těhule a trápení
- Těhotenství
- sweety1
- 18.10.05
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Poslední dobou mívám docela velkou chuť na milovaní. Bohužel narozdíl od mého manžela:( .Mám dojem, že se mu čím dál míň lííbím...a on mě v tom pouze utvrzuje. Do pozadí v počítači si davá VELMI štíhlé dívky, na ulici se za nimi otáčí a hlasitě to komentuje. Za celé těhotenství ani jednou nenavrhl sex on.
Přestávám se sama sobě líbit. Nechci aby za mnou chodil do koupelny, když se myju, protože vidímjak se přemáhá. Taky před ním nechodím nahá..vím že se mu to nelíbí.
Snažím se se sebou něco dělat..obarvila jsem si vlasy, pěstuju si hezké nehty, cvičím (těhulkovsky). Jediný problém je v jídle. Před otěhotněním jsem denně sportovala a mohla jsem jíst co mě napadlo, aniž by se to projevilo na mé postavě. Stejné stravovací návyky u mě setrvaly a já ve 24.tt přibrala 10kg.
Asi týden co mi to došlo, ze snažím omezovat velikost porcí a sladké. Jde mi to těžko. Občas bohužel nevydržím. Ale mám lepší pocit a motivaci.
Až se totiž červíček narodí, tak zhubnu a chci si nechat udělat plastiku prsou. Není to jen kvůli tomu, že se budu víc líbit manželovi (třeba taky bude mít častěji chuť na sex
).Ale hlavně budu konečně vipadat tak jaxem si to vždycky přála.
Své děťátko miluju a už se taky těším až si s ním budu moct hrát, ale doufám, že mi moc nezničí (s mou nemalou zásluhou) tělíčko…
Držím všem pěsti při překonávání těhulkovských depresí..
Přečtěte si také
Děti jsem si vysnila. Realita mateřství je pro mě ale velkým zklamáním
- Anonymní
- 09.05.26
- 40
Vždycky jsem chtěla být mámou. Celý život jsem se těšila, až budu mít děti. Také mě stálo hodně úsilí vůbec otěhotnět. Věřila jsem, že mateřství bude krásné a naplňující, přesně tak, jak o něm...
Pokladní okomentovala moje vložky tak nahlas, že se otočila celá fronta
- Anonymní
- 09.05.26
- 67
Chtěla jsem jen rychle nakoupit pár běžných věcí. Jenže když pokladní u pásu nahlas okomentovala balení vložek, které jsem kupovala, otočila se za mnou skoro celá fronta. A já měla chuť z toho...
Shodila jsem prvních pět kilo. Podle manžela je to jen „šroubek z tanku“
- Anonymní
- 09.05.26
- 77
Mateřství mi dalo dvě nádherné děti, ale vzalo mi mou postavu. Po porodu mi zůstalo dvacet kilo navíc. Dvacet kilo, která pro mě nejsou jen číslem na váze, ale těžkým batohem únavy, hormonálních...
Život na vedlejší koleji (4. díl)
- Anonymní
- 09.05.26
- 68
Dva týdny. Přesně tak dlouho trvalo, než se můj život smrskl do dvanácti banánových krabic a jednoho podepsaného papíru s hlavičkou „Dohoda o vypořádání společného jmění“.
Dědictví po tátovi: Jeho družka mi nadává a vyhrožuje. Prý jsem ji okradla
- Anonymní
- 08.05.26
- 1869
Smrt rodiče je chvíle, kdy by se měl čas zastavit, aby člověk mohl v tichosti truchlit. Místo tichého sbohem ale prožívám nejhorší noční můru svého života. Táta zemřel po dlouhé nemoci, a zatímco...
Pět let bydlíme u rodičů a opravujeme dům. Teď nám zakázali i dovolenou
- Anonymní
- 08.05.26
- 2394
Říká se, že stavba nebo rekonstrukce domu je největší zkouškou vztahu. Jenže v našem případě je to i zkouška trpělivosti mých rodičů, u kterých už pátým rokem bydlíme. Jsme tam všichni – já, manžel...
„To už spíte?“ Tchyně nám vtrhla do ložnice v půl osmé večer a budila dceru
- Anonymní
- 08.05.26
- 2031
Můj dům, můj hrad. Znáte to, ne? Tak u nás to včera večer vzalo za své a co k tomu stačilo? No jeden drobný detail. Můj muž zapomněl zamknout vchodové dveře, zatímco sekal trávu na druhém konci...
Po narození vytouženého dítěte se náš vztah začal rozpadat. Tohle nás zachránilo
- Anonymní
- 08.05.26
- 781
Dítě jsme si s Markem přáli dlouho. Tři roky čekání, zklamání, naděje a znovu pády. Když se konečně podařilo otěhotnět a já donosila zdravého chlapečka Tobíska, měla jsem pocit, že všechno zlé je...
Chtěla jsem zvládnout dítě i kariéru. Pak mi práce přestala dávat smysl
- Anonymní
- 08.05.26
- 710
Dítě a kariéra, to přece nemůže být problém. Stačí si vše dobře naplánovat, rozdělit role, nastavit režim a ono to půjde. Takhle jsem o tom přemýšlela ještě předtím, než se mi narodila dcera. Moje...
Rozhodla jsem se, že nebudu kojit. Změnilo mi to život i pohled na mateřství
- Anonymní
- 07.05.26
- 1823
Ještě jako bezdětnou mě vždycky štvalo to neustálé tlačení do kojení. Kojení je jediné správné, nekojící matky jsou méněcenné, nekojené děti budou věčně nemocné. Takové řeči jsem slýchala pořád...