Životní změna: Kdybych zůstala, psychicky bych byla mrtvá
- Partnerské vztahy
- Anonymní
- 11.09.23
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Úplně vše jinak po 35 letech manželství.
Po 35 letech manželství jsem vše změnila během 2 dní…
Docela vše fungovalo v našem soužití, než manžel začal vykazovat změny ve svém chování. Vždy byl sice cholerik, ale o rodinu se uměl postarat, tak jsem to tolerovala.
Zkrátím to, začal vykazovat maniodepresivní stavy, léčbu odmítal a řešil to nadmírnou konzumací tvrdého alkoholu. Nebudu popisovat detaily, prostě byly měsíce, kdy to bylo s ním hrozné a pak, kdy byl v klidu, ale úplně bez energie. Jeho střídavé nálady se postupem času přibližovaly, jako když žijete s panem Jakylem a Hajdem.
K tomu mu ještě zjistili na mozku aneurysma. Po operaci jsem se snažila se o něj starat, jak nejvíc jsem mohla, zažila jsem jeho první epileptický záchvat, je to hrozný, ale pořád jsem fungovala, jako stroj, nebudu popisovat, jak se pak choval a co dělal, byl úplně mimo.
Když mě jednou nechtěl pustit domů se slovy: Jestli otevřeš, zabiju tě!, tak to už pro mě byla konečná!
Už jsem prostě nemohla. Zavolala jsem policii, jeho odvezli do blázince, já se s dcerou během 48 hod odstěhovala a abych to shrnula, jsem teď po dvou letech šťastná, našla jsem si spřízněnou duši, přítele a i když jsem si vyčítala, že jsem opustila nemocného muže, se kterým mám dvě děti, tak kdybych zůstala, už bych asi byla po psychické stránce mrtvá
Přečtěte si také
Chtěla jsem výživné na dvě děti. Ex mě veřejně ponížil, pak se ozvala jeho máma
- Anonymní
- 02.11.26
- 2549
„Některým ženským nestačí rozvod, potřebují chlapa ještě finančně zlikvidovat,“ napsal můj bývalý na Facebook a přidal smějícího se smajlíka. Pod příspěvkem měl naši společnou fotku z dovolené, na...
Za manžela jsem zaplatila 180 tisíc. V Kauflandu jsem zjistila, že nejsem první
- Anonymní
- 02.11.26
- 3513
„Tobě už ty peníze vrátil?“ zeptala se mě manželova bývalá, když jsem v Kauflandu lovila ze spodního regálu poslední krabici mléka v akci. Neviděly jsme se snad šest let. A místo pozdravu tohle....
Platím chůvu a přípravku. Podle manžela zbytečně utrácím a dětem se nevěnuji
- Anonymní
- 02.11.26
- 910
Když jsem manželovi oznámila, že jsem synovi zaplatila doučování na přijímačky a zároveň objednala chůvu, prohlásil, že jsem se snad zbláznila.
První cvičný test nám pokazil celý víkend. A vlastně za to můžu já
- Anonymní
- 02.11.26
- 507
V pátek jsem synovi vytiskla první test z matematiky k přijímačkám. Je v devítce, máme konec října a já si říkala, že bychom mohli pomalu zjistit, co mu jde a co bude potřeba procvičit. Žádné velké...
Koupila jsem si mycí vysavač a manžel šílel. Jeho stroj za 50 tisíc je v pohodě?
- Anonymní
- 02.11.26
- 747
Když jsem si po dlouhém přemýšlení pořídila moderní mycí vysavač na podlahu za deset tisíc, manžel mi doma udělal takové peklo, že jsem litovala den, kdy jsem ho rozbalila. Co prý blbnu, proč...
Táta nechtěl, abychom se sestrou byly v kontaktu. Teď se o něj nestará
- Anonymní
- 01.11.26
- 1982
Když mi sestra oznámila, že se o tátu starat nebude, první, co mě napadlo, bylo, že jí to nemůžu mít za zlé. Pak jsem si uvědomila, že jestli se o něj nepostará ona, zůstane to nejspíš na mně. A po...
Mít nadané dítě je snad za trest? Základní škola ho kvůli inkluzi nic nenaučí
- Anonymní
- 01.11.26
- 1092
Strašně mě štve inkluze a všechno kolem ní. Pořád se to řeší, pořád na to každý nadává a pan ministr Plaga vždycky vymyslí něco, co je ve finále naprosto k ničemu. Vlastně jen takové kosmetické...
Myslela jsem, že mě tchyně špehuje. Pak jsem zjistila, kam mizí naše peníze
- Anonymní
- 01.11.26
- 4380
„Ty jsi zase koupila dětem tyhle drahé jogurty? Vždyť jsem ti včera přivezla jiné!“ spustila tchyně, sotva otevřela naši lednici. Stála u ní v kabátě, v ruce tašku s nákupem a tvářila se, jako by...
Máme všechno, co jsme kdy chtěli. Tak proč se cítím doma nešťastná?
- Anonymní
- 01.11.26
- 832
Mám hezký dům, skvělého manžela, děti a peníze, abychom si nemuseli nic odpírat. Přesto se někdy přistihnu, že se těším, až budu sama. A pak se za to nenávidím. V poslední době je to čím dál...
Když ani kalkulačka nepomůže: Můj zážitek ze stavebnin, ze kterého mrazí
- Anonymní
- 01.11.26
- 1510
Cesta do stavebnin by měla být rychlá záležitost. Přijedete, ukážete prstem, zaplatíte a jedete domů. Jenže dnešní nákup parozábrany se proměnil v lekci z matematické bezmoci, nad kterou zůstává...
Podobně dopadla hrdinka jedné knihy kterou jsem četla. Zkus si přečíst Slepà mapa nebo Heřmánkové údolí. Teď nevím přesně ve které z nich, ale v jedné také žila s mužem, který měl stejnou nemoc.
Příspěvek upraven 11.09.23 v 20:43