Taškařice se SIM kartou
- O životě
- D. C.
- 06.01.16
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Díky mobilním operátorům můžeme mít někdy opravdu nezapomenutelné zážitky snad po celý život.
S mobilními operátory si asi řada z nás užívá spoustu zábavy. A někdy se to povede i na Silvestra. Podívejme se na to, o jaký zážitek se mi na poslední den v roce postaral jeden z nejmenovaných mobilních operátorů.
To jsem zrovna nedávno potřeboval udělat jisté změny v nastavení pravidelných plateb, jak se pár věcí s novým rokem změnilo. Postupuji jako obvykle, internetové bankovnictví, vše přenastavím, odešlu a ono to po mě chce ten SMS klíč či jak se to nazývá. Fajn, vezmu patřičnou SIM kartu, připojím a čekám, až přijde příslušná SMS. Čekám. Ještě čekám, stále čekám a ono nic. Protože to v tu dobu nehořelo, mávnu nad tím nakonec rukou s tím, že je asi nějaký dočasný technický problém a rozhodnu se vyřídit to později.
Uběhlo pár dní a mě čekalo provést ještě jednu další bankovní záležitost. Vzpomenu si na tu nezdařilou předchozí akci a doufám, že mi mezitím ty SMS dorazily. Kartu opět zapojím a ono stále nic. V tu dobu jsem už nad tím začal přemýšlet vážněji a najednou mi blesklo hlavou: „Počkat, vždyť ono to bude stejně jako loni!“
Ano, tehdá jsem musel dobít kredit, aby mi nevypršela platnost karty. Když mi přišla ta varovná SMS, že mi karta přestane platit, říkal jsem si, proboha, co to je? Člověk tu má kartu, kterou pravidelně používá k přijímání SMS klíčů, vůbec přes ní nevolá, neposílá nic a oni po mně přesto chtějí, abych ji dobíjel, jinak že mi ji zruší? Já se z těch operátorů snad opravdu po…
Ale co mi zbývalo? Oni jsou bohužel páni
. Buď zaplatíš, nebo nebude karta.
Kredit jsem nakonec dobil a vše pustil opět z hlavy. Teď je to přes rok. Žádná varovná SMS sice nepřišla, ale dnes s těmi neustálými změnami si člověk není ničím jist, možná to tentokrát odstřihli bez varování. To bude ono… A sakra… Co teď? ![]()
Nemůžu si dovolit o to číslo přijít, je na něm závislý provoz několika internetových bankovnictví a představa, že bych měl oběhnout osobně všechny ty bankovní instituce s pobočkami v různých městech a měnit to číslo, no hrůza… Raději se zkusím podívat, je-li možné kartu ještě nějak zachránit a za jakých podmínek.
Hledal jsem nejprve na internetu a našel bohužel jenom pár kusých, nedostačujících informací. Rozhodl jsem se tedy, že se raději spojím přímo s operátorem a zeptám se co a jak. Již den před Silvestrem jsem na ně napsal dotaz a následující ráno četl odpověď. Kartu prý lze oživit opětovným dobitím s upozorněním, že bych to měl udělat co nejdříve, jinak karta bude navždy ztracena.
Prima! Tak ji dobiju přes banku X a bude to! Jo moment, tam nejsou peníze. U banky Y peníze jsou, ale dobíjení přes ní nejde… Hmm… tak přepošlu peníze z Y do X a pak to dobiju. Aha, ale k přeposlání potřebuji SMS klíč, který bude odeslán na tu odstřiženou kartu, takže vlastně nepřijde a jsem zase háji…
Jak jinak ještě mohu dobít kredit? Zvažuji všechny ostatní internetové možnosti a nakonec si říkám, nedá se nic dělat, já se budu snad muset sebrat, vytáhnout paty z domu a jít to vyřídit pěšky do města! A zrovna dneska v té zimě se mi nechce! Při představě zbývající alternativy, tedy běhání po bankách a vyplňování změnových papírů kvůli novému číslu jsem však raději šel…
Přijdu na poštu, řeknu, že chci dobít kredit a úřednici nadiktuji příslušné číslo.
„Hlásí mi to neplatné číslo.“
„Ale operátor mi potvrdil, že to půjde.“
„Ani terminál to nebere. S tím vám bohužel nepomůžu.“
„No co se dá dělat? Díky za snahu a já si to s operátorem ještě vyřídím.“
Vrátil jsem se domů s nepořízenou. Sednu k počítači a hned píšu operátorovi. Ono mi to píše „neplatné číslo“. Přichází odpověď.
„V tomto stavu můžete kartu oživit už jedině pomocí kuponu.“
To mi to také nemohli říct dřív! ![]()
„Doporučuji dobít co nejdříve, jinak vaši kartu…“
Nejdříve… to mi sakra nemůžete rovnou napsat kdy nejpozději? S vámi je taky řeč! ![]()
Opětovné pomyšlení na běhání po bankovních ústavech mi dodává energii vyrazit do města podruhé a koupit ten kupón. Jenže… sice je pracovní den, ale Silvestr. Všude zavírají dříve než obvykle. Například na poště ve dvě a já dorazil tak ve čtvrt na tři. Super načasování… I na jiných místech už je zavřeno. ![]()
Vracím se domů opět s nepořízenou. Co dál? Tentokrát volám otci, který je v jiném, větším městě, třeba tam ještě bude otevřeno. Bohužel už také ne, prý bychom ale mohli nakupovat v sobotu. Dobře, když to jinak nejde…
Pokládám telefon a pro klid na duši, abych nekoupil kupón a byl mi pak k ničemu, píšu operátorovi. Vysvětluji situaci a ptám se, jestli stačí dobít v sobotu. Odpověď je, že neví. Aha, takže oni „neví“… Ale mám prý zvážit možnosti dobití online a kdyby ano, tak mi tu kartu dočasně zdostupní.
To už jsem se jaksi poněkud vytočil a říkám: „Cože! Tak oni nejdřív napíšou, že mohu použít JEDINĚ kupon a teď najednou z nich leze tohle!“ ![]()
Zase jsem vychladl, bohužel z toho rozčilení jsem si zapamatoval jen první půlku vzkazu. Uvažuji. Dobře, ono je tedy možné i online dobití… Napadá mě, že by to mohlo jít přes zdejší bankomat! Hledání na internetu mi to potvrdilo a říkám si, zeptám se jich na to. Anebo raději ne, kdo jim má už věřit, když říkají pokaždé něco jiného? Jdu tam rovnou a vyzkouším to!
Seberu potřebné věci, jdu k bankomatu, vložím kartu, vše naťukám a… „CHYBA“. Prima.
To už jsem byl napěněný dostatečně, tak se vracím potřetí s nepořízenou a s myšlenkou, že jim napíšu, co si myslím
. Usedám k počítači, přečtu jejich poslední vzkaz ještě jednou a… chápu. Aha, oni ji nejdřív zdostupní a pak mohu nabít…
Tentokrát čistě moje chyba
. Ponechat si chladnou hlavu, tuhle cestu bych si ušetřil. Přesto jim slušně píšu, že je s nimi těžké pořízení, když jednou řeknou to a pak tamto. A že tedy mohu použít bankomat. Na to se oni ospravedlní, že se jedná o zcela výjimečný případ a tuto možnost mi nabízejí speciálně jenom proto, že je zítra svátek.
To je od vás velice hezké, že něco tak výjimečného děláte jen kvůli mě. Díky moc. Hezký přístup k zákazníkům
. Kartu mi tedy aktivovali pro jakýkoliv způsob dobití a hlavně abych to udělal co nejdříve. Jasně, už vím.
Již se začíná šeřit, jdu ve stejný den k bankomatu podruhé a počtvrté do města. U bankomatu zopakuji stejnou operaci a s napětím čekám s jakým výsledkem skončí. Vše proběhne v pořádku. Ještě aby ne! ![]()
Po úspěšném návratu domů raději prověřuji, zda vše funguje tak, jak má. Ano, hurá!
Zpětně přijdou i nějaké starší zprávy, mimo jiné i informační SMS, že kredit mi propadne v půlce ledna. Fajn. Ale aby toho nebylo málo, píšu operátorovi. Kdyby mi včera ten váš kolega napsal hned, že mám použít kupón, jdu do města jednou a ne čtyřikrát. Aspoň mám ale díky němu zážitek na celý život. ![]()
A jak je to s tím kreditem? V půli ledna propadne a kartu jste mi už zablokovali? Vysvětlete to a dám vám už pokoj.
Přišla odpověď, že v půli ledna by byla karta nadobro zablokovaná. Držím slovo a již nic nepíši, ale říkám si, hm, takže vy jste prý nevěděli, kdy je nejzazší termín, třikrát mě honíte, ať to udělám co nejrychleji a já měl ještě dva týdny času, jo? Určitě vám to vaše „nevím“ tak akorát věřím! ![]()
Přečtěte si také
Po rozvodu jsem zůstala sama. Můj exmanžel poštval naše přátele proti mně
- Anonymní
- 09.06.26
- 43
Teprve po rozvodu mi došlo, co byl můj muž vlastně zač. Vždycky jsme byli hodně společenští a měli spoustu přátel. Jenže většina z nich byla společná. Nikdy by mě nenapadlo, že po rozvodu se téměř...
Máma je v lázních, nemocný táta zůstal na mně. Mé bezdětné sestry prý nemají čas
- Anonymní
- 09.06.26
- 89
Mám tři děti ve věku 5, 7 a 10 let. K tomu pracuji jako OSVČ, provozuji eshop a ještě rozjíždím další pracovní projekt. Práce mám nad hlavu. A do toho mi před týdnem zavolala mamka, že jí schválili...
Noví sousedé nás přivádějí k šílenství. Hluk a večírky nám ničí život
- Anonymní
- 09.06.26
- 94
Když se naši dnes už bývalí sousedé odstěhovali, věřili jsme, že ti noví budou stejně milí a přátelští. Bohužel jsme se spletli. Nejenže nás ani nepozdraví, ale z jejich zahrady se neustále line...
Manželova dcera chce tábor za 20 tisíc. Její matka očekává, že vše zaplatí on
- Anonymní
- 09.06.26
- 98
Nikdy bych nevěřila, jak složité je, když se s tím pravým potkáte až později. Oba máte za sebou nějakou minulost, jste rozvedení a máte děti z předchozích vztahů. Pak si pořídíte ještě jedno...
V našem obýváku smrdí cizí ponožky a moje dcera kvůli němu nejí
- Anonymní
- 09.06.26
- 196
Je to tady, přátelé. Čas, kterého jsem se děsila od chvíle, kdy mi v porodnici ukázali tu malou růžovou holčičku. Moje patnáctiletá dcera má kluka. A není to žádné dětské „chodíme spolu“ za ruku...
Přítel ztratil práci a přestal o sebe pečovat. Začíná mi být fyzicky odporný
- Anonymní
- 08.06.26
- 6745
Dokud Lukáš pracoval, byl to skvělý chlap, se kterým byla legrace a navíc dobře vypadal. Ještě před pár lety mi ho kamarádky skoro záviděly. Měl energii, sportoval, zajímal se o svět kolem sebe a...
Apokalypsa jménem červen: Výrobky z odpadu o půlnoci a EduPage na infarkt
- Anonymní
- 08.06.26
- 849
Milé maminky, taky máte pocit, že červen vynalezl někdo, kdo upřímně, hluboce a z celého srdce nenávidí rodiče školních dětí? Protože já už regulérně melu z posledního a v kalendáři škrtám dny jako...
Mluvči, dělači a já: Z deníčku ženy, která nesnáší tiskové konference
- SOVIČKA93
- 08.06.26
- 614
Sedím večer u čaje, za oknem se prohání letní vánek, a v hlavě mi zní věta, kterou jsem dneska slyšela snad šestkrát: „To by chtělo udělat.“ Ta věta ve mně spouští zvláštní alergickou reakci. Ne na...
Manžel mě vytáčí i tím, jak dýchá. Kam se poděl chlap, kterého jsem si brala?
- Anonymní
- 08.06.26
- 1872
Jsme spolu s manželem dvanáct let. Máme dvě relativně zdravé děti, hypotéku na krku, auto na leasing a... stereotyp tak hustý, že by se dal krájet motorovou pilou. Sedím v kuchyni, koukám na něj,...
Máma mě od svatby s cizincem odrazovala. Teprve po letech jí dávám za pravdu
- Anonymní
- 07.06.26
- 4826
Když jsem začala chodit s Lucasem, máma mi říkala, že jsem blázen. Lucas je Angličan, ale jeho kořeny jsou mnohem pestřejší. Přišel mi atraktivní, rád cestoval a byla s ním legrace. A tak jsem...