Prechádzka
O jednej prechádzke. Vonku krásne svietilo slniečko, ani teplo, ani zima, moje detičky ako vždy, ako odtrhnuté z reťaze, tak som si povedala, že pôjdeme na prechádzku. Hodinky ukazovali niečo pred štvrtou hodinou, ideálny čas, slečna vyspinkaná, tak hádam bude aj kľudná.
S úsmevom na tvári som sa otočila na svojho prvorodeného a povedala som mu: Jarinko, obleč sa, ideme na prechádzku… Synátor nadšene vyskočil, pričom prevrátil pohár s malinovkou, nevadí, bola skoro prázdna…
Začala som sa obliekať aj ja, nevšímajúc si fakt, že Chiara vyhadzuje všetky ponožky z poličky… O chvíľku dobehol Jarko, že on si nemá čo obliecť, on nevie nič nájsť… Prídem k skrini, samozrejme porozhadzovaná, veci na von pekne na kôpke vo výške očí…Predýcham to a podávam Jarkovi rifle a tričko… O chvíľku mu dám iné rifle, pretože tieto mu padajú a on nevie, kde má opasok… Aj tieto rifle mu padajú, ale opasok som našla, tak ho oblečiem… Medzitým Chiaru prestali baviť ponožky a po stole rozotiera malinovku ,čo som zabudla utrieť. Prídem bližšie, po ceste ju chváliac, aká je šikovná ,že mi pomáh upratovať…Výborne, ako handru použila moje biele ponožky, rýchlo ich idem namočiť, malinovka bola červená…
O chvíľku dobehne Jarko ,on nevie nájsť ponožky, samozrejme, ponožky opät „bijú“ do očí… Jarko je konečne oblečený, hodiny ukazujú pol piatej… ja som oblečená tiež, tak obliekame slečnu. Chiara je oblečená, zapínam bundičku, zrazu podozrivý zápach. Vyberám zapáchajúce stvorenie z kočíka a mením plienku. Konečne sme vonku pred bytovkou. Musím sa vrátiť po kabelku. Zamykám dvere, potom ich rýchlo odomknem, pretože som si do kabelky zabudlal dať mobil…
Vyrážame… mobil ukazuje niečo pred piatou… upozorňuejm Jarka, aby neskákal, pretože sme na ceste. Upozorňujem Jarka ,aby nechodil po obrubníku, preotže je úzky a on… už je na zemi, zohnem sa, aby som mu oprášila nohavice, medzitým už Chiara stojí v kočíku… vyberám ju z kočíka, pretože výrobca nemyslel na 5 bodové zapínanie. Jarko zase skáče, tak ho upozorňujem že o chvíľku sme na ihrisku, tam si môže skákať…
Sme na ihrisku… Jarko sa krúti na kolotoči, Chiara chce tiež… potom zbadá piesok, tak sa doň vyvalí a už je piesok všade, práve si strčila za hrsť aj do úst…S hrôzou si spomeniem na článok v časopise, o baktériách žijúcich na pieskovisku a snažím sa z nej dostať všetok piesok, pritom sa upokojujem, že som minulý týždeň videla, ako piesok menili a prehrabávali.
Takto prebieha naša „príjemná“ prechádzka asi hodinu, potom si spomeniem, že nemám na zajtrajšie raňajky vajcia…Supermarket máme minútu, tak beriem vzlykajúceho Jarka a opieskovanú Chiaru a ideme nakúpiť. V obchode je to len maminka a toto mi kúpiš? a ja chcem aj ochutené mliečko a aj vajíčko, a aj som smädný,. Chiara nezaostáva a kričí toto toto, potom zbadá balónik, tak jej ho podám v nádeji, že bude chvíľku kludu… Stojíme v rade a Chiara pred nami stojaceho mladíka „balí“ tak, že ho udiera balónikom do chrbta a po nohách, potom sa naňho smeje. Mládenec je našťastie milý a opätuje malinkej úsmev… Medzitým sa Jarko vešia na stojan so žuvačkami a nájde ehm ehm, kondómy… že také žuvačky ešte nemal. Ľudia sa začnú smiať, ja sa prepadám od hanby…Rýchlo zaplatím ,beriem drobné a zdrhám preč..Vraciam sa pre stovku, čo som zabudla zobrať. Vraciam sa pre balónik, čo malá vyhodila s kočíka. Začína sa hra „jatovyhodímtytozodvihneš“, samozrejme zábavná len pre malú… Beriem balónik, malá kričí, tak jej dám džúsik, ona ho zahodí, na piaty pokus sa napije, a chvíľku pozerá okolo seba. Upozorňujem Jarka, že sme na ceste, dvíham zo zeme džúsik… Pred vchodom zbadám, že malá spí. To znamená, že hore bude zase do jednej.
Vchádzame do bytu a ja staviam vodu na kávu. Otvorím okno, slniečko zapadá, vtáčiky spievajú, vzduch vonia jarou…
Ideálne počasie na prechádzku…
Přečtěte si také
Přítel chce v posteli věci, které mi vadí. Navrhla jsem mu raději trojku
- Anonymní
- 08.11.26
- 224
Je mi 25 let, přítele miluju a náš vztah mi až donedávna připadal téměř dokonalý. Jenže v poslední době se naše intimní představy začínají dost rozcházet. On by chtěl experimentovat způsobem, který...
Za bráchu jsem platila tisíce. Pak jsem zjistila, co o mně vykládá doma
- Anonymní
- 08.11.26
- 138
„Pošli mi to, prosím tě, až budeš doma. Teď u sebe nemám kartu,“ řekl mi brácha Patrik, když jsme stáli u pokladny v supermarketu. V košíku měl nákup za skoro dva tisíce, včetně drahého alkoholu a...
Syn mi ve třech letech řekl, že už jednou umřel. Pak popsal svou smrt
- Anonymní
- 08.11.26
- 185
„Maminko, já už jsem jednou umřel. Ale potom jsem se narodil tobě.“ Když mi tohle řekl můj tříletý syn, nejdřív jsem se zasmála. Myslela jsem, že si něco vymyslel nebo opakuje scénu z pohádky....
Zeť zabavil dceři klíče: Dokud nebudou vyžehlené košile, nikam nepůjdeš!
- Anonymní
- 08.11.26
- 133
Rodina by měla být bezpečný přístav, místo, kde vás druzí podporují a kde se cítíte milovaní takoví, jací jste. Jenže někdy se z domova stane vězení a z partnera dozorce, který si diktuje pravidla...
Šlápla jsem v metru na nohu bosému cestujícímu. „Jste jako slon!“ Ječel
- Anonymní
- 08.11.26
- 164
Ranní spěch v pražském metru dokáže prověřit nervy snad každého cestujícího. Když k tomu přičtete zpožděný vlak, tepovku na sto dvaceti a vidinu prošvihnuté ranní porady, jednáte ve zkratu. Jenže...
Cizí ženská sahala na mou dceru v kočárku. Moje reakce ji pořádně zaskočila
- Anonymní
- 07.11.26
- 2976
Někteří lidé mají opravdu zvláštní pocit, že když se jim líbí cizí dítě, mohou si k němu dovolit úplně všechno. Moje roční Anežka je roztomilá holčička, a navíc hodně kontaktní. Od chvíle, kdy jsem...
Cizí muž mě v obchodě seřval, že nehlídám dítě. Vůbec nic mu do toho nebylo
- Anonymní
- 07.11.26
- 2056
„Paní, vy si snad děláte legraci? Místo abyste hlídala dítě, čumíte do telefonu!“ ozvalo se za mnou tak hlasitě, že se otočila snad polovina obchodu. Stála jsem u regálu s drogerií, v jedné ruce...
Synovi bude třicet a nikdy neměl ženu. Pak jsem pochopila, proč se jí vyhýbá
- Anonymní
- 07.11.26
- 3752
Mému synovi bude za pár měsíců třicet a ještě nikdy neměl přítelkyni. Žádnou vážnou známost, žádný vztah, dokonce ani obyčejné rande, o kterém by mi vyprávěl. Dlouho jsem si říkala, že je jen...
Odsoudila jsem rodiče dětí bez snídaně. Pak mi syn vrátil moje vlastní slova
- Anonymní
- 07.11.26
- 13282
Do rodičovské skupiny jsem napsala, že připravit dítěti snídani snad ještě není nad lidské síly. Za deset minut mi přišlo jedenáct souhlasných reakcí. Připadala jsem si jako jediná, kdo se nebojí...
Přijímačky se mají zjednodušit? Takže se pak na gympl dostane každý hlupák!
- Anonymní
- 07.11.26
- 1028
Dneska jsem na internetu narazila na článek, který mě opravdu nadzvedl ze židle. Viděli jste ten nápad, že se přijímačky od Cermatu budou zjednodušovat? Já to prostě nechápu. Absolutně ne.
