Rok 2012
Jsou za námi dva roky plné mučení a trápení. Rok 2011 byl sice ve finále krásný, ale do té doby těžký, plný trápení a strachu.
fotoateliér-my 4
táááákhle jsem veliký
moji kluci u stromku
- 1
výtlem :-)
fotoateliér
- 2
Kdo mě znáte, víte, že mám prvorozeného s vrozenou vývojovou vadou, kterou má jen pár lidí. Druhého syna jsem rodila ve 24. tt pro chromozomální vadu, tudíž potrat. Třetí syn se narodil letos, naprosto zdráv. Ale po těhotenství (vzhledem k předchozím komplikacem) plném strachu, různých testů a běhání po doktorech. Další kopanec, který rok 2011 přinesl, byla vážná autonehoda mého bratra. Dnes už je sice v pořádku, auto má nové, stále si však nemůže vzpomenout, co a proč se stalo a stále nejezdí dál než 20 km… jinak vlakem 
Takže doufám, že rok 2012, který před 2 hodinami začal, bude lepší a přinese nám i nové příležitosti v podnikání, jelikož ani v tomhle nám moc osud nepřeje. Stále se totiž potýkáme s nepochopením a nezájmem. Jsou před námi nové možnosti, které chceme vyzkoušet a stále se jich bojíme. Podnikáme, ale v oboru, který už, bohužel, není lukrativní. Stejně tak pořád řešíme vlastní dům, na který si nechceme brát hypotéku, protože nevíme, co bude. Nebyli jsme už 5 let na dovolené delší než 3 dny, protože si nemůžeme dovolit odjet na delší dobu kvůli podniku.
Přeji vám všem, krásný rok 2012, bez starostí, plný lásky, porozumění a štěstí.
Přečtěte si také
Rozhodla jsem se, že nebudu kojit. Změnilo mi to život i pohled na mateřství
- Anonymní
- 07.05.26
- 768
Ještě jako bezdětnou mě vždycky štvalo to neustálé tlačení do kojení. Kojení je jediné správné, nekojící matky jsou méněcenné, nekojené děti budou věčně nemocné. Takové řeči jsem slýchala pořád...
Chtěla jsem rodit doma. Skončila jsem na sále a málem přišla o život
- Anonymní
- 07.05.26
- 759
Ještě před pár lety by mě nikdy nenapadlo, že bych chtěla rodit doma. Brala jsem jako samozřejmost, že porod patří do nemocnice, mezi lékaře a přístroje. Jenže když jsem otěhotněla, něco se...
Porodila jsem doma do pěti minut. Záchranář mě seřval a hrozil sociálkou
- Anonymní
- 07.05.26
- 837
Třetí těhotenství má být podle všech příruček „brnkačka“. Už víte, do čeho jdete, znáte své tělo a máte pocit, že vás nic nepřekvapí. Já měla všechno nalinkované. Vybraná porodnice půl hodiny...
Moje dcera má diagnostikovaný autismus. Někteří mě obviňují, že za to můžu já
- Anonymní
- 07.05.26
- 455
Když jsem Karolínku čekala, snažila jsem se dělat všechno tak, jak se má. Byla jsem ta klasická nadšená prvorodička, která si pročítá články, diskuse, doporučení lékařů a řeší každou maličkost. Co...
Syn se před maturitou hroutí. Stydím se za jeho neschopnost
- Anonymní
- 07.05.26
- 871
Vždycky jsem věřil, že úspěch je volba. Celý život jsem dřel, abych své rodině zajistil standard, o kterém se většině lidí jen zdá. Moje děti měly všechno – kroužky, sport, mou plnou podporu a...
Tchyně se doma nudí, ale vnoučka nepohlídá. Jí děti taky nikdo nehlídal, říká
- Anonymní
- 06.05.26
- 2781
Moje tchyně by mohla být naprosto ideální hlídací babička. S tchánem mají firmu, kterou už předali mladším, peněz mají dost a času taky. Chápu, že rádi cestují a užívají stáří plnými doušky. Ale...
Místo oběda psychologický výslech: Moje máma rozebrala mou holku na prvočinitele
- Anonymní
- 06.05.26
- 1859
Říká se, že matky mají na své syny jakýsi šestý smysl. Ten mámin je ale nastavený na režim „vyhledat a zničit“ jakoukoli ženu, která se ke mně přiblíží na méně než metr. Když jsem se rozhodl, že jí...
Pracuji jako uklízečka a můj dospívající syn se za mě stydí. Prý mu dělám ostudu
- Anonymní
- 06.05.26
- 973
Dlouhá léta jsem byla doma s dětmi na rodičovské. Máme tři děti a kvůli nejmladší dceři stále nemůžu nastoupit na plný úvazek někam do kanceláře. Je často nemocná, pořád běháme po doktorech a ze...
Máma září štěstím. Jenže její mladší partner skrývá tajemství, které znám jen já
- Anonymní
- 06.05.26
- 1929
Máma si v pětapadesáti letech našla milence, který je o dvacet let mladší než ona. Na tom by dnes nebylo nic divného, kdyby se ho nerozhodla seznámit se mnou. Jeden polibek a od té doby mám o čem...
Odnáším si drobnosti z obchodů a neumím přestat. Mám vyhledat pomoc?
- Anonymní
- 06.05.26
- 700
Kradu drobnosti, které si můžu bez problémů koupit. Nedělám to kvůli penězům, ale kvůli pocitu – adrenalinu, napětí a zvláštní radosti, která mi vydrží i několik dní. Pak ale přichází stud a...
klučíci se vám povedli 
