Vánoční dáreček
Rozhodla jsem se také napsat deníček, abych dodala sílu a naději ostatním, kteří se snaží o splnění toho nejhezčího snu, miminka.
Naše cesta k vytouženému miminku trvala něco přes tři roky. Skoro rok a půl jsme se snažili a pořád nic, můj tehdejší gynekolog měl pro mě pouze jednu léčbu –„jste zdravá, čekejte“
Když se po roce a půl asi omylem zadařilo, bohužel to skončilo zamlklým těhotenstvím
Nezapomenu na tu bolest, když slyšíte slova: „bohužel není srdeční akce“ Musela jsem do nemocnice na kyretáž dělohy. Kdo to zažil, pochopí, fyzicky jste v pořádku rychle, psychicky vás vyléčí opravdu jen čas. Nechtěla jsem čekat doporučené 3 měsíce, cítila jsem se dobře.
Takže asi měsíc po zamlklém potratu jsme se začali znovu, a nic. Už mě nebavilo čekat, takže jsem přešla k jinému gynekologovi a nestačila jsem se divit
Dostalo se mi naprosto jiné péče, co se týče vyšetření a odběrů. Byla jsem naprosto zdravá a přítel taky, ale miminko stále nepřicházelo, takže jsme byli posláni na inseminaci do Sanusu v Pardubicích.. Dost jsme se u tohohle zážitku nasmáli a převedli to všechno v legraci.. Možná i to pomohlo, protože se zadařilo hned na první pokus.
Nemohla jsem tomu věřit, když mi vyšel pozitivní těhotenský test, musela jsem si jich udělat hned několik. Na gynekologii jsem šla se staženým žaludkem, jelikož jsem se bála, že dostanu zase nějakou hroznou zprávu. Strach z gyndy se ve mně drží doteď, i když je to trochu lepší od chvíle, kdy cítím kopání miminka a jeho pohyby.
Termín máme na Vánoce. Zatím všechno probíhá dobře a snad se svého prvního miminka konečně dočkám
Takže všechny snažilky, nikdy to nevzdávejte, přeji hodně štěstí a síly do snažení a taky, abyste konečně měly vytoužené // na testu.
Přečtěte si také
Rozhodla jsem se, že nebudu kojit. Změnilo mi to život i pohled na mateřství
- Anonymní
- 07.05.26
- 1391
Ještě jako bezdětnou mě vždycky štvalo to neustálé tlačení do kojení. Kojení je jediné správné, nekojící matky jsou méněcenné, nekojené děti budou věčně nemocné. Takové řeči jsem slýchala pořád...
Chtěla jsem rodit doma. Skončila jsem na sále a málem přišla o život
- Anonymní
- 07.05.26
- 1390
Ještě před pár lety by mě nikdy nenapadlo, že bych chtěla rodit doma. Brala jsem jako samozřejmost, že porod patří do nemocnice, mezi lékaře a přístroje. Jenže když jsem otěhotněla, něco se...
Porodila jsem doma do pěti minut. Záchranář mě seřval a hrozil sociálkou
- Anonymní
- 07.05.26
- 1558
Třetí těhotenství má být podle všech příruček „brnkačka“. Už víte, do čeho jdete, znáte své tělo a máte pocit, že vás nic nepřekvapí. Já měla všechno nalinkované. Vybraná porodnice půl hodiny...
Moje dcera má diagnostikovaný autismus. Někteří mě obviňují, že za to můžu já
- Anonymní
- 07.05.26
- 821
Když jsem Karolínku čekala, snažila jsem se dělat všechno tak, jak se má. Byla jsem ta klasická nadšená prvorodička, která si pročítá články, diskuse, doporučení lékařů a řeší každou maličkost. Co...
Syn se před maturitou hroutí. Stydím se za jeho neschopnost
- Anonymní
- 07.05.26
- 3099
Vždycky jsem věřil, že úspěch je volba. Celý život jsem dřel, abych své rodině zajistil standard, o kterém se většině lidí jen zdá. Moje děti měly všechno – kroužky, sport, mou plnou podporu a...
Tchyně se doma nudí, ale vnoučka nepohlídá. Jí děti taky nikdo nehlídal, říká
- Anonymní
- 06.05.26
- 3083
Moje tchyně by mohla být naprosto ideální hlídací babička. S tchánem mají firmu, kterou už předali mladším, peněz mají dost a času taky. Chápu, že rádi cestují a užívají stáří plnými doušky. Ale...
Místo oběda psychologický výslech: Moje máma rozebrala mou holku na prvočinitele
- Anonymní
- 06.05.26
- 2126
Říká se, že matky mají na své syny jakýsi šestý smysl. Ten mámin je ale nastavený na režim „vyhledat a zničit“ jakoukoli ženu, která se ke mně přiblíží na méně než metr. Když jsem se rozhodl, že jí...
Pracuji jako uklízečka a můj dospívající syn se za mě stydí. Prý mu dělám ostudu
- Anonymní
- 06.05.26
- 1110
Dlouhá léta jsem byla doma s dětmi na rodičovské. Máme tři děti a kvůli nejmladší dceři stále nemůžu nastoupit na plný úvazek někam do kanceláře. Je často nemocná, pořád běháme po doktorech a ze...
Máma září štěstím. Jenže její mladší partner skrývá tajemství, které znám jen já
- Anonymní
- 06.05.26
- 2242
Máma si v pětapadesáti letech našla milence, který je o dvacet let mladší než ona. Na tom by dnes nebylo nic divného, kdyby se ho nerozhodla seznámit se mnou. Jeden polibek a od té doby mám o čem...
Odnáším si drobnosti z obchodů a neumím přestat. Mám vyhledat pomoc?
- Anonymní
- 06.05.26
- 879
Kradu drobnosti, které si můžu bez problémů koupit. Nedělám to kvůli penězům, ale kvůli pocitu – adrenalinu, napětí a zvláštní radosti, která mi vydrží i několik dní. Pak ale přichází stud a...