Teplo domova
- Porod
- pelucita
- 13.06.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tento deníček je pro všechny maminky, které milují svoje bříško a přejí si zažít jeden z nejkrásnějších dnů, který nám život v teple domova nabízí.
Když jsme si s přítelem řekli, že se začneme snažit o miminko, stačilo jen pár nocí plných lásky a na testu se objevily 2 čárky, byla jsem zmatená, překvapená ale šťastná…
Těhotenství byla jedna z nejkrásnějších etap mého života, žasla jsem nad každým novým dnem a nad tím dárkem, který mi rostl pod srdíčkem. Jelikož jsem měla termín 24. prosince, řekli jsme si, že pohlaví miminka bude překvapení, i když já jsem vnitřně cítila, že to bude chlapeček.
Už od 3. měsíce jsem byla v kontaktu s mou porodní dulou, která byla při ruce 24 hodin, tímto bych jí chtěla poděkovat za oporu a lásku, kterou nás obklopovala při každém našem setkání. Jmenuje se Carme. Termín porodu se blížil a já jsem měla každým dnem větší a větší chuť poznat naše miminko, osahat si ho, vidět ho, zlíbat ho.
Týden po termínu, přesně 30. 12. 2011 ráno v 7. 30, jsem se probudila a měla pocit, že dostanu menstruaci, když jsem si uvědomila, že je to nemožné, že to asi bude miminko, které mě začalo tlačit a dávat o sobě vědět. Do 14. 00 jsem proseděla na záchodě, přirozený klystýr, jako by moje tělo tušilo, že všechno co přijde potom, bude absolutně v jeho rytmu. Cítila jsem se unavená, ale nedočkavá, jestli to opravdu bude začátek našeho velkého dne, a byl!
Oblékla jsem se, pustila si muziku, zapálila svíčky po celém domě a začala jsem vařit, udělala jsem zeleninový vývar a rizoto, přítel se naobědval a odpočíval na gauči. Já jsem byla občasně zaskočená kontrakcemi a volala jsem si s Carme. Ptala se jak, se cítím a jestli chci, aby přijela, neměla jsem pocit strachu, cítila jsem se šťastná, uvolněná, takže jsem ji u sebe zatím nepotřebovala. Celé odpoledne jsme zvládli doma sami dva, přítel byl úžasný, masíroval a následoval mě jako tichý duch, který mě svými teplými dlaněmi utěšoval při silnějších kontrakcích.
Když Carme volala počtvrté, visela jsem už ve stoji za krk svému příteli a snažila se odpovídat na otázku, jak se cítím, ale v tom jsem musela odložit telefon, jelikož přicházela kontrakce, která byla od tohoto okamžiku dvojitá, nevím, jestli to byl následek maliníku, který jsem každý den pilně pila, kontrakce byly jako rozbouřené moře, ale také potom, co přišly, také odcházely a nechaly mě odpočinout, nabrat novou sílu.
V tom okamžiku jsem ztratila pojem o čase i místě a cítila jsem jen sebe a svoje miminko. Slyším svůj dech, svoje občasné hluboké ááámmm a cítím tlukot srdce svého přítele. Celou dobu stojím, moje tělo mi dává najevo, že tato poloha je nejlepší, když se snažím sednout si, lehnout nebo dřepnout, cítím se strašně nepohodlně a hned prosím přítele o pomoc při zvednutí, chci stát.
Přijela Carme, chci ji pozdravit, ale kontrakce mě zkroutí a místo polibku se jen usměji, ano, všechno je v pořádku, miminko se cítí bezpečně, ví, že už brzo bude v mé teplé náručí a já se mu snažím při této dlouhé cestě za životem pomoci.
Cítím tlak na konečník a mám pocit, že omdlím a umřu, že už nemůžu dál, že se roztrhám a už nikdo mě nikdy nedá dohromady. Pocity lásky, silné pocity lásky, objímám přítele a říkám mu, jak moc ho miluji, objímá mě a já pláču, pláču bolestí radostí, impotencí a láskou. Cítím, jak mě Carme masíruje záda, jemně ke mně promlouvá, abych naslouchala svému tělu a jen ho doprovázela. Cítím se šťastná, cítím teplo z krbu a teplo z osob, které jsou dnes tady se mnou, s námi.
Odcházím na toaletu, sedám si na záchod a cítím „oheň“, cítím silné pálení a tlak, přítel mě zvedá z toalety a já mu objímám krk, dívám se mu do očí, přichází Carme, chce, abych si klekla, nemůžu, stojím na špičkách a cítím teplo a horko po celém těle, cítím se plná a cítím, že moje miminko přichází, hlavička je venku a už jen dvě kontrakce a je tady s námi, silné kontrakce, které mě zalily pocitem štěstí a neuvěřitelně silným pocitem lásky, stala jsem se matkou. Maminkou krásného 4, 060kilogramoveho chlapečka, jmenuje se Teo a je neuvěřitelně krásný, je náš, stejně jako porod byl a bude náš!
Teo se narodil ve 22. 47 s 4, 060 kg a 53 cm, přírodní cestou, bez nástřihu a bez stehu, jsem hrdá nejen na sebe a na Tea, ale i na svého přítele a na svou andělskou Carme, děkuji vám!
Vaše milovaná Mila
Přečtěte si také
Upozornila jsem slečnu, ať uklidí po svém psovi. Její reakce mě dorazila
- Anonymní
- 26.10.26
- 4637
Jsem pejskařka a moc dobře vím, že k venčení patří nejen radost, ale také povinnosti. Sáčky na psí exkrementy nosím vždycky s sebou a ani ve snu by mě nenapadlo nechat po svých psech nadílku na...
Exmanžel se mi odmítá vystěhovat z domu. Po pěti letech mi došla trpělivost
- Anonymní
- 26.10.26
- 3339
Myslela jsem si, že rozvodem všechno skončí. Jenže uběhlo pět let a můj „drahý“ ex je pořád nasáčkovaný v mém domě. Nejdřív mi ho bylo líto, pak se občas hodil na nějakou práci kolem domu. Jenže...
Vzal mě na hřbitov navštívit svou zesnulou matku. Pak chytl lopatu a začal kopat
- Anonymní
- 26.10.26
- 1850
Nikdy jsem nevěřila na duchy ani na žádné nadpřirozené síly. Horory jsem naopak milovala a ráda se dívala na filmy, u kterých ostatní schovávali hlavu pod peřinu. Jenže pak jsem chodila s klukem,...
Prababička jí brala výplatu. Bydlela v kůlně a všichni to považovali za normální
- Anonymní
- 26.10.26
- 4706
Když mi babička vyprávěla o starých časech, často mluvila o tom, jak si lidé na vesnici pomáhali a jak se dřív žilo skromně. O Růženě, která celý život strávila na statku našich předků, ale mluvila...
Po 6 letech dovolená bez dětí! Zpočátku to byla vášeň, pak přišlo kruté prozření
- Anonymní
- 26.10.26
- 1512
Když nám tchyně nabídla, že si na pár dní vezme děti, málem jsem ji objala. Po šesti letech jsme měli být konečně sami. Žádné ranní vstávání, chystání svačin, nekonečné otázky ani večerní uspávání....
Manžel mě přiměl podepsat smlouvu. Teď mě vyhazuje z vlastního baráku
- Anonymní
- 26.10.26
- 1925
Nikdy by mě nenapadlo, že člověk, se kterým jsem strávila patnáct let života a vychovala dvě děti, mě dokáže takhle podrazit. Věřila jsem mu, podporovala ho a roky se starala o rodinu, zatímco on...
Chtěla bych být sama sebou. Kvůli manželovi předstírám, že jsem někdo jiný
- Anonymní
- 25.10.26
- 2105
Jsme spolu už deset let. Máme dvě děti, dům, auto a každý rok dvě rodinné dovolené. Zdálo by se, že si žijeme nějaký vysněný sen a mnoho lidí nám ho asi závidí, jenže nikdo neví, že tohle všechno...
Naprosté fiasko před akcí ve školce. Dva dny práce na kostýmu bylo k ničemu
- Anonymní
- 25.10.26
- 1861
Mladší dcera měla mít první halloweenskou párty ve školce. Chtěla jsem být akční matka a ušila jsem jí originální kostým. Práce na šatičkách permoníka mi trvala celé dva dny. Nakonec si je dcera...
Vozím neteř do školy. Jednou jsem nemohla a táta mě kvůli tomu seřval
- Anonymní
- 25.10.26
- 6074
Občas mám pocit, že v naší rodině neplatí běžné zákony logiky a zdravého rozumu. Když uděláte pro příbuzné laskavost jednou, je to hezké gesto. Když je děláte každý den, stane se z toho povinnost,...
Arménie - den 2.: Vládní kolona, mléko z lékárny a duduk v chrámu
- Amsetka
- 25.10.26
- 437
Divoká cesta Arménii s kojencem a předškolákem.