Stáž v Somálsku
- Porod
- Nydrichata
- 11.07.23
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Po zkusenostech z chudé africké země už nikdy nebudu nadávat na naše zdravotnictví.
Upozornění: choulostivějším povahám nedoporučuji číst. Nedoporučuji číst ani těhotným ženám.
Vždycky jsem si přála pracovat ve zdravotnictví. Po základní škole jsem šla na střední zdravotnickou školu. Poté pokračovala na vyšší zdravotnickou školu a studium zakončila bakalářem, obor porodní asistentka.
To, že chci pomáhat rodit děti, jsem si uvědomila na vyšší škole a tak pro mě pokračování ve studiu byla jasná volba. Během studia na vysoké mi byla nabídnuta možnost vycestovat do Afriky na stáž, jednalo se o výměnný pobyt.
Rodičům se to tenkrát vůbec nelíbilo. Byla jsem čerstvě vdaná. Manžel mě ale hodně podpořil a dodal odvahu. Po velkém váhání jsem souhlasila. A tak jsem za pár týdnů po všech možných i nemožných očkováních seděla v letadle do Somálska.
Měla jsem strašný strach. Somálsko známe jako zemi pirátů, špíny, hladomoru a kriminality a světě div se, žádné peklo se nekonalo. Lidé tam jsou moc přátelští, líbilo se jim, že mám blond vlasy a zelené oči. Hodně mě překvapilo, že se svou výškou 170 cm jsem byla opravdu jak Eiffelova věž.
Většina lidí mluví anglicky, takže to bylo fajn. Navíc z nás byli nadšení, protože jsou rádi, že o nich budeme mluvit v naší zemi. Jsou pyšní na to, co mají. Nemají srovnání s vyspělým světem.
Ani si to neumí představit. Samozřejmě se nejedná o vyspělou zemi. Je to jedna z nejchudších zemí, vlastně jediné, co jim „vydělává“ je zemědělství. Teď se trochu rozjíždí bankovnictví. Ženy zde chodí zahalené.
Mají na hlavě dlouhé šátky. Děti tu jsou s takovými těmi velkými břichy. Pro ženu, nejen zdravotnici, je to tu moc psychicky těžké. Kojenecká úmrtnost dosahuje 10 %, 5 let se nedožije 25 % dětí. Existují tu stále vymoženosti jako vykuřování pochvy jalovcem, ženské obřízky… Zažila jsem zde porody. Nemocniční je relativně normální, ale ten na venkově, dlouho jsem se z toho dostávala, bála jsem se porodu vlastního. Jako ve středověku. Žena seděla na stoličce s roztaženýma nohama a jiná v ní měla vražené ruce a dítě tahala ven. V životě na to nezapomenu. Něco tak strašného jsem v životě neviděla, děťátko samozřejmě zemřelo, matka poté také.
Plno těhotných žen bydlí daleko, i přes 100 km od zdravotnického střediska a nemají možnost se tam dostat. Když je porod komplikovaný, většinou bohužel končí zle. Psychicky jsem to tam vůbec nedávala a vrátila se zpět do Čech.
Strašně si tu vážím zdravotní péče a každého zdravého miminka i rodičky. Děkuju bohu, že bydlím ve vyspělé zemi. Hodně lidí si na naše zdravotnictví stěžuje. Kdyby ale viděli to, co já, věřím, že by změnili názor.
Přečtěte si také
Tchyni je 80, ale celé léto nás honila po své zahradě. Makali jsme jak diví
- Anonymní
- 06.09.26
- 2147
Tchyni je sice osmdesát, ale pořád je bohužel při síle. Když k ní přijedeme, stává se z ní doslova generál. Než stačíme vystoupit z auta, už ví, co budeme dělat. Jeden pleje záhony, druhý stříhá...
Byt byl psaný na exmanžela. O peníze jsem pak bojovala roky
- Anonymní
- 06.09.26
- 1633
Když jsme se s manželem před lety rozhodli koupit byt, vůbec mě nenapadlo, že jednou budu stát před otázkou, jestli z něj vůbec něco dostanu zpátky. Byli jsme manželé, měli jsme společný účet,...
Moje dcera má novou učitelku. Byla zvyklá na vstřícný tón, teď jí čeká křik
- Anonymní
- 06.09.26
- 1131
Moje dcera právě nastoupila do druhé třídy. K našemu překvapení nás všechny čekala velká změna. První školní den nám představili novou učitelku. Bez předchozí informace, bez debat, prostě tam byla...
Pětileté dítě bez angličtiny? Podle rodiny mu prý ničím budoucnost
- Anonymní
- 06.09.26
- 568
Začalo září, děti nastoupily do školky a já šílím. Být mámou v dnešní době totiž znamená, že musíte mít z dítěte už v pěti letech pomalu olympionika a diplomata. Pokud vaše dítě nemá na každý den...
Nesnáším září. Končí letní pohoda a začíná chaos, vstávání, výdaje a kroužky
- Anonymní
- 06.09.26
- 376
Nevím, jak to mají ostatní rodiče. Některé mé kamarádky se na září dokonce těší. Ale já patřím mezi ty, kteří by si přáli, aby prázdniny nikdy neskončily.
Syn přišel ze školy s tím, že je chudý. Nesmím ale promluvit s učitelkou
- Anonymní
- 05.09.26
- 31609
Když začal první den školy, byl to pro nás něco jako oslava Nového roku. Všichni jsme byli natěšení, co nás nového čeká, kam se ten rok posuneme a jak nový školní rok bude vypadat. První dny byly...
Můj muž čekal deset let, až změním názor. Když jsem ho nezměnila, odešel
- Anonymní
- 05.09.26
- 20830
Když jsme se s Petrem poznali, bylo mi osmadvacet let. Děti jsem nechtěla a nijak jsem to neskrývala. Ne proto, že bych je neměla ráda. Nemám problém si pochovat kamarádčino miminko nebo vzít...
Tři měsíce jsme to odkládali. Když na „to“ došlo, přišlo „měkké“ zklamání
- Anonymní
- 05.09.26
- 45279
Skoro tři měsíce jsme kolem sebe s Petrem kroužili. Bylo to to krásné, jemně vzrušující období, kdy se navzájem napínáte, držíte za ruce, povídáte si dlouho do noci a přemýšlíte, kdy konečně padne...
Myslela jsem, že jedu na dovolenou bez dětí. Pak jsem dorazila k moři
- Anonymní
- 05.09.26
- 22068
Když jsme letos vybírali dovolenou, měla jsem jedno jediné přání. Nejet do hotelu, který je plný rodin s malými dětmi.
„Tohle nikam nedávej.“ Jedna věta dcery změnila můj pohled na sociální sítě
- Anonymní
- 05.09.26
- 6545
První fotku své dcery jsem dala na internet snad ještě v době, kdy ani nebyla na světě. Fotku ultrazvuku, břicha, pak z porodnice. Před patnácti lety jsem měla pocit, že musím všechno sdílet na...