Statečná Julinka
- Těhotenství
- Mysis
- 08.04.14 načítám...
Ahoj holky, chtěla bych se s vámi podělit o svůj příběh o tom, jak jsem byla těhotná. A dodat trošku optimismu těm, kterým doktoři oznámili, že se těhotenství se zřejmě nevydaří.
Asi každá z nás si přála jednou prcka. Objevení dvou čárek pro mě a pro manžela bylo něco krásného nepopsatelného. Snažili jsme se něco málo přes rok.
Zašla jsem si jako klasicky na gyndu, kde doktor opravdu potvrdil těhotenství, myslím 7.tt. Se slovy „užívejte těhotenství, uvidíme se za týden“ mě poslal domů. Jenže nevím, kdo vymyslel, že těhotenství se dá užít. Začalo docela peklo. Večer jsem si šla lehnout a pak to přišlo. Zvracení tři hodiny v kuse. Vyčerpaná jsem si šla lehnout.
Ráno opět to samé, dopoledne, odpoledne no prostě furt. Už jsem nemohla ani vodu a skoro se plazila po zemi. Zvracení se začalo čím dál tím víc stupňovat, až mi byla nařízena hospitalizace. 
Takto jsem zvracela až do pátého měsíce a potom, jako by utlo, klid. Aspoň jsem si myslela, že bude klid, ale moc nebyl. Začala jsem krvácet.
Volala jsem doktorovi a ten mi nařídil okamžitý příjem v klatovské nemocnici. Manžel mi sbalil věci a jel se mnou. Na ambulanci mi otevřel velice nepříjemný arogantní doktor, udělal ultrazvuk. A prý malá měla slabé srdce a nepřežije, že nemá cenu mě hospitalizovat a až začnu krvácet víc, tak mám přijet, že to už budu asi potrácet.
Vyděšeni jsme odjeli domů a modlili se za každý den. Nic se nedělo. Asi po týdnu to odešlo a já šla na kontrolu. Miminko bylo v pořádku. Pan doktor nás zbytečně vyplašil. :/
Krátce před porodem jsem začala mít silné bolesti v kříži a nemohla se ani hnout. Doktor mi opět dal hospitalizaci do klatovské nemocnice, kde mě div neseřvali, co tam dělam, když nerodím. Pak se mě uráčela prohlídnout doktorka, která řekla, že jsem otevřená na dva prsty. Nicméně jsem rodila až za tři dny a chování neskutečné, ale i přes to všechno se nám narodila naše maličká holčička s 2750g a 56 cm. Porod nakonec vyloláváný. No hrůza.
I přes to všechno, když vám lékař poví, že se mu to nezdá, zkuste aspoň věřit, že se to povede. Naše maličká bojovala a je tu. 
Přečtěte si také
Po letech jsem potkala kamarádku z dětství a nevěřila jsem vlastním očím
- Anonymní
- 04.05.26
- 4464
Myslela jsem, že se mi to zdá. Seděla jsem v kavárně, čekala na klienta a v tom jsem zahlédla Alenu. Nejdřív mě napadlo, že je jí jen podobná. Moje dávná kamarádka z dětství. Taková krásná holka to...
Čeká mě svatba v kostele: Kněz mě učí poslušnosti a chce znát detaily z ložnice
- Anonymní
- 04.05.26
- 1867
Láska hory přenáší, říká se. Ale co když ty hory mají podobu barokní fary, vrzajících židlí a muže v kolárku, který mi s ledovým klidem vysvětluje, že moje role v nadcházejícím manželství je v...
V kině se dvěma holkami najednou: Tahle šílená výmluva mi zachránila krk!
- Anonymní
- 04.05.26
- 962
Říká se, že chlap zvládne dělat jen jednu věc pořádně. No, já si myslel, že zvládnu dvě holky najednou. Nebudu si tu hrát na svatého – prostě jsem si užíval. Jana byla taková ta jistota, vztah, co...
Děti tři hodiny vyhlíželi babičku, zatímco tchyně hlídala „oblíbenější“ vnučku
- Anonymní
- 03.05.26
- 3882
Tuhle situaci zná asi každá máma. Telefonát od tchyně: „Odpoledne se stavíme!“ A v tu ránu se kolotoč rozjíždí. I když jsem si slibovala, že to nebudu hrotit, stejně mi to nedá. Rychle vyluxovat...
„Volníčko, co?“ Sousedka mě obvinila, že se flákám, zatímco můj chlap dře
- Anonymní
- 03.05.26
- 2640
Můj ranní rituál je pro mě svatý. Manžel učí, takže v 7 ráno naloží děti do auta, hodí je do školky a pokračuje do školy. Já pracuji na home office, a než v osm usednu k monitoru, využívám tu...
Syn se cítí jako dívka a zvažuje operaci. Já se s tím vůbec nedokážu srovnat
- Anonymní
- 03.05.26
- 1308
Nevím, jak mám tohle jako matka vůbec přijmout. Říkala jsem si, že kdyby mi syn řekl, že je na kluky, asi bych to zvládla. Ale když mi sdělil, že uvažuje o operaci a chce být ženou, je mi z toho...
Moji rodiče nenávidí mého přítele. Když jsme je pozvali na oběd, nepřišli
- Anonymní
- 02.05.26
- 7723
Jako jedináček jsem měla s rodiči vždy hezký vztah. Jenže až v dospělosti jsem pochopila, že se mě vždy snažili předělat k obrazu svému. Měli se mnou velké plány. Studovat medicínu, stát se skvělou...
Manželka chce děti učit doma, což se mi nelíbilo. Tento argument mě přesvědčil
- Anonymní
- 02.05.26
- 4912
Máme šestiletá dvojčata, holky, které mají v září nastoupit do školy. Jenže manželka je od začátku proti. Už do školky chodily spíše sporadicky. Žena je přesvědčená, že jim škola mnoho nedá. Já...
Když lékaři oznámili diagnózu našeho syna, manžel to nezvládl a odešel
- Anonymní
- 02.05.26
- 3357
S Tondou jsme spolu žili deset let, z toho čtyři roky jako manželé. Myslela jsem si, že spolu zůstaneme navždy. Když se nám narodil Tobík, byli jsme šťastní. Zdálo se, že svět nemůže být růžovější....
Máma se o svém zdraví radí s umělou inteligencí. Tahle „rádkyně“ ji málem zabila
- Anonymní
- 01.05.26
- 1995
Jsem strašně naštvaná, ne ani tak na mamku, ale na to, kam jsme to jako společnost dopracovali. Máma tedy nikdy doktory v lásce neměla. Vždycky říkala, že člověk přijde do čekárny s rýmou a odejde...
My si také užili své, nejprve v Gennetu, kdy paní primářka na základě (falešně) pozitivního triple testu suverénně ‚diagnostikovala‘Downův syndrom a vzácnější SLO syndrom, s životem v takové formě neslučitelný. Prý ať nebrečím a jsem naopak ráda, že jsou dnes metody, jak to odhalit. No vydeptala nás solidně, takže jsem podstoupila odběr plodové vody, byť genetický UZ byl v normě. 5 týdnů čekání, kdy ještě slečna operátorka po telefonu sdělila mylné informace. Nakonec vše v pořádku, nic se nepotvrdilo a my s manželem díky přístupu zestárli snad o 20 let. A pak už se to vezlo. Dvakrát mě hospitalizovali na rizikovém, protože miminko rostlo pomaleji byť placentou, pupečníkem ani průtoky to nebylo. Do toho nás strašili, že miminko má kratší nohy než udávají jejich tabulky. Byť v nejmenované porodnici jsou lékaři opravdu kapacity a smekám, tak nikdo kdo mě v těhotenství ultrazvukově vyšetřoval, mě nikdy neuklidnil. Ke konci 33.týdne těhotenství byly monitory ob 2 hodiny normální. Nakonec se nám ve 33. týdnu narodil zdravý chlapeček a na to, že je o 7 týdnů nedonošený, tak je opravdu vyspělý a v ledasčem napřed! Takže ne každé ‚bububu‘ v těhotenství je pravda. Mě osobně to hodně stresovala a ještě potrvá, než budu připravená být znovu těhotná a v pohodě zvládnout běžná vyšetření, monitorů nemluvě…
To je hovadina, je to jen screening a udává to PRAVDĚPODOBNOST s jakou bude mít dítě to a to postižení, nikdy ne jistotu. No asi vám to paní primářka dost mizerně vysvětlila a ještě tě hnala na plodovku. 
Já jsem měla naštěstí dosti načteno a ačkoli mi Triply vyšly „divně“ na amnio jsem se v Gennetu přesvědčit nedala, ačkoli genetička byla dost vehementní. No a dcera je zdravá. Nemůžu říct, že bych nebyla ve stresu - přeci jen červíček hlodal, ale ohrozit jí amniocentézou jsem fakt nechtěla.
Hodne stesti..m 
člověk si dneska může vybrat kde bude rodit, navic pokud to nebylo opravdu akutní, jako přechodný porod, tak jste mohli stihnout jet někam jinam..
vsem preji zdrave deticky a at jste stastne 
. Jinak gratuluji k holčičce 
Gratuluji 
