolegyně, co už se snaží třeba pět let jen proto, že honily peníze… ale vím, je to těžké. Každopádně přeju hodně lásky a štěstí :)

  • Upravit
EliSto
6
11.5.12 22:19

Dekuju za hezke komentare…vsem…po te,co jsem dopsala tento denicek, precetla jsem si par denicku plnych bolestnych zkusenosti a jen jsem se modlila, aby zadna z techto nestastnych holek necetla ten muj slint…nerada bych,aby to nekomu ublizilo…chci poukazat na uplne jinou vec…nekdy proste odkladame materstvi tak dlouho,az se dostavame do obrovskeho pressu a nemuzeme otehotnet,protoze jsme psychicky totalne K.O.! A pritom je to tam zbytecne! Planujme rok otehotneni…ale ne mesic! I u zdrave zeny to proste muze vyjit az po pul roce..roce… Nestresujme sami sebe a doprejme si ten luxus v podobe casu!

  • načítám...
  • Zmínit
Vermilion
313
11.5.12 22:25

Ja si, kdyz jsme se s manzelem rozhodli zacit pracovat na miminku, nacetla na internetu informace o poceti. Vedela jsem, ze je naprosto normalni na miminko cekat treba i rok a ze jen nejake ctvrtine paru se to podari uz si nevzpominam jestli napoprve nebo dokonce do 3 mesicu. Takze jako nej nej nej variantu jsem tajne doufala, ze jelikoz jsme oba zdravi a v rodine jsou vsichni plodni, tak ze by se nam do 3-4 mesicu mohlo zadarit, ale spis jsem predem pocitala s tim rokem. Zaroven jsem si precetla, ze zena uvolnuje vajicko, jen kdyz ovuluje a podle popsanych priznaku se zaradovala, ze ja je mam tedy s nejvetsi pravdepodobnosti ovuluji vzdycky v pulce cyklu a tak budeme vedet, kdy ma smysl se do miminka poustet. Nijak zvlast jsme to dal nehrotili, zadne ovulacni testy, mereni teploty ani nic se nekonalo, jen jsme na to „slapli“ behem tech 4-5 dnu, kdy jsem mela priznaky ovulace, a vyslo nam to… Napoprve! Nevim, jestli to bylo tim, ze jsem byla vnitrne fakt tak smirena s rokem cekani (kdyz si clovek veme, ze vetsina zen ovuluje jen jednou za mesic a uvolni jen jedno vajicko, je to jen 12 sanci, coz na 365 dni neni tolik) a brala to tudiz nenasilne, byla uvolnena a naprosto to tak brzo necekala.

  • načítám...
  • Zmínit
EliSto
6
11.5.12 22:27

Danit, moc hezky pribeh! Gratuluju! Byt na Tvem miste, udelam to stejne, nic neni dulezitejsi, prachy muzeme vydelavat kdykoliv…na poceti mame jen omezeny cas..

  • načítám...
  • Zmínit
EliSto
6
11.5.12 22:31

Vermilion, tomu rikam supernavod na poceti! Ja jsem strasny rapl a tak se ucim bych klidnejsi a vsechno vcetna prace tak moc neresit :) a gratuluju!

  • načítám...
  • Zmínit
EliSto
6
11.5.12 22:38

Vermilion, tomu rikam supernavod na poceti! Ja jsem strasny rapl a tak se ucim bych klidnejsi a vsechno vcetna prace tak moc neresit :) a gratuluju!

  • načítám...
  • Zmínit
MacinkaCZ
2899
12.5.12 12:50

My sice s manželem dům nestavíme ale taky jsme to plánovali až později až něco vyděláme a zabezpečíme se na miminko… nevyšlo :D ale nikdy nemůžeš vědět co příjde… i když má někdo naplánováno tak se může něco ,,posrat"

  • načítám...
  • Zmínit
Gina108
23847
12.5.12 16:51

No já ti nevím, já to měla poprvé podobně, že jako teda jak píšeš ruská ruleta, ale kdybych neotěhotněla hned druhý měsíc, tak mi asi hráblo. Také jsme stavěli a já si říkala, že když to nepůjde hned, tak budem mít aspoň pořádně zařízeno, ale fakt by mě dřív vodvezli do blázince asi. :mrgreen: Podruhé jsme nehráli žádnou ruletu . Měla jsem to spočítané pěkně tipťop, abych pěkně dočerpala mateřskou :mrgreen: a holt jsme šli na jistotu. Bylo to tak lepší, prostě když se něco dělá, tak se musí pořádně a ne žádné poflakování :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář