Příběh tečky
- Snažení
- ANGELOT
- 21.05.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Byla středa v podvečer. Manžel odjel na schůzi k závodům, já začala vařit oběd na čtvrtek a žehlit prádlo na naši vytouženou dovolenou. Už jsme oba z práce moc unaveni. Nějak jsem si ale uvědomila, že moje poslední měsíčky byly prazvláštní, né že by to bylo něco neobvyklého, protože od února mě trápí nejrůznější problémy od totální nepravidelnosti, k cystám a občasným ukrutným bolestem.
Tyto problémy jsme se chystali s panem doktorem od podzima řešit, abychom si s manželem mohli na jaře začít pracovat na potomkovi. Ale abych se vrátila k tomu špatnému pocitu. Z nějakého podvědomého důvodu a blížící se dovolené jsem sáhla po těhotenském testu. Jen co na něj dopadla tekutina, vyběhly na mě DVĚ ČÁRKY.
To byl totální šok. Začala jsem se klepat, nevěděla co dělat. Hledala jsem ještě nějaký, abych se přesvědčila. Ani kamarádka už žádný neměla. S úplně zmatenou hlavou jsem se posadila na gauč, test zabalila do krabičky a jala jsem se čekat na muže. Čas vůbec neutíkal.
Po příjezdu mě našel na gauči, já spustila hrozný pláč (ani nevím proč, to samo), přiklekl ke mně, jako by se něco stalo. Byl ze mě pěkně nervózní, já jen dokázala vyblekotat: „Podívej tam v krabičce, co budeme dělat?“
Nechápavě otevřel krabičku, podíval se na test a s otázkou, co to znamená a s potutelným úsměvem se na mě obrátil. „To jako že je pozitivní, co ale budeme dělat?“
Jeho úsměv byl rázem od ucha k uchu a z očí mu koukaly plamínky radosti. Já ale byla úplně zmatená a vyřízená. Manžel pohotově oznámil, že budeme rodiče a že je to báječné, ale jestli je vhodné jezdit na dovolenou. Rozhodli jsme se ráno zajít k doktorovi, aby mi to potvrdil a řekl, jestli dovolená ano, či ne. Ze středy na čtvrtek se mi nepodařilo usnout.
Nejprve na mě koukal pan doktor jak na blázna, proč bych na dovolenou nejela. Po vyšetření konstatoval, že tam opravdu máme 0,5 cm velkou tečku, vedle ní se na vaječníku rozprostírá 4 cm velká cysta a jestli mám nějaké dotazy. Neustále se ze mě snažil něco tahat. Jediné, na co jsem se zmohla je: „A máme po srandě co?“ Smál se.
Přeci jen jsem vyloudila odpovídající dotaz: „Jak dlouho jsme těhotný?“ K odpovědi si vyžádal můj menstruační kalendář a konstatoval: „S těmito notami na buben a velikou cystou jste opravdu talenti a nelze to určit. Teprve až tečka povyroste, zatím to vypadá na 6-7. týden“.
Vůbec ne uklidněná jsem odcházela ven, manželovi novinku potvrdila a jeli jsme do práce. Večer jsem cvičila a tečka prvně zazlobila, objevila se mi krev. Rozhodla jsem se dále necvičit, ale v sobotu mě čekalo celodenní pinglování na závodech, čehož jsem se trochu bála a vymyslela první lež, že jsem si v pátek pochroumala záda. Zachránilo mě to a spíše jsem byla k ruce.
V neděli jsme zabalili, po mém opětovném lítání kapka krve. Odpoledne jsem raději jen odpočívala. Před 22 jsme se vydali směr letiště a v O:30 směr Hurgáda.
HURÁÁÁÁÁ
Náš hotel je nádherný - od ubytování, okolí, moře, bazény, jídlo, animační program a v neposlední řadě báječnou a milou delegátku. Rozhodovali jsme se mezi výletem do Luxoru, nebo Káhiry. Ve finále vyhrál můj Luxor.
Tečka ale stále zlobí, špiní a občas ukáže krev. Svěřila jsem se delegátce, ta tu má kamarádku s podobným problémem ale už v 16.týdnu. Domluvila mi lékaře na klinice.
Na cestu do nemocnice jsme chytli báječného řidiče, křesťana. Bylo mi ho až líto, moc nám závidí manželství i tu tečku. Sám má málo peněz na svatbu a chtěl by se ženit z lásky jako my a ne jen za peníze.
Ale abych se vrátila k nemocnici. Moc hezká, čistá. Pan doktor se mě zeptal, co mi je a po ultrazvuku konstatoval, že jsem těhotná. Nicméně mi zakázal námahu, výlet do Luxoru, sex a předepsal léky. Po návratu do hotelu jsem kontaktovala kamarádku lékárnici. Protože přeci jen chci mít jistotu, co do sebe nechám naprat. Schválila mi vše kromě léků proti bolesti, kterou ani nemám.
Vydali jsme se směr „apotek“. Usměvavý Egypťan ještě více pookřál, když konstatoval „jé, vy budete mít dítě.“ Usmál se na manžela, který u něj hned stoupl na hodnotě. Vydal nám léky + vytáhl ampuli s dotazem, jestli mi má tu injekci dát sám. Nejprve jsem váhala, ta lékárno-drogérie-suvenýry nic moc, ale pán vymydlený, no kývla jsem. S nově vybalenou injekcí a desinfekční ubrouskem jsme zašli do mini místnůstky s ledničkou, velkým zrcadlem a trochu bordelem. Zavřel úplně prosklené dveře, já se opřela o lednici, vyhrnula sukni a lup, byla tam.:D
Manžel konstatoval, že má super džob. Tím si ho získal úplně a plácli si na to. Bohužel jsme si vzali jen jednu peněženku, kde bylo málo peněz. Styděli jsme se, ale náš nový kamarád neřešil a řekl „Ve čtvrtek jste tu pro injekci zas, tak mi to dáte.“ Bylo nám trapně a manžel chtěl stejně pití, tak se vydal do lékárny hned. Náš nový kamarád poděkoval, Vláďa šel vedle do obchodu a tamtamy jsou tu rychlejší než u nás. Pán hned „Vy budete mít dítě“ a začal se vybavovat, coca colu mu prodal o libru levněji, než ji kupoval v pondělí. Holt je tu jako oplodňovatel ceněnej. ![]()
Já uvidím, jak se tečce budou zamlouvat léky a snad přestane zlobit. Každopádně Luxor jsme zrušili a zamluvili si aspoň místa na delfíno lachtaní schow.
Tak dnes nás čekají delfíni. Po představení mi manžel zaplatil plavání s delfíny.
Tečko, promiň, ale v dotazníku jsem tě zapřela. Byl to nepopsatelný zážitek. Nejprve jsem plavala za ploutev, pak pořádně podrbala bříško, následovalo obětí a dlouhý taneček, až se mi motala hlava. Pak jsme spolu za ploutev obepluli bazén, ještě podrbali a odvezl mě ke schodům. No nádhera, kůži má tak hladkou a měkkou a vůbec nesmrdí jako ryba.
Další den naší dovolené, kdy jedním z úkolů bylo stavit se pro další piďáro, tentokrát do levé půlky (ta pravá se moc nepovedla a stále bolí). Pan „lékárník“ tada možná pan doktor, jak hlásala cedulka na stole, měl zas potutelnou radost. A nejvíc nás pobavil dárkem pro manžela. Dostal pilulku Viagry.
Tečce se moc ale injekce nezamlouvala, po návratu na hotel dost krvácela, tak nám zas nabourala plány a my zůstali na hotelu a koukali na filmy.
Ahoj Tečko, dnešek byl pro mě hrozný den, ráno jsi byla hodná, ani si nešpinila. Obědem se však vše zlomilo a ty jsi začala hodně bolet, motal se se mnou celý svět a do toho si začala krvácet, čím dál víc. Nyní to vypadá, jako když mám menstruaci i tou bolestí. Neustále brečím, nebo spím a nebo jsem hodně nepříjemná.
Moc to bolí, neměla si nás opouštět. My se tak moc těšili, až nám porosteš. Je pravda, že jsem se bála, ale kdo by se nebál něčeho úplně nového. Doufám, že se z toho odloučení co nejdříve vyškrábeme a budeme se těšit na tvůj návrat a správný růst.
Dnes je to rok od termínu „porodu“, pokud by s námi tečka zůstala. A minulý týden jsem opět potratila. Říkám si, že do třetice všeho dobrého, tak snad se nám zadaří 3. pokus podaří trochu dříve, než zas za rok a půl. ![]()
Přečtěte si také
Děti chtěly pořád něco kupovat. Jedno pravidlo nás zbavilo většiny proseb
- Anonymní
- 26.09.26
- 566
„Mami, já to potřebuju.“ Věta, kterou jsem za poslední roky slyšela tolikrát, že už přesně vím, že ve většině případů následuje něco, co dítě ještě před pěti minutami vůbec neznalo. Dlouho jsem si...
Myslela jsem, že je to konečně ten pravý. Pak mě kontaktovala jeho manželka
- Anonymní
- 26.09.26
- 402
Už jsem si skoro začínala říkat, že jsem konečně měla štěstí. Po několika vztazích, které nikam nevedly, jsem potkala muže, se kterým mi bylo dobře. Byl pozorný, zajímal se o mě, pamatoval si...
První měsíc školy je za námi. A já už přesně vím, co jsme letos podcenili
- Anonymní
- 26.09.26
- 196
Nějak pevně doufám, že to, co zažívám doma teď já, prožívají v nějaké menší obměně i ostatní matky. Upřímně prázdniny byly náročné a na školní rok jsem se těšila jako na smilování, jenže kde je ten...
Chtěla jsem rodičům říct o hypotéce a novém autě. Místo radosti přišel výslech
- Anonymní
- 26.09.26
- 687
Nedávno jsme s manželem podepsali hypotéku. Nebyla to žádná malá věc. Dlouho jsme vybírali dům, počítali peníze a přemýšleli, jestli do toho opravdu jít. Nakonec jsme se rozhodli, že ano.
Syn měl před každou návštěvou lékaře hysterický záchvat. Až tohle zabralo
- Anonymní
- 26.09.26
- 228
Vždycky, když jsem svému sedmiletému synovi Nicolasovi oznámila, že půjdeme k lékaři, okamžitě zbledl. Odmalička má z doktorů panický strach. Je to bohužel spojené s jednou nepříjemnou zkušeností,...
Začala jsem nakupovat jídlo podle jídelníčku. Ušetřili jsme víc, než jsem čekala
- Anonymní
- 25.09.26
- 1127
S manželem jsme pořád hádali o tom, kolik utrácíme za jídlo. Je pravda, že náklady byly obrovské, návštěvy supermarketů čím dál častější. Vždycky jsem si říkala, že jen koupím pár věcí k večeři, a...
Pracuji jako chůva, děti miluju. A nikdo nechápe, proč jsem vlastní nechtěla
- Anonymní
- 25.09.26
- 2687
V dnešní době každý řeší toho druhého. Když se něčím „lišíte“, je to špatně. Mně je 45 let, už roky pracuji jako chůva, mám vystudovaný peďák, učila jsem ve škole, vedla kroužky a nakonec si...
Osm let jsem byla jen na rodičáku. Teď mi manžel oznámil krutou zprávu
- Anonymní
- 25.09.26
- 2976
Osm let. Přesně tak dlouho jsem strávila na rodičovské dovolené. Tři děti jsem si pořídila hned po vysoké škole, takže mé pracovní zkušenosti byly prakticky nulové. Ale byla to naše společná...
Dcera odmítá jíst normální jídlo. Ale když ho nazvu jinak, najednou ho miluje
- Anonymní
- 25.09.26
- 3559
Dceři jsou právě 4 roky. Má úžasnou fantazii a prakticky cokoliv řekne, je jak vystřižené z nějaké kouzelné pohádky. Stromy prostě nejsou stromy, ale jsou to nádherní gigantičtí tvorové, co...
Chtěla jsem vrátit peníze za nefunkční kroužek. Odpověď vedení mě rozzuřila
- Anonymní
- 25.09.26
- 4108
Na letáku to vypadalo jako naprosto dokonalá investice do budoucnosti naší dcery. Slibovali intenzivní rozvoj řeči, stimulaci kognitivních funkcí a dokonce i speciální cvičení na posílení středu...