20 let, těhotná, deprese?

17
2.5.16 15:52

20 let, těhotná, deprese?

Ahoj,

jsem v 16 týdnu těhotenství, mimčo nebylo plánované o to větší to byl šok.
Přítel nechal rozhodnutí na mě a já plně přesvědčená řekla, že si ho necháme.
Ale začínám mít obavy jestli to zvládnu/neme a ze všech těch hormonů pořád sobecky brečím a nedokážu si představit jak to bude vypadat.
Všechno je v pořádku, žádné komplikace, ale na neschopnost jsem musela jít z důvodu, že dělám za barem, kde je pořád zakouřeno a musím tahat těžký věci.
Jsem první z mého okolí, v mém věku, kdo bude mít mimčo. A skoro všichni kamarádi se dá se říct ke mě otočili zády, protože to berou nejspíš jako nakažlivou nemoc.
A už semnou nemůžou zažívat stejné věci jako dřív.
Jsem většinu času doma a dost často nemám na nic náladu.
Nebejt přítele, mamky a kamarádky která mě občas někam vytahne asi už by jsem se zbláznila.
Nejsem nadšená ani z ultrazvuku a ani věci pro malé se mi kupovat nechce, mám pocit, že se kdykoliv něco může stát a zakřikla bych to… ani náladu na to nemám.
Nevím jestli zajít k nějakému odborníkovi nebo jen zkusit najít nějakou těhotnou kamarádku, jaký je váš názor?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
3992
2.5.16 15:56

1. To jsou hormony…

2. Na neschopenku jsi jit nemela, sef ti mel dat praci vhodnou pro tehu, pokud neni, tak byt doma za 100%plat…

3. Pokud se s tebou kamosi nebavi kvuli tehu, nejsou tp kamaradi…najdi si jine pratele…

4. Ja taky nechtela nic kupovat, to je vcelku normalni…ono toho to uplny mimco moc nepotrebuje…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Kattynka000
2.5.16 16:01

Ahoj :mavam: Je fajn, že dokážeš sama uznat, že někde je něco špatně.. Doporučuju zajít k psychologovi, hold se očividně vypořádáváš hůř s tím, že je „konec mládí“ a zatímco všichni paří, tak ty sedíš doma a čekáš až přijde obrovská zodpovědnost za další život. Kor když to bylo neplánované, tak chápu, že ve 20 letech je to obrovský šok (i když jsem nebyla o moc starší když jsem čekala prvního :mrgreen: ) Hold některé holky jsou rodinné typy už od puberty a jiné to v sobě kolikrát nemají ani ve 30 letech.. Nevím, odkud jsi, ale zkus třeba i předporodní kurzy/plavání pro těhotné, kde se můžeš seznámit s jinými těhulkami a trošku se s tím sžít. Strach, že se něco pokandí je asi normální, ale když ti bere veškerou radost z období, které má být to nejkrásnější, tak je na čase s tím hodně zatočit :kytka: Hold jsi otěhotněla nepřipravená a mladá, to ale neznamená, že budeš špatná máma a že to bude horor :hug: Zkus si najít v okolí tu psycholožku, která ti pomůže s depresemi a těhotné kamarádky, které se budou radovat a těšit následující měsíce s tebou :kytka:

  • Citovat
  • Upravit
11117
2.5.16 16:06

16tt je hodne brzo. pokud to nebylo planovane a byl to sok, tak jeste neodeznel, na tak dramatickou zmenu clovek potrebuje cas, aby se to v hlave urovnalo.
je normalni, ze s prichodem ditete nekteri znami „odpadnou“, proste clovek ma najednou trochu jiny zivot. casem zas naopak potkas nove zname - nemusi to nutne byt matky na hristi ;) ale i to je mozne - mezi matkama jsou i normalni lidi :mrgreen:

ted nic neres a nicim se netrap. nemusis nic nakupovat, cist, ci psi pripravovat - na vsehcno je casu dost. zatim proste delej, co te bavi (aspon teda v ramci moznosti), klidne se vrhni do neceho, co s tehotenstvim vubec nesouvisi - treb studium jazyku online - proste cokoliv, co da napln casu a zamestna hlavu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
421
2.5.16 16:12

Ve 20 už byl měla mít rozum a tví kamarádi také. Pokud tě přestali brát, tak jsou to tupci.
Jinak sobecká nejsi, kdybys byla, dala bys mimi pryč. Poku máš obavy, věř mi, že až si ho poprvé pochováš, všechno zmizí :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
18223
2.5.16 16:17

Ahoj :mavam: já jsem otěhotněla plánovaně ve 21 letech. Je fakt, že pár přátel se mi oddálilo a vrátili se mi, když čekali sami rodinu. A spoustu přátel jsem si našla. Jednu na předporodním kurzu a pak s malým dítkem se nějak nabalily. Život s dětmi je pro mě plnější a zábavnější. Sice jsem víc unavená, člověk už se nemůže kdy chce válet na gauči :mrgreen: ale zkouším stále mnoho nových věcí, pobavím se, dojímám se, učím se- třeba trpělivosti :mrgreen: život ti někončí, jen se trochu změní. Až bude dítko na světě a trochu povyroste, nic nebrání vyjít si večer a být zas mladý rebel.
A neboj se těšit. To nezakřikneš. Prostě buď se to pokazí, nebo ne. Zbytečně se okrádáš o radost. Kdyby došlo ke ztrátě, bolelo by to i kdyby ses radovala z těhotenství a i kdyby ses radovat bála. :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
805
2.5.16 16:23

Všechno zvládneš/zvládnete, neboj :kytka: když to nebylo plánovaně, jsi z toho pořád ještě v šoku, to jsou hormony a je to normální ;) já byla od začátku taky na neschopence, nic jiného mi nezbylo, měla jsem možnost, že buď půjdu na neschopenku nebo se mnou zaměstnavatel ukončí pracovní poměr, ne všude tě přeřadí na jinou pozici nebo tě nechají doma za 100% plat. Pokud tě „kamarádi“odstrčili, tak to kamarádi nejsou a tobě za to trápení nestojí, je to jejich problém, mně není o moc víc než tobě a taky se našli lidi, hlavně holky, který mě hodily přes palubu kvůli tomu, že jsem těhotná, jako kdybych byla nějaká nemocná, nakažlivá hroznou nemocí, ale řekla jsem si, že jsou to prostě…a nestojí mi za to ;) co se týká věcí na prcka, tak já začala vše nakupovat až teď a to jsem 35tt, takže máš ještě dost času a věř mi nebo ne, ani teď mě to nakupování nebaví a to se na malýho těším :lol: a pokud máš podporu jak přítele, tak rodiny, buď ráda :) mám kamarádku, který je 25 a kvůli tomu, že otěhotněla a není na dvou VŠ, tak jí rodina úplně odepsala, absurdní důvod…Myslím, že když si najdeš těhotnou kámošku přibližně v tvým věku, určitě ti to pomůže, když si budeš mít s kým sdělovat svoje pocity, držím palce, aby bylo líp :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
17
2.5.16 17:36

@Whitehanny - přesně tak, taky jsem musela utéct na neschopenku, protože šéf naléhal s výpovědí dohodou a když jsem nesouhlasila, mi začal znepříjemňovat šichty i můj volný čas.
S podporujicí rodinou i přítelem mám obrovské štěstí, to si uvědomuju a jsem ráda. :)

Děkuju holky za podporu, nějak jsem nevěděla co dál a už mě to doopravdy unavovalo, tyhle stavy. Asi potřebuju možná i tímhle způsobem najít někoho, kdo to měl/má podobně a mohla by jsem si alespon dopisovat nebo tak. :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
127
2.5.16 21:52

Tohle všechno já moc dobře sám.. Celé těhotenství jsem byla sama a i teď na malého jsem sama ( má 5 měsíců)… taky je mi 20 ;) Kdyby ses chtěla někdy pořádně vypovídat, klidně mi napiš SZ ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Original

  • (3.9) + 55 recenzí

Prsní vložky

  • (3.5) + 51 recenzí

Babylove Prsní vložky

  • (2.4) + 40 recenzí

PureLan 100

  • (4.9) + 36 recenzí

Poradna gynekologa

Ikona - Jiří Škultéty

MUDr. Jiří Škultéty