Pár dnů štěští
O tom, jak se mi splnil sen, který bohužel trval jen pár dnů. Píše se duben 2015, beru poslední platíčko antikoncepce a vyhazuji do koše. Nastal ten přelom v našich životech, s partnerem jsme se po necelých 3 letech dohodli, že ty kulaté antimimi přestanu zobat a začneme se opravdově snažit.
Následovala svatba kamarádky, v květnu narozeniny přítele, tchyně a švagrové… Červen, datum očekávané menstruace se blíží, nikde žádný příznak… Den, dva, tři meškám, huráááá
Utíkám pro test do lékárny, jen co odvedu mrňouse do školky po noční směně, vrhám se na něj.
Nemůžu uvěřit svým očím, ale ano, jsou tam svítí, ne moc, ale jsou //. Jsem nejšťastnější na světě. Okamžitě volám příteli a ne a ne usnout, noční směna přede mnou… Volám gynekoložce aby mě objednala, nejdřív za 14 dnů, teď by stejně nic vidět nebylo, takže mě objednává na 1. 7. 2015. Asi se nedočkám…
Sobota 27. 6. 2015, začínám lehce špinit, to se prý stává… Nic mě nebolí a je mi fajn, tak co. ![]()
Neděle 28. 6. 2015 - od rána špiním víc a víc, přítel rozhodne, že jedeme na pohotovost, pro jistotu. Ultrazvuk prázdný, nikde nic vidět, ale na výsledcích hCG pozitivní, nějakých 275. Těhotenství potvrzeno. <3 Doporučen klid, a při kontrole u OG odběr krve + ultrazvuk.
Po vyšetření už jsem nezašpinila…
Středa 1. 7. 2015 - kontrola u OG. Na ultrazvuku opět téměř nic vidět, jen cosi 1 mm velkého, u čehož mi OG není schopná říct, zda je to jen zvětšená cévka, nebo embryjko. Krev neodebrána, na co, vždyť se brala v neděli. Ale už to máte rok od stěrů, tak sfoukneme ty… Upozornění na lehkou bolest jako před menzes, a špinění.
Sobota 4. 7. 15 - zase to prokleté špinění, a navíc mě trošku pobolívá podbřišek, ale OG říkala, že je to po stěrech normální.
Neděle 5. 7. 15 - celé dopoledne mi je nějak divně, navíc špinění malounko zesílilo. Odpoledne přítel odjel se synem na myčku a pro benzín, já jdu na záchod vyměnit si vložku. Na vložce velký tak 2×2 cm velký krvavý kus… POTRAT. Volám příteli a než přijel, sedím celou dobu na záchodě a zírám na vložku. Okamžitě pohotovost.
Ultrazvuk opět prázdný, hCG jen něco přes 800. Pořádně nevnímám, padá něco o samovolném potratu i mimoděložním těhotenství. Pro jistotu jsem objednána na úterý na odběr krve přímo do nemocnice.
Úterý 7. 7. 15 - přijíždí mamka pohlídat syna, moc se nezdrží, vždyť mi jen naberou krev do 2 hodin jsem zpátky. Odběr krve a hodina a půl čekání. Přichází sestřička, tak už máme výsledky, pan primář už jde. Červík začíná hlodat. Kdyby byly výsledky ok, pošlou mě domů a ne primáře.
„Paní B…, posaďte se, výsledky jsou… Hcg nám pořád roste. Asi tam někde něco zůstalo, nebo jde o mimoděložní těhotenství.“
Nevěřím…
Okamžitý příjem, spousty lejster k podpisu a čekání na uvolnění sálu. Převoz na sál a laparoskopie. Probuzení ještě na sále… Je mi špatně, byla to první narkóza v životě.
Přichází doktor: „Tak, paní B… Bylo to tam.“
Nechápu.
„Mimoděložní těhotenství, přišla jste za 5 minut 12. Uvolňovala se vám krev, bylo jí tam tak 150 ml, ještě pár hodin a prasklo by to. Veliké to bylo zhruba 3×5 cm. Vzali jsme vám pravý vejcovod, ale nebojte, plodnost se vám sice sníž, í ale jen o nějakých 30 %.“
Šok, brečím a brečím… Je mi zle, zvracím, hladím si „prázdné bříško“. Ihned po propuštění za dva dny měním gynekoložku za gynekologa, který mě operoval. S nadějí, že za pár měsíců se podaří znova.
Už je to přesně rok a týden a mrňousek nikde, dostali jsme „poslední“ šanci do září a pak uvidíme. Vyzkoušeli jsme spoustu různých blbinek, Fertility blend, kotvičník, prstíkovou metodu, ovu testy, a další a pořád nic. Nevzdávám se, ale na druhou stranu cítím, jak začínám rezignovat. Všude kolem plno těhulí a mimin a my nic.
Děkuji všem, kteří dočetli až sem. Je to můj první deníček, dlouho jsem uvažovala, zda ho napsat, tak třeba mi pomůže se z tohoto zážitku vyzpovídat a uleví se mi.
Třeba příště u více pozitivního deníčku. ![]()
Přečtěte si také
Byt měl být svatební dar pro syna. Nájemník mi ale udělal čáru přes rozpočet
- Anonymní
- 12.11.26
- 311
Když mi syn oznámil, že se bude ženit, měla jsem obrovskou radost. S partnerkou plánovali společnou budoucnost a začali hledat bydlení. Já jim chtěla pomoct. Měla jsem totiž byt, který jsem několik...
Manžel si začal se sousedkou. Teď spolu žijí za plotem a já je mám na očích
- Anonymní
- 12.11.26
- 345
Když mi jedno dopoledne pošťačka podávala doporučený dopis, tvářila se jakoby mi oznamovala úmrtí v rodině. Nakonec z ní vypadlo, že viděla manžela se sousedkou. Nejdřív jsem se zasmála, protože...
Čekám na důkaz, ne na sliby
- Anonymní
- 12.11.26
- 160
Ahoj, možná to znáte z vlastní zkušenosti: ráno se probudíte vedle někoho, koho milujete, a přesto máte pocit, že spíte sama. Já ten pocit znám důvěrně. Jenže teď je to jinak.
Měsíc co měsíc počítám každou korunu. Manžel mě přesto podezírá, že tajně piju
- Anonymní
- 12.11.26
- 162
„Ty mi chceš opravdu tvrdit, že jsi za poslední týden utratila šest tisíc jen za jídlo a věci pro naši dceru?“ zeptal se mě manžel a ukázal na výpis z účtu. Pak dodal něco, co mě opravdu nadzvedlo....
Advent ještě nezačal a já už mám Vánoc plné zuby. Zase je mám celé zařídit
- Anonymní
- 12.11.26
- 159
Letos jsem se rozhodla, že cukroví koupím a adventní kalendáře vyrábět nebudu. Místo úlevy zatím zažívám hlavně pocit, že musím svoje rozhodnutí každému vysvětlovat. Mám práci, dvě děti a chuť užít...
Ze školky mi ho zase poslali domů s rýmou. V práci už nevím, co říct
- Anonymní
- 11.11.26
- 677
Syna jsem po týdnu doma odvedla do školky a za dvě hodiny si pro něj jela znovu. Chápu, že nemocné dítě do kolektivu nepatří. Jen už nevím, kdy je dost zdravý na návrat a jak mám další nepřítomnost...
“Macinka má pravdu,” rýpl si dneska manžel. Zapomněl, že jsem taky hrála hokej?
- Anonymní
- 11.11.26
- 512
Žijeme v době, kdy se o rovnoprávnosti a svobodě volby mluví na každém rohu, ale jakmile přijdete domů za zavřené dveře, často zjistíte, že pod moderním nátěrem se ukrývají názory staré jako...
„Mami, na řízení už jsi moc stará,“ slýchám od dětí. Chtějí mi vzít klíče
- Anonymní
- 11.11.26
- 910
„Mami, myslím, že bys už neměla řídit. V tvém věku je to nebezpečné.“ Tohle mi oznámil můj vlastní syn u nedělního oběda, jako by mi právě sděloval, že mám vysoký tlak. Je mi 67 let, řidičský...
Chtěla jsem pomoct dceři po rozvodu. Dnes bych nejraději vyhodila ji i psa
- Anonymní
- 11.11.26
- 1797
„Jestli nám vezmeš Jonatána, už k tobě nikdy nepřijdu!“ vykřikla na mě moje jedenáctiletá vnučka a zabouchla dveře svého pokoje. Stála jsem na chodbě, pod nohama měla další chomáč psích chlupů a v...
Manžel chce pro syna gympl. Já hlavně chci, aby se nebál říct, co chce on
- Anonymní
- 11.11.26
- 327
Ještě jsme nenavštívili jedinou střední školu a už se kvůli jejich výběru doma hádáme. Manžel počítá s gymnáziem, já bych synovi ráda nechala prostor i pro průmyslovku, která ho zaujala. Jenže...