Pro maminku
- O životě
- madamecrazy
- 22.07.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Je to již dlouhých 14 let, co jsi odešla, zapomínám již na Tvůj hlas, na Tvou vůni a na Tvůj smích, ale nikdy nezapomenu na Tvoji lásku, protože už i já jsem maminka a vím, jak silné to je, milovat své děti.
já, bráška a naše maminka
- 1
s Mikuláškem a Julinkou
- 7
Je lednový večer roku 1997 a v obyčejném panelákovém bytě v Praze hraje jedna obyčejná rodinka společenskou hru Scrabble. Již několikátý den po sobě, ve společnosti sousedů se různě střídá osazenstvo u stolu, včetně dvou dětí, 14leté Kláry a 13letého Honzy. Jako každý večer jsou všichni plni dobré nálady a zábava proudí jako po másle.
Vypadá to, že Ježíšek se tentokrát s dárkem strefil a od té doby probíhá scrabblové šílenství do pozdních nočních hodin. Děti mají výjimku, mohou chodit spát později, vždyť si přece procvičují mozek a ještě se jim to líbí. Vypadá to na rodinnu idylku…
Hodiny odbily půlnoc a datum se přehouplo na 7. ledna, všichni se baví a po napínavém konci se pomalu rozcházejí. Sousedi vedle do bytu, děti do postelí. Mamince je bohužel ten večer špatně, bolí ji na levé straně hrudníku a cítí tlak v levé ruce. Po lžíci jedlé sody jí není lépe, ale doufá, že to zaspí, ráno se přeci vstává do práce. Klára už nemůže dál poslouchat vzlykání maminky v posteli a přesvědčuje tatínka, aby jí odvezl pro jistotu do nemocnice. Ten nakonec souhlasí a Klárka přináší mamince k posteli boty a pomáhá jí obout se, přitom se upřeně dívají do očí.
Za rodičemi se zacvakly dveře a děti mají až téměř radost, že jsou takhle pozdě v noci sami doma bez dozoru, vyběhnou z postelí a pustí si video. Rodiče se stále nevrací, znavení tedy ulehají zpět ke spánku.
V nemocnici probíhá rutinní vyšetření a po lécích na bolest je pacientka odeslaná zpět domů. Injekce zabírá a mamince se konečně dělá lépe. Zasednou tedy s tatínkem ještě do obýváku, zkontrolují spící děti a povídají si. Tatínek se odebere do kuchyně pro něco k snědku a po návratu do pokoje najde „spící“ maminku. Co se děje? „Jano, vstávej a jdi si lehnout k dětem. Halóóó vstávej!“ Je pozdě, maminka usnula navždy, 10 minut po návratu z nemocnice. Nastává hysterický boj o každou minutu, tatínek oživuje, na lince pohotovost, sousedka hlídá dveře od pokoje se spící Klárou a Honzou. Vše je marné, přijíždějící lékař konstatuje smrt…
Je nedělní ráno a já se probouzím do nového dne. Na mé posteli překvapivě sedí tatínek a vyděšeně na mě kouká, mrknu se vedle na postel brášky Honzy, ale ta je prázdná. Pak uslyším tu větu z úst naprosto zdrceného táty: „Klárko, maminka v noci zemřela.“ Černo, prázdno před očima, absolutní šok, mám pocit, jako by se mi zastavilo srdce, jako bych byla ve vakuu. Jen nehybně ležím a koukám do stropu. Nemůže to být pravda, vstávám a po příchodu do obýváku vidím tatínka a brášku v kalužích slz, je to pravda. Zhroutil se mi svět.
Čas plynul a opravdu pomalu, pomalinku léčil tu těžkou ránu na duši, zbyla jsem sama ženská v rodině, musela jsem se postarat o dva chlapy a oni zas o mě.
Teď mám již svou vlastní rodinu a možná náhodou, možná ne, stejně jako moje maminka, první se mi narodila holčička a necelé dva roky po ní chlapeček, ve stejném věku jako ona měla mě a brášku. Určitě je stejně miluji, jako ona nás… a mami, byla bys úžasná babička, která nám teď moc chybí!
Klára, Julinka a Mikulášek
Přečtěte si také
S podzimem mi docházejí síly. Manžel říká, že jsem jen líná
- Anonymní
- 10.11.26
- 392
Ještě v září jsem po práci zvládala hřiště, nákup i večerní povídání. Teď odemykám byt a přemýšlím, co můžu odložit na zítřek, abych si mohla co nejdřív lehnout. Nevím přesně, co se se mnou děje....
Na Vánoce bude s manželkou. Já zase čekám, jestli mi vůbec napíše
- Anonymní
- 10.11.26
- 356
Čekají mě druhé Vánoce ve vztahu se ženatým mužem. Loni jsem si namlouvala, že ty další už prožiju jinak. Letos pro něj mám koupený dárek a znovu poslouchám, proč se přes svátky skoro neuvidíme....
Je mi 30, nikdy jsem netoužila po sexu. Jsem vadný kus?
- Anonymní
- 10.11.26
- 288
Je mi třicet, nemám partnera a sex mě nikdy nezajímal. Zatímco moje kamarádky už na střední škole řešily první kluky, líbání a později společné bydlení, já jsem přemýšlela úplně o jiných věcech....
Odmítli jsme dům, který nám tchyně vybrala. Vyhodila nás na dlažbu
- Anonymní
- 10.11.26
- 549
Odstěhovat se k rodičům nebo prarodičům sice zní jako skvělý finanční plán, jak nastartovat rodinný rozpočet, ale málokdy to končí idylicky. Vlastní střecha nad hlavou a svoboda jsou sice k...
Vyhoření: Mám všechno, co jsem v životě chtěla. A nebo ne?
- Anonymní
- 10.11.26
- 214
Každý den žijeme v iluzi, že život má nějaký předepsaný scénář. Splníte položky na seznamu – fajn manžel, dvě děti, práce z domova – a čekáte, že se dostaví pocit naplnění a štěstí. Místo toho se...
Je mi 35 a děti nikdy mít nechci. Maminka mi kvůli tomu přestala volat
- Anonymní
- 09.11.26
- 1723
Když jsem mamince oznámila, že děti nejspíš nikdy mít nebudu, rozplakala se. Nešlo o žádnou tragickou diagnózu ani o problém s plodností. Prostě jsem jí řekla, že se matkou stát nechci. Je mi 35,...
Odmítla jsem podepsat předmanželskou smlouvu. Přítel kvůli tomu zrušil svatbu
- Anonymní
- 09.11.26
- 2409
Je mi třicet, mám dobře placenou práci, vlastní názor a do svatby s Martinem mi zbývalo jen několik měsíců. Předmanželskou smlouvu jsem původně nepovažovala za žádný problém. Přítel má podnikání,...
„Já brusle neměl, vy taky ne!“ Manžel závidí vlastním dětem příležitosti
- Anonymní
- 09.11.26
- 1395
Mateřství je neustálý tanec na minovém poli, kde nikdy nevíte, jaká zdánlivě nevinná aktivita spustí doma výbuch. Člověk chce dětem udělat hezké odpoledne, vyrazit za pohybem a zabavit je, a místo...
Jsem tlustá, ale zdravá. Tuhle větu jsem si opakovala, dokud mě neusadil lékař
- Anonymní
- 09.11.26
- 1278
„Máš skoro sto kilo, neměla bys s tím už něco dělat?“ zeptala se mě máma, když jsem si u ní vloni o Vánocích přidávala bramborový salát. Protočila jsem oči a odpověděla svou oblíbenou větou: Jsem...
„Jsem úplně blbej,“ řekl syn po testech Cermatu. Přitom má ve škole jedničky
- Anonymní
- 09.11.26
- 1592
„Mami, já jsem asi úplně blbej. Na tu střední se nikdy nedostanu.“ Tohle mi řekl syn, když si doma prohlédl výsledky prvních přijímaček nanečisto. Bylo teprve v říjnu, do skutečných zkoušek zbývalo...
. Vím o čem píšes, před 6lety mi stejným způsobem odešel tatínek, když mi bylo 18 a taky nám teď jako dědeček strašně chybí!
a narodila se mi holčička. Po celou dobu těhotenství jsem si říkala, že by to byla sranda, kdyby se mi malá narodila 5.6., v den narozenin mé mamky. A světe, div se, stalo se tak 
, i když v předchozí KO tomu vůbec nenasvědčovalo. Říkala jsem, že jí mám prostě od ní 
