Poděkování do nebe

Zážitek ze života a navždy vděčná tetě.

Už to jsou dva roky, kdy jsem tady nemusela být, a na své nové narozeniny si každoročně vzpomenu. A navždy budu své tetě vděčná.

Jako každé léto jsme šli k řece, aby se psi osvěžili a vykoupali. Já jsem sice v dospělosti (9 měsíců předtím) pár hodin plavání měla, ale i tak se považují za neplavce.

Ale možná těch pár hodin mi dalo odvahu a já do řeky šla. Byli jsme v místě, kde nebylo vody ani po kolena. Přesto jsem šla dál po proudu, dál a dál a hloubka se stupňovala. Až jsem udělala krok a já zůstala celá pod vodou. Na to, že jsem při hodinách plavání nebyla schopna mít otevřené oči, tak teď jsem je měla celou dobu otevřené a vnímala jsem vše.
I to, že jsem v dost velkém průseru, a přemýšlela jsem jak z toho ven. Protože jsem musela jít zpět a tedy proti proudu. Což pro mě jako pro neplavce bylo nepředstavitelné.

V tu chvílí, jako by vedle mě někdo stál. Ve své hlavě jsem slyšela nahlas „NEPANIKAŘ,“ a právě to mi pomohlo, uvědomila jsem si že stačí jedna moje panika a zpátky se z toho nedostanu.

Nějakým způsobem jsem šla, pohybovala nohama i rukama napřed, jako kdybych si chtěla rozrazit cestu, až jsem měla hlavu opětovně nad vodou a za chvíli bylo vody po kolena a já byla zpět. Když jsem před pár dny v den, kdy se toto před 2 lety stálo nad tím znovu přemýšlela, zjistila jsem, že v ten den má svátek moje nejoblíbenější teta, která už ale není mezi námi. A já si v tu chvíli byla jistá, že to ona vedle mě stála a řekla mi, ať nepanikařím. A tím mi zachránila život.

Teto, děkuji!

Přečtěte si také

Čekám na důkaz, ne na sliby

Čekám na důkaz, ne na sliby
  • Anonymní
  • 12.11.26
  • 539

Ahoj, možná to znáte z vlastní zkušenosti: ráno se probudíte vedle někoho, koho milujete, a přesto máte pocit, že spíte sama. Já ten pocit znám důvěrně. Jenže teď je to jinak.

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Gita17
640
2.9.20 14:16

Drama queen :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
jamik1416
1613
2.9.20 21:46

No já nevím… :think:
A nepomohl ti k tomu nepanikaření prostě jen obyčejný pud sebezáchovy, který máme tak nějak vžitý všichni?
Protože vzpomenout si po dvou letech, že zrovna v ten den měla tvá oblíbená teta svátek mi přijde fakt trochu mimo :?

  • načítám...
  • Zmínit
darekp
4497
2.9.20 22:35

@jamik1416 mě celej ten deníček přijde trochu mimo :oops: :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
Martina D.
5688
3.9.20 08:47

Asi víš, proč jsi to napsala anonymně. Nikdy jsem neslyšela, že by se někdo zjevoval především na svůj svátek, zní to dost vybájeně a domyšleně po letech. Jinak lézt do vody bez přítomnosti další osoby byla hloupost, když neumíš plavat, a snad jsi už opatrnější. Jinak deníček o ničem, promiň.

  • načítám...
  • Zmínit
Premek_Orac
10373
10.9.20 13:41

Ahoj,
myslím, že kdo na tvém místě v tu chvíli nebyl, tak nedocení tvůj prožitek.
Asi tu ještě máš nějaký úkol… Tak žij, jak nejlíp budeš umět.

  • načítám...
  • Zmínit
ZeLu
20019
13.9.20 11:33

V dospělosti? Toto určitě dospěla žena nepsala. :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář