O Ivusce
- Prázdná náruč
- EnkaL
- 04.03.08
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Chtela bych se s vami podelit, o mem velikem smutku.... Stalo se to 8. unora letosniho roku. Rano jsem se vzbudila se Standou jako jakykoliv jiny den kolem seste hodiny. Zacinala jsem posledni tyden dalsiho tehotenstvi. Rano Ivuska v brisku kopala jako vzdy nic se nezdalo divne. V osm hodin jsem vyrazila na kontrolu do porodnice. Standika mela hlidat tchyne ale jeji syn by nemocny a tak nemohla, takze jsem oblikla I Standu a vyrazili jsme.
Po chvilce cekani me vzali na tlak a dalsi vysetreni a vse bylo v poradku. Za dalsi chvilku jsme sla I k panu doktorovi, udelal prohlidku a kdyz sestricka chtela poslechnout srdicko, zadne nenasla, snazili se me zatim utesovat ze je to v poradku a ze me poslou na ultrazvuk, ze muze byt jen spatne natocena.
Sli jsme tedy o patro niz se zadankou hned me vzali, byl tam neprijemny pan doktor ktery po dvou minutach rekl, ze ani on nevidi bijici srdicko. V te chvili jsem zacala brecet a nechapala jak je to mozne, jak se to mohlo stat. Jeste ze jsem sebou mela Standu otrela jsem bricho a sla k nemu a plakala mu v naruci, byl z toho vyjeveny, jak by ne je mu rok a pul. Dostala jsem zpravu pro doktora nahore kam jsem mela jit. Bulela jsem a nemohla mluvit ale I tak jsem jsem musela zavolat manzelovi a rict mu to I to, aby prisel hned z prace a vyzvedl Standu. Brecici jsem jsem mu rekla jen jednu vetu: "Iva nezije, prijed”
Brecela jsem celou dobu, nechapala co se mohlo stat, kdyz vse bylo v poradku, vsechna vysetreni, v porodnici me hlidali vic kvuli minulemu tehotenstvi, tak co bylo spatne? Doktor nekam odbehl a pak se vratil, vysvetlil mi postup a I to ze se to proste stava I bez priciny. Poslal me na porodni sal.
Na porodnim sale byli hodni, opet jsem volala manzelovi ze budu potrebovat I tasku do porodnice a co mi tam ma da (ja blahova doufala ze ji dobalim o vikendu). A tam me prohlizeli dva doktori, uplne zavrena, nemuzou zacit vyvolavat klasicky kvuli minulemu porodu cisarem, musi tedy jemne, zavedli mi gel a odvedli do samostatne mistnosti. Byla jsem rada nedokazala jsem slyset rodici maminky a jejich placici miminka, vyvolavali u me zachvat litosti.
Prisel manzel, chvili u me byl, zacaly bolesti hned po trech minutach a hned hodne silne, myslela jsem ze to nezvladnu, nezvladnu rodit takhle s vedomim toho ze proste Iva nebude, ze pujdu domu s prazdnou naruci…
Po hodine musel manzel se Standikem pryc, odvedl ho ke tchyni I pres nemoc jejiho syna, nikdo jiny nemohl hlidat. Zavolal moji mame a moji nejlepsi kamaradce (ona vi kdo to je a timto ji za vsechno dekuju, hodne me podrzela v tech nejhorsich chvilich a jsem strasne rada ze ji mam). Pak se vratil.
Mezitim mi pichli epidural aby mi ulevili od bolesti protoze ty jsem psychicky zvladat nedokazala… kazde nove narozene miminko jsem obrecela (a ze se jich ten den narodilo hodne). Manzel byl u me, bohuzel otvirani moc rychle nepostupovalo. Navecer musel manzel domu vyvencit psa, pak se vratil.
V deset hodin vecer prisla doktorka s tim ze to nepostupuje, otevrena jen na 2cm a ze budeme pokracovat rano. To jsem na ni zacala byt hnusna ze teda zadne rano a ze porodim jeste v noci a ze chci jeste jineho doktora, abych mela dva nazory. Prisel doktor z vedlejsiho PS a pomohl mi o dalsi cm a pak praskl vodu (bylo 22.30h), bolesti se zvetsili a zacali byt citit I pres epidural. Po pulnoci uz to bylo k nevydrzeni, mela jsem silny tlak na konecnik, nemohla jsem chodit a epi bylo vazne na nic, PA prisla rekla at jeste tak 20 minut vydrzim, ale neslo to takze prisla znovu a pripravila na samotny porod.
Najednou tam bylo strasne moc lidi a mela jsem zacit tlacit… povedlo se I bez nastrihu, jen v tu chvili mi opravdu doslo ze Iva je mrtva. Asi jsem do posledni chvile doufala, ze prece jen zacne plakat, ze se udelali chybu. Bohuzel neudelali. Manzel tam byl celou dobu se mnou a timto mu taky strasne moc dekuju, protoze I kdyz to pro nej bylo tezke tak to zvladnul na jednicku…
Iva se narodila mrtva 9.2. v 1.38h…
Zprava z pitvy nic neprokazala, moje geneticke vysetreni bylo taky v poradku, placenta I pupecnik fungovaly dobre, nikdo nevi co se stalo - pricina umrti neznama…
Dekuju pokud jste to docetli az sem, dekuju za to ze jsem se mohla vypovidat, dekuju pokud nekdo zapali svicku za nasi Ivusku… a prosim osubky co me nemaji radi at si odpusti osklive poznamky…
Přečtěte si také
Přišli jsme o byt kvůli změně času. Teď nás změna čeká znovu. Kdy už to skončí?
- Anonymní
- 23.10.26
- 225
Je to přibližně půl roku, co nás posouvání času stálo smlouvu na byt. Přijeli jsme pozdě a nabídka nám tak utekla mezi prsty. Frustraci ze změny času už pociťuji znovu, čím blíž to je, tím víc jsem...
Nemůžete žít ve 2+kk, kritizuje mě moje matka. Sama nás vychovávala v garsonce
- Anonymní
- 23.10.26
- 165
Situace s bydlením není v posledních letech vícečlenným rodinám zrovna nakloněná. Protože platy nám s manželem za posledních deset let příliš nepovyrostly, zůstali jsme se dvěma dětmi v našem...
Přítel toužil po sexu na hřbitově. Jednou jsem mu vyhověla a takhle to dopadlo
- Anonymní
- 23.10.26
- 321
Mirek je kluk, se kterým se fakt nenudím. Má rád extrémní věci a pořád vymýšlí něco nového. Občas je to až trochu za hranou. Je nám oběma 22 let, jsme mladí, tak proč si neužívat. Někdy řeknu ne,...
Jsem naprogramovaná vstávat za světla. Ta ranní tma mě ničí
- Anonymní
- 23.10.26
- 141
Vůbec se nedivím, že na podzim lidé trpí víc depresemi. Jakmile totiž člověku zazvoní budík a venku je stále tma, je to jako rána palicí. Já jsem aktuálně na vrcholu těchto stavů a každé ráno...
Cizí lidé v naší posteli? Manžel zuřil, když jsem mu navrhla dovolenou zadarmo
- Anonymní
- 23.10.26
- 197
Chtěla jsem dětem dopřát pořádnou dovolenou, aniž bychom za ni utratili všechny úspory. Když jsem ale navrhla výměnu domu s někým z druhého konce světa, manžel se na mě podíval, jako bych se...
Už aby byla pořádná zima. Sousedi konečně přestanou hulit na balkonech
- Anonymní
- 22.10.26
- 1011
Bydlíme v přízemí a celoročně se potýkáme s jednou nepříjemnou věcí. Oba byty nad námi obývají kuřáci. Nejen, že nám věčně smrdí do oken, když si chce člověk trochu vyvětrat, ale když trochu...
Manžel se mnou už vůbec nespí. Mám se smířit s tím, že už mě nechce?
- Anonymní
- 22.10.26
- 1194
Jsme spolu dvanáct let. Na začátku jsme se od sebe skoro nemohli odtrhnout. Stačil letmý dotek a oba jsme věděli, kam večer povede. Dnes si vedle sebe leháme, manžel mi dá pusu na dobrou noc, otočí...
„Mami, zamkla jsi domeček?“ Měla bych být pyšná, ale spíš mu kazím dětství
- Anonymní
- 22.10.26
- 726
Všude kolem sebe vídám mámy, které ráno napomínají své děti, kontrolují jim batůžky, třikrát připomínají rukavice a vedou je pomyslně za ruku po celý den. U nás je to přesně naopak. Já jsem totiž...
Rozplývám se nad Hemsworthem, kolegou i poslíčkem. Manžel mě nechává chladnou
- Anonymní
- 22.10.26
- 622
Je mi skoro čtyřicet a jsem nadržená. Cítím se tak už alespoň rok. Nevím, jestli je to nějaká známka přechodu, nebo mi jen po letech manželství definitivně přeskočilo, ale vzrušuje mě téměř každý...
Manžel mi tvrdil, že nemáme peníze. Pak jsem zjistila, kam mizí jeho výplata
- Anonymní
- 22.10.26
- 1972
Můj muž se vždycky tvářil jako velký šetřílek. A poté, co všechno neuvěřitelně zdražilo, neřeší prakticky nic jiného než peníze. Musela jsem nakupovat ve slevách, otáčet každou korunu, abychom...
Nevím co Ti napsat, protože jakákoli slova útěchy jsou jen slova… Jednou, když jsem přožívala těžké chvíle svého života mi má maminka řekla „neboj, jednou zase vyjde slunce“ a ono opravdu vyšlo. Z celého srdce Ti přeji, ať i Tvé sluníčko jednou vyjde a ať bolest, kterou teď prožíváš otupí natolik, abys mohla jít dál.
