Ten čas letí

Dneska na mě padá nějaká nostalgie, nevím... všechno hrozně rychle uteklo, děti rostou a já vzpomínám.

Byl červen 1999, když jsem držela svojí první těhotenskou průkazku… bylo mi pouhých 16 let a já byla těhotná. Moc jsem se na ten uzlíček těšila, nemohla jsem se dočkat té chvíle, až si svoje miminko pochovám, až ho poprvé uvidím, obejmu, pohladím… až mu dám první pusu a řeknu, že ho miluju a že to spolu zvládnem, že za něj budu bojovat co to půjde, budu stát při něm a nikdy ho nezradím.

Když jsem zjistila, že jsem těhotná, měla jsem strach, bála jsem se, vůbec jsem si nedovedala představit mít dítě takhle brzo. Ale stalo se a já se k tomu musela postavit čelem. Musela jsem to říct svým rodičům a také otci toho maličkého. První to věděla mamka… plakala.. ale zachovala se báječně, řekla, že mě v tom nenechá ať se rozhodnu jakoliv, že mě nebude do ničeho nutit… za to jí moc děkuji. Pak se to dozvěděl taťka… mamina mu to řekla, když jsem nebyla doma (odjela jsem na intr)… asi udělala dobře… tátovi, trvalo mnohem delší dobu, než se smířil a než se mnou dokázal mluvit. Chápu ho, vůbec mu to nemám za zlé, bylo to pro něj hodně těžké.

A pak přišly sliby od tehdejšího přítele… sliby chyby… a když se to dozvěděli jeho rodiče, bylo po všem, sundala jsem růžové brýle a smířila se s realitou… dítě jsem si udělala sama… byla ze mě těhotná 16 letá holka a byla jsem sama. Neříkám že to bylo jednoduché období, byly i docela těžké chvíle, ale přesto všechno, jsem si těhotenství užívala, bříško rostlo a já se těšila na drobečka.

Huráá, únor 2000 a já v porodnici, porod mi po termínu museli vyvolat. V půl 5té ráno mi praskla voda a já se za 10,5 hodiny stala MAMINKOU krásné černovlasé holčičky. Milovala jsem jí od prvního okamžiku, byla (a je) krásná.
Když holčičce byly 4 měsíce, našly jsme si nového tatínka, nebo našel on nás?

Jsme spolu pořád… v březnu 2004 se nám narodila druhá holčička a v říjnu 2007 ještě chlapeček. Z mého taťky se přes to všechno stal ten nejlepší dědeček, s mamky nejlepší babička… manžel je úžasnej táta… a děti i když zlobí, jsou moje největší poklady.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
žirafííí
4.1.11 13:35

krásné :huban:

  • Upravit
BohunkaP
22186
4.1.11 14:13
:palec:
  • načítám...
  • Zmínit
Renatka.x
5
4.1.11 14:39

Máš můj obdiv! Musím se přiznat, že když se dovím že někdo tak mladej jako jsi byla ty při prvním těhotenství, tak to většinou hodnotím negativně, protože nechápu jak se to mohlo stát - jsou přece prášky a tak podobně. Ale v tvém případě, všechno jsi zvládla na jedničku a ještě to má šťastnej konec. Přeji aby ti dětičky dělaly samou radost…

  • načítám...
  • Zmínit
nety
4999
4.1.11 14:44

Krásnej příběh, kéž by všechny končily takhle hezky. :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
evcav
4433
4.1.11 16:36

Velice Tě obdivuji, stát se matkou v 16ti, ještě když Ti přítel zabouchl dveře. Fandím a držím palečky :palec: :palec: :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
Morenita
141
4.1.11 18:19

Krásně to dopadlo moc přeju, to už se vídá jen ve filmu máš můj obdiv :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
michaelah
198
4.1.11 20:55

děkuju..... :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Milli76
743
5.1.11 23:55

krásný :-) , přejí ti, aby jsi byla nadále tak šťastná jako doposud.
Jsem tvojí favoritkou, páč i já jsem se stala maminkou v šestnácti. S otcem mrňouse jsme se vzali a v říjnu oslavili osmnácté výročí. A jako dárek si pořídili malého benjamínka (tedy benjamínkovou- už třetí :-)). První je 17., druhý 11. a třetí 3. měsíce. :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
michaelah
198
6.1.11 12:47

Milli76..děkuju moc, i Tobě, hodně štěstí :) je super, že Vám láska vydržela, moc Ti to přeju :D ..my spolu sice nezůstali, ale nevadí mi to, tatínka máme a je super… :srdce: …

Příspěvek upraven 06.01.11 v 12:49

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář