Vánoční tajemství

Vánoce jsou obdobím pohody a štěstí a to zejména, když je v domácnosti malé dítko. Čekání na Ježíška, psaní dopisů o dárky, zdobení vánočního stromečku a pečení cukroví se tak stává doslova kouzelným časem.

Kdy ale dítěti vysvětlit, jak je to s Ježíškem doopravdy, kdy je zapojit do procesu obdarovávání druhých a dělání radosti svým blízkým? Řada rodičů má na to rozdílné názory, stejně tak nestejnorodý je i názor dětských psychologů. Zatímco v některých rodinách se mýtus Ježíška neobjeví vůbec a děti od počátku vědí, že dárky dostávají od rodičů a prarodičů, v jiných rodinách je ?pravda? pečlivě tajena i v době nástupu do školy.

Otázkou je také, jakým způsobem by se dítě mělo pravdu dozvědět. Mají to říci rodiče, prozradit starší sourozenci, nebo se má počkat, až tuto informaci dítě donese domů ze školky či školy?

Většina dětí předškolního věku už dostane informaci, že Ježíšek neexistuje a to zejména od starších kamarádů nebo sourozenců, kteří jim tuto novinu sdělí s notnou dávkou škodolibosti a opovržení, že ?něčemu takovému ještě věří?. Faktem ale zůstává, že předškoláček si často uchová víru v Ježíška i po tomto sdělení a teprve v době okolo pátého roku začne skutečně pochybovat.
A právě v této době, by měli rodiče dítěti vše vysvětlit, měli by ho naučit, že dárky se v době Vánoc nejen dostávají, ale hlavně dávají a měli by s ním začít pomalu ?dávat? dárky druhým.
Začít se může namalovaným obrázkem, zhotovením vlastního výrobku (zpočátku raději za asistence rodiče) a prvními nákupy za ušetřené penízky (opět se doporučuje přítomnost rodiče).

Dítko tak brzy pochopí, že je příjemné udělat radost mamince a tatínkovi, myslet na druhé a vymýšlet, co by je mohlo potěšit. Vždyť právě Vánoce jsou dobrým prostředkem, jak naučit dítě, že nemá myslet jen na sebe a že darovat je mnohdy příjemnější než být obdarován.