Ten čas letí
Dneska na mě padá nějaká nostalgie, nevím... všechno hrozně rychle uteklo, děti rostou a já vzpomínám.
Byl červen 1999, když jsem držela svojí první těhotenskou průkazku… bylo mi pouhých 16 let a já byla těhotná. Moc jsem se na ten uzlíček těšila, nemohla jsem se dočkat té chvíle, až si svoje miminko pochovám, až ho poprvé uvidím, obejmu, pohladím… až mu dám první pusu a řeknu, že ho miluju a že to spolu zvládnem, že za něj budu bojovat co to půjde, budu stát při něm a nikdy ho nezradím.
Když jsem zjistila, že jsem těhotná, měla jsem strach, bála jsem se, vůbec jsem si nedovedala představit mít dítě takhle brzo. Ale stalo se a já se k tomu musela postavit čelem. Musela jsem to říct svým rodičům a také otci toho maličkého. První to věděla mamka… plakala.. ale zachovala se báječně, řekla, že mě v tom nenechá ať se rozhodnu jakoliv, že mě nebude do ničeho nutit… za to jí moc děkuji. Pak se to dozvěděl taťka… mamina mu to řekla, když jsem nebyla doma (odjela jsem na intr)… asi udělala dobře… tátovi, trvalo mnohem delší dobu, než se smířil a než se mnou dokázal mluvit. Chápu ho, vůbec mu to nemám za zlé, bylo to pro něj hodně těžké.
A pak přišly sliby od tehdejšího přítele… sliby chyby… a když se to dozvěděli jeho rodiče, bylo po všem, sundala jsem růžové brýle a smířila se s realitou… dítě jsem si udělala sama… byla ze mě těhotná 16 letá holka a byla jsem sama. Neříkám že to bylo jednoduché období, byly i docela těžké chvíle, ale přesto všechno, jsem si těhotenství užívala, bříško rostlo a já se těšila na drobečka.
Huráá, únor 2000 a já v porodnici, porod mi po termínu museli vyvolat. V půl 5té ráno mi praskla voda a já se za 10,5 hodiny stala MAMINKOU krásné černovlasé holčičky. Milovala jsem jí od prvního okamžiku, byla (a je) krásná.
Když holčičce byly 4 měsíce, našly jsme si nového tatínka, nebo našel on nás?
Jsme spolu pořád… v březnu 2004 se nám narodila druhá holčička a v říjnu 2007 ještě chlapeček. Z mého taťky se přes to všechno stal ten nejlepší dědeček, s mamky nejlepší babička… manžel je úžasnej táta… a děti i když zlobí, jsou moje největší poklady.
Přečtěte si také
Byt měl být svatební dar pro syna. Nájemník mi ale udělal čáru přes rozpočet
- Anonymní
- 12.11.26
- 88
Když mi syn oznámil, že se bude ženit, měla jsem obrovskou radost. S partnerkou plánovali společnou budoucnost a začali hledat bydlení. Já jim chtěla pomoct. Měla jsem totiž byt, který jsem několik...
Manžel si začal se sousedkou. Teď spolu žijí za plotem a já je mám na očích
- Anonymní
- 12.11.26
- 102
Když mi jedno dopoledne pošťačka podávala doporučený dopis, tvářila se jakoby mi oznamovala úmrtí v rodině. Nakonec z ní vypadlo, že viděla manžela se sousedkou. Nejdřív jsem se zasmála, protože...
Čekám na důkaz, ne na sliby
- Anonymní
- 12.11.26
- 104
Ahoj, možná to znáte z vlastní zkušenosti: ráno se probudíte vedle někoho, koho milujete, a přesto máte pocit, že spíte sama. Já ten pocit znám důvěrně. Jenže teď je to jinak.
Měsíc co měsíc počítám každou korunu. Manžel mě přesto podezírá, že tajně piju
- Anonymní
- 12.11.26
- 99
„Ty mi chceš opravdu tvrdit, že jsi za poslední týden utratila šest tisíc jen za jídlo a věci pro naši dceru?“ zeptal se mě manžel a ukázal na výpis z účtu. Pak dodal něco, co mě opravdu nadzvedlo....
Advent ještě nezačal a já už mám Vánoc plné zuby. Zase je mám celé zařídit
- Anonymní
- 12.11.26
- 114
Letos jsem se rozhodla, že cukroví koupím a adventní kalendáře vyrábět nebudu. Místo úlevy zatím zažívám hlavně pocit, že musím svoje rozhodnutí každému vysvětlovat. Mám práci, dvě děti a chuť užít...
Ze školky mi ho zase poslali domů s rýmou. V práci už nevím, co říct
- Anonymní
- 11.11.26
- 662
Syna jsem po týdnu doma odvedla do školky a za dvě hodiny si pro něj jela znovu. Chápu, že nemocné dítě do kolektivu nepatří. Jen už nevím, kdy je dost zdravý na návrat a jak mám další nepřítomnost...
“Macinka má pravdu,” rýpl si dneska manžel. Zapomněl, že jsem taky hrála hokej?
- Anonymní
- 11.11.26
- 501
Žijeme v době, kdy se o rovnoprávnosti a svobodě volby mluví na každém rohu, ale jakmile přijdete domů za zavřené dveře, často zjistíte, že pod moderním nátěrem se ukrývají názory staré jako...
„Mami, na řízení už jsi moc stará,“ slýchám od dětí. Chtějí mi vzít klíče
- Anonymní
- 11.11.26
- 900
„Mami, myslím, že bys už neměla řídit. V tvém věku je to nebezpečné.“ Tohle mi oznámil můj vlastní syn u nedělního oběda, jako by mi právě sděloval, že mám vysoký tlak. Je mi 67 let, řidičský...
Chtěla jsem pomoct dceři po rozvodu. Dnes bych nejraději vyhodila ji i psa
- Anonymní
- 11.11.26
- 1775
„Jestli nám vezmeš Jonatána, už k tobě nikdy nepřijdu!“ vykřikla na mě moje jedenáctiletá vnučka a zabouchla dveře svého pokoje. Stála jsem na chodbě, pod nohama měla další chomáč psích chlupů a v...
Manžel chce pro syna gympl. Já hlavně chci, aby se nebál říct, co chce on
- Anonymní
- 11.11.26
- 315
Ještě jsme nenavštívili jedinou střední školu a už se kvůli jejich výběru doma hádáme. Manžel počítá s gymnáziem, já bych synovi ráda nechala prostor i pro průmyslovku, která ho zaujala. Jenže...
krásné