Porod se blíží
- Těhotenství
- JaňulkaX
- 25.02.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
O zmatenosti před porodem, změnách životních cílů a prosba k tomu. Bříško se zvětšuje, záda bolí – to je takový denní kolorit všech těhotných. Ráda čtu tady na eMiminu deníčky o porodech a říkám si, jaké to asi bude.
Co až ji poprvé uvidím? Bude se mi líbit? Bude můj partner dojatý? A já? (no já budu určitě řvát dojetím – řvu dojetím, už jenom, když si tu situaci představím). Někdy mě zachvátí taková divná nervozita, že je to sakra blízko (36. tt). No a otázky všech kolem jako jestli se bojím, mi moc nepřidávají. Na druhou stranu všichni lidé kolem nás (a že jich je) se nějak někomu narodili, což znamená, že to nějak jít musí a tahle skutečnost mi zcela stačí aneb pozitivní přístup nade vše. No nic, pocity zkrátka zmatené…
Tenhle deníček je vlastně prosbou. Bohužel (nebo spíš bohudík) nemám žádný poutavý a čtenářsky zajímavý životní příběh, který bych Vám zde odkryla – snad až porodím - to je zajímavé vždycky 
. Jsem vlastně úplně obyčejná. Úplně obyčejná nastávající maminka, která se strašně těší na svoje miminko, asi tak jako všechny těhotné maminky. Ta touha mít miminko u sebe se ale projevila nějak dříve, než jsem byla těhotná. Zvláštní, iracionální… já na takovéhle věci nikdy nevěřila… něco jako biologické hodiny.
V mém původním plánu byla škola (raději dvě), dobrá práce, a pak děťátko, které se narodí velmi schopné, emancipované a soběstačné mamince. (no když se teď na sebe podívám tak ha ha, nejsem ani jedno z toho). Ale ta největší záhada je, že už vlastně ani nechci. Z ničeho nic mi dělá radost, když mám hezky uklizeno (cože?), když uvařím něco dobrého ( řečem jako „mít něco na stůl“ jsem se vždycky tajně vysmívala) a když můžeme vyrazit s přítelem o víkendu někam na výlet (před tím jsem se o víkendu šprtala a nesmělo se na mě mluvit). Snad někdo takový obrat zažil také, nevím. Obrat o 180 stupňů!
Zkrátka se tu někde objevilo moje nové já, které je řekněme takové „prorodinější“. Neumím být jako dřív. Ze všeho nejradši bych se na všechno vybodla a přijala moje nové já s otevřenou náručí, ale je tu jedna věc, která mi to znesnadňuje. Potřebuji dodělat, co jsem začala a to je škola. Někde tam hluboko ve mně je (správná!) zásada, že od rozdělané práce se neodchází a já už mám jenom kousíček do konce. A nastal čas, kdy ty dvě osoby ve mně (které se bůh ví proč nemají rády) spolu budou muset chvíli vydržet! No kéž bych to nějak zmákla… (jelikož má chuť do práce je nulová).
A teď k jádru věci: studuji sociologii a píšu práci na téma mimomanželské plodnost – neškrobeně řečeno o maminkách, které z nějakého důvodu nevstoupili do svazku manželského a porodili miminko jako svobodné (to budu ostatně i já). Pro ryze studijní účely (nejedná se o žádnou komerci) jsem vytvořila dotazník zde: http://ceske-maminky-socialni-a-eko.vyplnto.cz/
a moc by mi pomohlo, kdyby jste ho vyplnily - oslovuji maminky, které mají jedno a více dětí.
Prosím i maminky, které nejsou svobodné – jejich informace jsou pro moji práci neméně důležité. Nelekejte se celkového počtu otázek, pokud máte např. 1 dítě, týká se Vás cca. 40 otázek. V dotazníku je mnoho třídících otázek, tzn. některé otázky přeskakujete, dle toho jak odpovídáte. Ták a je to venku! Doufám, že nevnímáte jako podvod, že po Vás na konci něco chci. Ale tak kdo nechce vyplnit, tak si přečetl alespoň deníček . Snad někdo máte nebo jste kdysi měl podobné pocity…
Pokud Vás budou zajímat výsledky tohoto průzkumu, tak je určitě zveřejním zde na eMiminu.
Díky moc!
Přečtěte si také
Je mi skoro 40, mám dvě malé děti. Přesto toužím po diskotéce jako za mlada
- Anonymní
- 15.10.26
- 960
Tak moc mi chybí bezhlavé trsání na diskotékách, že mám chuť si to zopakovat. Ale copak to jde, když je vám skoro 40 a máte dvě malé děti?
Štvalo mě, že mi manželka furt kecá do života. Když odešla, byl jsem ztracený
- Anonymní
- 15.10.26
- 2247
Když mě žena opustila, první týdny jsem si říkal, že jsem konečně svobodný. Nikdo mi nebude říkat, kdy mám přijít domů, co mám koupit ani proč zase nechávám ponožky vedle postele. Kamarádům jsem...
Pozvali mě na grilovačku a pak se mi smáli za mou postavu. Už tam nejdu
- Anonymní
- 15.10.26
- 1418
Slíbila jsem si, že tam strávím příjemné odpoledne. Místo toho jsem si odnesla lekci z rodinné „laskavosti“. Moje sestra mě pozvala na oslavu narozenin svého syna a já jsem nadšeně souhlasila....
Sousedova kočka mi zmrzačila psa. Ten odmítá převzít zodpovědnost
- Anonymní
- 15.10.26
- 1843
Je to rok, co se u sousedů narodila koťata. Ze začátku mi kočky v okolí nijak nevadily. Ano, nenesla jsem dobře, že občas na naší zahradě najdu jejich exkrement. Díky tomu, že máme psa, se ale...
Návod na šťastné manželství. Tohle jsou věci, které u nás fungují
- Anonymní
- 15.10.26
- 1827
Nejsem manželská poradkyně a rozhodně nemám recept na šťastné manželství. Po letech společného života jsem ale vypozorovala několik pravidel, díky kterým se doma hádáme o něco méně. A některá jsou...
„Prsa ti udělají nový! A na pojišťovnu!“
- PenelopaW
- 14.10.26
- 897
Tak tuhle větu už nikdy nevyslovím nahlas. Je veliký rozdíl mezi plastickou operací estetickou a mezi rekonstrukcí prsu.
Naše manželství skončilo po roce. Stačila jedna chyba a přišla jsem o všechno
- Anonymní
- 14.10.26
- 3101
Petr byl mužem mých snů. Když jsme se brali, byla jsem přesvědčená, že to bude navždy. Předtím jsme spolu chodili skoro čtyři roky a já si byla jistá, že jsme si souzení. Jenže ani ne po roce byl...
Manželka začala dostávat časté zprávy ze školky. Nechtěla mi říct proč
- Anonymní
- 14.10.26
- 1669
Nejdřív jsem si toho skoro nevšiml. Manželce začaly chodit večer zprávy ze školky a já předpokládal, že jde o nějaké organizační věci. Výlet, platba za divadlo, změna času vyzvedávání. Jenže...
Nesnáším hlasovky! Kolegyně mi místo předávky práce posílá téměř podcasty
- Anonymní
- 14.10.26
- 538
Poslouchat devítiminutovou hlasovku plnou odboček, štěkání psa a neustálých změn je pro mě osobní očistec. Zvlášť když jde o předávání pracovní směny, kde záleží na každém detailu. Vážně si v...
Tohle byl první díl StarDance. Kvůli manželově blbosti jsem ho prošvihla
- Lucinda.pavlicek
- 14.10.26
- 622
Sobota odpoledne a já už jsem doslova na trní. Po roce začíná nová série Stardance. Prožívám tenhle televizní svátek snad ještě víc než volby do senátu. I ty v naší rodině rezonují, ale u této...
. Nevadilo by mi ani být svobodná maminka, ale takhle mi to připadá jednodušší pro další život z praktických důvodů, abychom byli rodina i oficiálně, a měli na to razítko - může se to hodit. Ale kdyby přítel (teď už manžel, já si nezvyknu..) nechtěl, tak bych ho nenutila. U nás to byla spíš jen formalita, jsme spolu deset let, a do svatby jsme se popravdě řečeno nehrnuli ani jeden.
)
