Trápení

Zdravím všechny lidičky na těchto stránkách, na kterých jsem se dozvěděla,že na světě existuje spousta nespravedlnosti a problémů.

Kdybych měla popsat svůj příběh a svůj problém, je to na dlouho ale ve stručnosti to zkusím.

V šestnácti jsem se dozvěděla, že nebudu mít nikdy děti. Byla jsem v nemocnici na laparoskopii, kde přišli na to, že nemám dělohu. Bylo to pro mě dost hrozný. Vždycky jsem měla k dětem výborný vztah a všichni říkají, že to s dětmi umím.

Naštěstí jsem měla kolem sebe sluníčka(moje kamarádky), které mě byli v té době dost blízké i přesto,že jsem chodila delší dobu s chlapákem. S tím chlapákem jsem se rozešla docela ve zlém i přesto, že mi tvrdil, že mě miluje a že mu to nevadí, ale byla jsem mladá a chodili jsme spolu 3 roky a jednoduše už mě to nebavilo.

Teď jsou to skoro 4 roky co to vím a ještě jsem se s tím nesmířila a nikdy ani nesmířím. Kolem mě začínají jezdit mé vrstevnice s kočárky a tak.

Mám přílele, který je moc ohleduplný a vím, že je to ten pravý a proto jsme se už kolikrát bavili o tom, že budeme zkoušet všechno možné i nemožné, aby jsme měli vlastní děťátko, no a když to nepůjde, zkusíme adoptovat nějakého prcka!

Ráda bych se dozvěděla od někoho kdo má stejný či podobný problém co dělat dál a nebo kde začít vyřizovat adopci!

Všem přeji hodně dětí a spoustu splněných přání!!!

Mirka

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Dadla
1930
27.9.04 18:38

Ahoj Mirko,
mám hodně dobrou kamarádku, která je na tom podobně, jako ty. Svoji diagnózu se dozvěděla taky asi v 15ti nebo 16ti letech. O pár let později se vdala za kluka, který jí tvrdil, že mu to nevadí a že bude klidně vychovávat adoptované dítko. Následoval rychlý rozvod. Na vině nebylo to, že nemůže mít děti, ale to, že jí začal bít.
Myslela si, že už toho pravého nepotká, ale přece jen se objevil. Jsou spolu už deset let, svoji jsou asi tři roky a přes dva roky už mají zažádáno o adopčátko. V Brně se čeká dlouho, takže asi za dva roky se budou těšit z mimíska :o))))
My máme s manželem o adopčátko zažádáno taky, možná i díky této kámošce. Nás čekají ještě asi tři roky čekání.
A co se týká adopce: My jsme z Brna, takže žádost jsme podávali na magistrátě (nevím, jak je to v menších městech). Myslím, že požadují aspoň 3 roky manželství (ale ta kámoška byla vdaná jen rok a taky to šlo). Nepíšeš, kolik ti je, ale počítám, že kolem dvaceti, takže máš ještě spostu času. Řekla bych, že je dobré žádost podat nejpozději tak do 32 let, pak máš šanci dostat miminko tak do roku věku.
Doufám, že některé mé informace nejsou blábol, taky v tom někdy zdárně plavu…
Tak hodně štěstí!!!
 Dadla

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
27.9.04 22:38

Ahoj,

podívejte se na www.adopce.com . Myslím, že tam se dozvíte vše potřebné, pokud ne, jsou tam odkazy na koho se obrátit.
Přeji hodně štěstí při adopci Vám všem a hlavně dětičkám, které to velké štěstí čeká. :o)
 Lenka

PS: Brožurku k adopci se všemi informacemi jako na webu mohu i zaslat poštou. pište na email: zajdulanek@seznam.cz

  • Upravit
Anonymní
28.9.04 09:34

Ahoj holky, zkuste se zeptat v kojenaku v miste bydliste. Jde to podstatne rychleji.
Zdravi Mirus

  • Upravit
mirkana
3
29.9.04 12:54

Moc díky za nějakou trochu informací a přeji spoustu splněných přání.
 Mirka

  • načítám...
  • Zmínit
mirkana
3
29.9.04 12:57

Díky za adresy,nemám moc času se courat na netu,to je ten dnešní svět,spousta práce a nic jiného.Tak ještě jednou díky
 Mirka

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
30.9.04 13:47

Ahoj holky,
tak jsem dnes byla v poradně. Dopadlo to dobře, až na to, že mě pan doktor za ty 4 kila za měsíc nepochválil.....spíš naopak :-) Už mám navíc od začátku těhu 10 kilo. Jak jste na tom VY? Já vím, že se moc cpu, ale nějak se prostě nemůžu ovládnout a čokoládu cítím na 100 metrů.......
Jinak večer chodím tak čtyřikrát čůrat než usnu, když už skoro spím, začne se mi Ládík procházet po močáku a můžu jít znovu. Když se vzbudím pak kolem třetí ráno, nemůžu zas usnout, protože mi začne kručet v břiše hlady :-) Ale jinak jsem nespokojenější těhulka na světě..... Taky jsem vybrala zase jiný kočárek. Tentokrát je to TRAXX a nejvíc se mi líbí ten bílý, to jsem zvědavá, v čem nakonec budeme jezdit :o
MONTIČKO, my už taky začínáme přestavovat byt, já se v tom vyžívám a přeskládání skříní je teď můj oblíbený zásek :-) S těma žebrama se mi to jednou taky stalo a pak mě to bolelo dva dny. Ale utčitě jsem si to přeležela. A tebe už kope mimi až do žeber? Já mám Ládíka tak pár centimetrů nad pupek, dál mě ještě nekope :-)
LIPKO: tak jak si to dneska zvládla? Když si představím, ten blivajz, co se má pít, tak se mi kroutí žaludek :o
BINKY: tobě se to teda rychle blíží, už máš všechno nachystaný? Já jsem ten typ, co musí být na všechno připravený a už teď se děsím, že to nestihnu :-)

Tak se holky mějte skvěle a opatrujte bříška

Ivka

P.S. Neznáte nějaké cviky na bolesti zad?

  • Upravit
Anonymní
3.10.04 19:27

Milá Mirko,opravdu mě mrzí co se Ti přihodilo.Já mám velké štěstí mám 6 měsíčního syna. Mám ale sestru a ta děti mít nebude. Už je s manželem 5 let a o adopci mají zažádáno už 2. rokem. Protože jsou ještě relativně mladí 27 a 30,mají šanci dostat malé mimi,ale sociální pracovníce jim říkala,že budou čekat minimálně 3 - 4 roky. (Přáli si neromské mimi,na pohlaví jim nezáleží) O adopci byli žádat na městském úřadě,tam už si vás nasměrují. Počítejte se spoustou ne moc příjemných testů a pohovorů,ale ono se to asi musí prověřit,komu miminko svěří. Chci ti ale dát ještě jednu radu. Ty 3 -4 roky už sestra dýl čekat nechtěla,tak se obrátila na fond ohrožených dětí.Jejich stránky jsou www.fod.cz. Obrací se na ně ženy,které jsou těhotné a z nějakého důvodu si děťátko nechtějí nechat. Přímo z porodnice pak jejich miminko jde do náhradní rodiny.(ušetří se mu ten strašný pobyt 3 -6 měsíců v kojeneckém ústavu). Je to hodně právně složité, první 3 měsíce si to může matka ještě rozmyslet a dítě odvést, nebudeš mít taky nárok na mateřskou a budeš si muset platit zdravotní a sociální pojištění. Po ty první 3 měsíce matka a vy podepíšete u notáře,že přijímáte dítě na opatrování (ne,že je vaše),po uplynutí této doby se matka u soudu oficiálně zřekně dítěte a pak teprve probíhá soud o adopci ve váš prospěch.Teprve potom (až soud proběhne)máš nárok na sociální státní podporu v mateřství. Nevím,jestli jsem to nějak nepopletla. Je to celé trošku takové obejití práva a státu,proto ti nikdo nepřispěje, spíš je to trošku protiprávní (ze začátku) ale loni se tak podařilo adoptovat 60 dětí hned z porodnice.
Na sestu se snad usmálo štěstí a 4.10. se má narodit miminko,které maminka nechce a tak by mohlo skončit u nich. Přejeme jim to hrozně moc, i když to bude strašně náročné (ne jen finančně,ale hlavně psychicky).Celé to trvalo jen 4 měsíce. Měj se moc pěkně a hodně štěstí. Stáňa

  • Upravit
mirkana
3
8.10.04 10:22

Ahojky Stáňo,díky moc za informace,které se mi budou do budoucna určitě hodit.Přeji Tvojí sestře,aby měli krásné a hodné miminko.Měj se hezky a ještě jednou díky
 Mirka

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář