Poslechněte srdce
- O životě
- Erinacek
- 15.02.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Příběh o tom, jak jsem nechtěně, i přes antikoncepci, otěhotněla a nelituji toho! Rozhodla jsem se, že sem také něco napíši, protože i já mám svůj vlastní příběh. Jmenuji se Erika a je mi 17 let (v březnu 18). Mám přítele a po necelém půlročním vztahu jsme se dozvěděli, že jsem těhotná. Ano, nejdříve to byl opravdu veliký šok, především pro mě, jsem teprve ve druhém ročníku na střední škole, ale přítel na to už věk má (28). Má první slova byla, že si to rozhodně nenechám, přeci si nezkazím život. Přítel mi na to řekl, že záleží na mně, že on se postarat dokáže, ale chápe, že ještě studuji.
Jeden den jsem šla ke své gynekoložce s tím, že jsem si dělala těhotenský test a byl pozitivní. Ona mě hned prohlédla, udělala mi ultrazvuk a řekla: „ano, opravdu jste těhotná, čekáte miminko“. V tu chvíli jsem si říkala: „pane bože, jak to jen řeknu mámě, ta mě zabije“. Měla jsem opravdu veliký strach, a proto mé rozhodnutí bylo, že půjdu na interupci. S doktorkou jsem to vše probrala a ona mi vypsala žádanku do nemocnice na provedení potratu. Další den jsem šla s žádankou do nemocnice a tam se to asi stalo. Když jsem viděla vrchní sestru na gynekologii, jak se na mě vyčítavě dívá a říká si: „no jo, mladá, hloupá a teď se toho chce zbavit“, řekla jsem si, že když už se to stalo, postavím se k tomu čelem a nějak to prostě zvládnu. Když to dokážou jiní, tak proč ne já? Mám rodinu, co mě vždy podržela a přítele, který mě miluje, tak proč bych se toho měla bát?
Vždycky jsem říkala ta silná slova, že dítě chci až tak ve 25 letech, až dostuduji, a teď už vím, že věk jsou jen čísla a buď to ten člověk chce a cítí se na to, nebo prostě ne!
Nejhorší bylo to, jak to jen říct mámě. Vím, že mi vždycky pomohla, ale taky jsem věděla, že tímhle ji asi hodně zklamu. Nakonec to vyvrcholilo tak, že jsem se jednoho dne sbalila a utekla k příteli. Mamce jsem nechala doma na stole dopis s tím, že prostě musím odejít a že to vše nějak zvládnu, ale ani do dopisu jsem jí to neměla odvahu napsat. Nakonec mi ten večer volal kamarád, že mě hledají a ať jí dám tedy alespoň vědět. Já paličatá jsem si říkala, že ne, že jí to prostě neřeknu, až mě přítel nakonec donutil mámě zavolat a vše jí říct. Tak jsem zvedla mobil, vytočila mamku a omluvila se jí, že jsem utekla, ale že mám strach, že bych jí měla něco říct. Ona se pořád ptala, kde jsem, že má strach, tak jsem jí řekla, že čekám miminko a že jsem se bála její reakce, a proto utekla. Mamka mi řekla, ať druhý den přijdeme s přítelem na návštěvu a že vše probereme.
A tak se stalo, vše jsme prodiskutovali a já jsem jim řekla, jak jsem se rozhodla, že si to malé chci nechat, i s tou podmínkou, že budu muset přerušit studium, nebo si zařídit individuální rozvrh. Samozřejmě že se mi to mamka snažila rozmluvit, ale já jsem se tak prostě rozhodla a teď vím, že opravdu správně! I rodina přítele by byla asi nejraději, kdybych si zvolila potrat, ale já na to prostě neměla. Když už jsme dokázali něco tak výjimečného stvořit, proč tomu nedat život a nepostarat se? Vždyť každý okolo na tom vidí jen to špatné, pořád slýchám řeči od lidí, že si nic neužiji, že jsem si zkazila život, ale proč na tom nikdo nevidí i to krásné? Na řeči od lidí už jsem si zvykla a upřímně, je mi to jedno, já se zase směji jejich životu 
Teď jsem skoro v 7 měsíci, termín máme v květnu a já už se nemůžu dočkat, až ta malá prdelka bude na světě
Tímto článkem jsem chtěla podpořit především ty, které nevědí a pořád přemýšlejí nad tím, jestli nedělají chybu, ale já vám opravdu můžu říct, že určitě ne! Nakonec všichni budou jen rádi a i ti, co měli blbé řeči, se najednou budou starat a zajímat! Takže hlavu vzhůru
Přečtěte si také
Po rozvodu jsem zůstala sama. Můj exmanžel poštval naše přátele proti mně
- Anonymní
- 09.06.26
- 1008
Teprve po rozvodu mi došlo, co byl můj muž vlastně zač. Vždycky jsme byli hodně společenští a měli spoustu přátel. Jenže většina z nich byla společná. Nikdy by mě nenapadlo, že po rozvodu se téměř...
Máma je v lázních, nemocný táta zůstal na mně. Mé bezdětné sestry prý nemají čas
- Anonymní
- 09.06.26
- 692
Mám tři děti ve věku 5, 7 a 10 let. K tomu pracuji jako OSVČ, provozuji eshop a ještě rozjíždím další pracovní projekt. Práce mám nad hlavu. A do toho mi před týdnem zavolala mamka, že jí schválili...
Noví sousedé nás přivádějí k šílenství. Hluk a večírky nám ničí život
- Anonymní
- 09.06.26
- 692
Když se naši dnes už bývalí sousedé odstěhovali, věřili jsme, že ti noví budou stejně milí a přátelští. Bohužel jsme se spletli. Nejenže nás ani nepozdraví, ale z jejich zahrady se neustále line...
Manželova dcera chce tábor za 20 tisíc. Její matka očekává, že vše zaplatí on
- Anonymní
- 09.06.26
- 622
Nikdy bych nevěřila, jak složité je, když se s tím pravým potkáte až později. Oba máte za sebou nějakou minulost, jste rozvedení a máte děti z předchozích vztahů. Pak si pořídíte ještě jedno...
V našem obýváku smrdí cizí ponožky a moje dcera kvůli němu nejí
- Anonymní
- 09.06.26
- 899
Je to tady, přátelé. Čas, kterého jsem se děsila od chvíle, kdy mi v porodnici ukázali tu malou růžovou holčičku. Moje patnáctiletá dcera má kluka. A není to žádné dětské „chodíme spolu“ za ruku...
Přítel ztratil práci a přestal o sebe pečovat. Začíná mi být fyzicky odporný
- Anonymní
- 08.06.26
- 7531
Dokud Lukáš pracoval, byl to skvělý chlap, se kterým byla legrace a navíc dobře vypadal. Ještě před pár lety mi ho kamarádky skoro záviděly. Měl energii, sportoval, zajímal se o svět kolem sebe a...
Apokalypsa jménem červen: Výrobky z odpadu o půlnoci a EduPage na infarkt
- Anonymní
- 08.06.26
- 953
Milé maminky, taky máte pocit, že červen vynalezl někdo, kdo upřímně, hluboce a z celého srdce nenávidí rodiče školních dětí? Protože já už regulérně melu z posledního a v kalendáři škrtám dny jako...
Mluvči, dělači a já: Z deníčku ženy, která nesnáší tiskové konference
- SOVIČKA93
- 08.06.26
- 693
Sedím večer u čaje, za oknem se prohání letní vánek, a v hlavě mi zní věta, kterou jsem dneska slyšela snad šestkrát: „To by chtělo udělat.“ Ta věta ve mně spouští zvláštní alergickou reakci. Ne na...
Manžel mě vytáčí i tím, jak dýchá. Kam se poděl chlap, kterého jsem si brala?
- Anonymní
- 08.06.26
- 2118
Jsme spolu s manželem dvanáct let. Máme dvě relativně zdravé děti, hypotéku na krku, auto na leasing a... stereotyp tak hustý, že by se dal krájet motorovou pilou. Sedím v kuchyni, koukám na něj,...
Máma mě od svatby s cizincem odrazovala. Teprve po letech jí dávám za pravdu
- Anonymní
- 07.06.26
- 5013
Když jsem začala chodit s Lucasem, máma mi říkala, že jsem blázen. Lucas je Angličan, ale jeho kořeny jsou mnohem pestřejší. Přišel mi atraktivní, rád cestoval a byla s ním legrace. A tak jsem...
), ale jinak ses všem skeptikům postavila čelem a to je dobře 
)) 
,vsichni se chytali za hlavu.Ve skole jsem mela individualni plan,vsechno se zvladlo a narodil se malej uzasnej cvrcek.Tohle miminko oslavilo tuto nedeli osmnact let,ja to orvala,je mi lito,ze uz je plnolety,vzdycky me to s nim bavilo a nikdy jsem sveho rozhodnuti nelitovala.Takze…drzim pesti,vsechno dobre dopadne a velke uznani za tve rozhodnuti,udelala jsi nejlip jak jsi mohla 
