Řekni máma

Každý rodič a prarodič sleduje vývoj miminka velmi podrobně. Každý se předhání, kdo jako první zpozoruje nějakou velkou změnu. „Už pase koníčky !“. " Dnes se na mě usmál !" " Dneska si sám sednul!„
Toto pozorování se vyvíjí v určitou bodovací soutěž o to, kdo dřív a kdo víc. A pak tyto okamžiky se s vaším capartem potáhnou celý jeho život - vám taky rodiče neustále připomínají, že právě dědeček byl první ke komu jste se rozběhli zcela sami a to přesně v den svých narozenin?
Vedle pohybových schopností je dobrým tématem pozorování i intelektuální schopnost miminka - a to zejména schopnost řeči.
Miminko si začíná povídat velmi záhy. Už ve druhém měsíci můžete pozorovat, že kromě pláče vydává i zcela jiný zvuk - prostě si povídá samo se sebou nebo s hračkami nebo v lepším případě s vámi - zatím je to sice jenom "e“, ale i to se dá počítat za začátek mluvení. Právě ony neartikulované zvuky jsou známkou zahájení vývoje řeči vašeho miminka.
Později se přidají další písmenka - „a“, „u“, " i" a okolo třetího měsíce bude dokonce říkat spojení několika písmen - „echm“, „ag“, „ar“
V sedmém nebo osmém měsíci začne žvatlat - připravte se na nejhorší - bude se mu to velmi líbit, takže pusu zavře pouze u jídla a ve spánku ( „ABAMAJABVU“, „AĎA AĎA AĎA“, „AJA AJA AJA“)
Asi o měsíc později přibudou nová slovíčka - „mamamamama“, „bababababa“, „hamam“. Někteří rodiče mohou slyšet, že miminko mluví a budou slyšet právě to, co chtějí slyšet - " Slyšels řekl bába". Nenechte se však mýlit, ono žvatlání je opravdu jenom žvatlání a slovo " baba" bude opravdu slovem, až když bude znamenat oslovení vaší babičky.
Okolo prvních narozenin napněte uši - možná právě řekne své první a opravdové slovo. A věřte mělo by být jedno, zda řekne " táta", „máma“, nebo „děda“ - důležité je to, že si brzy samo řekne, co bude potřebovat a nebudete hádat, zda zuřivé pištění vašeho miláčka znamená, že má hlad nebo že chce podat plyšového slona.