Přání se prostě plní!

Mám v životě celkem štěstí, také věřím na sílu myšlenky, takže vždy, když jsem si v životě něco přála a chtěla, vyšlo to, spíše dříve než později.

Stejně tak jsem si po rozchodu s bývalým vysnila hlavně normálního kluka do života a před 3 lety se objevil a je to skvělý 

Že chci miminko, jsem věděla už dlouho, nechala jsem tomu tedy trochu času, abychom se pořádně poznali a byli si oba jistí, že ten druhý je ten pravý, s kým to chceme absolvovat a po dvou letech vztahu jsme tomu nechali volný průběh.

Ačkoli jsem slyšela x příběhů o tom, že to může trvat, nejde to hned a snažila se nemít velká očekávání, stejně vás ta 1 čárka nebo krev v kalhotkách vždycky zklame a myslíte na to. Řekli jsme si, že to rozhodně nebudeme hrotit, prostě na pohodu, žádné sledování ovulace, počítání, měření apod.

Ale kdo si zapisuje menstruační kalendář, tak tam stejně tu ovulaci vidí a já se po pár měsících přistihla, že se tím stejně nechávám ovlivnit. Byla jsem z toho po cca půl roce už vážně smutná, tak jsem si řekla: Dost. Nebudu si zapisovat ani menstruaci, ať mně to zbytečně nedeptá a pokusím se to prostě opravdu pustit.

Jenže stejně si cca pamatujete, kdy jste to dostala naposled… takže to chvíli trvalo, ale snažila jsem se to pustit a nechat být a částečně se to dařilo. Jenže pak po cca 3/4 roku se mi začala vytrácet mentsruace úplně.

Po zkušenostech, kdy po 3-4 dnech zpoždění nebyl test pozitivní, jsem vyčkávala déle, ale opět jen pro to, abych znovu byla zklamaná. Cyklus se mi 2× prodloužil z mých x let pravidelných 30 dní na 45, až jsem to další měsíc nedostala vůbec - a mimčo nikde.

Začala jsem dost panikařit, na menopauzu jsem ještě mladá, ale příroda je nevyzpytatelná a mohlo se stát cokoli… volala jsem k doktorce, kde ale neměly moc pochopení a objednali mně až za 2 měsíce na kontrolu. Mezitím jsem se taky přihlásila na hormonální jógu, od které jsem si slibovala velkou pomoc s narovnáním cyklu a snad i početím. Mezitím jsem se snažila zase uklidnit a užít si vánoční volno. To se mi díky volnu z práce a partnerovi i podařilo a já si v hlavě vše odložila do začátku roku.

Test už jsem si v té době další nedělala, říkala jsem si, že je to zbytečné a že počkám, co mi řekne doktorka. Ale když se termín návštěvy blížil, přeci jen jsem si řekla: No, radši si ještě jeden udělám, ať pak nejsem za blbku! A oni tam najednou byly dvě čárky! Nemohla jsem tomu uvěřit a okamžitě si musela jet do lékárny pro další test a ten byl taky pozitivní.

Hormonální jógu jsem měla začínat další den, tam mi řekly, že je tedy už lepší necvičit - mně stačilo se asi jen přihlásit a doktorka mi za pár dní potvrdila, že je tomu tak a čekáme miminko.

Těhotenství samo mi probíhá maximálně klidně, žádné nevolnosti, problémy, potíže, ani zvláštní chutě a tak teď jen nezbývá, než věřit, že to všechno dotáhneme do konce a za 3 měsíce tady budeme mít krásného zdravého chlapečka, tak jak mu od začátku říkám.

A vlastně to vyšlo perfektně, protože tatínek si přál (kromě chlapečka samozřejmě) Pannu a pokud se malý neopozdí moc, tak to vyjde se vším všudy.

Přání se prostě plní!