Trápíme se čím dál víc
- Snažení
- Tamarka
- 23.10.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
V prvním deníčku jsem psala o našem začátku, snažení a potratu. Je to již skoro rok, co jsme přišli o to nejcennější, naše vytoužené miminko. V době, kdy jsem potratila, nám všichni pořád říkali, že když to šlo jednou, půjde to pořád, no, ono to tak většinou je, ale v našem případě ne.
O prcka se snažíme již skoro 3 roky a během té doby se kolem nás narodila spousta dětiček. V době, kdy jsme přišli o miminko, jsme se o tom nijak zvlášť nebavili, ale já jsem měla dny, kdy jsem jen tak vzpomínala a bylo mi do pláče, nevím, zda to měl i můj manžel, ale vždy jsem tak nějak tušila, že to tak je.
V srpnu tohoto roku jsme se vzali, svatba byla neplánovaná, v červnu jsme se rozhodli, že se vezmeme a šli si stanovit datum. Byly to moje nejkrásnější dny, které jsem věnovala přípravám a zkouškám šatů. Vybrala jsem si šaty, které ještě neměla žádná nevěsta na sobě, a během těch dvou měsíců se změnily k nepoznání. Náš den D nastal 18. 8. 2012. Tím, že jsem prvorozená ze dvou dcer, tak to moje maminka prožívala a emoce dávala silně najevo. Ve svatební den jsem si uvědomila ještě víc, že mám muže, se kterým chci zůstat celý život a mít s ním kopu dětí ![]()
Svatbu jsme měli nádhernou a v životě na ni já ani manžel nezapomeneme. Až po svatbě jsem se dozvěděla, jak moc touží můj manžel po dítěti, byť je mladší, ale cítí to stejně jako každý starší chlap. Je to 14 dní, co jsme se dozvěděli, že bude mít jeho bratr miminko a oba nás to dostalo, ne že bychom jim to nepřáli, ale asi je to tím, že my se snažíme už dlouho a oni jsou spolu jen pár měsíců. Postupem času se s tím srovnávám a snažím se věřit tomu, že i na nás se jednou štěstí usměje a budeme šťastní jako ostatní, kteří už jsou rodiči.
Děkuji těm, kteří můj deníček dočetli až do konce. Vím, pro někoho to je možná sobecké, ale já jsem se potřebovala někomu svěřit.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1607
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 942
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1650
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 689
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 399
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20661
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2612
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2881
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2597
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1757
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....