Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Bydlení - nevím jak dál
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
26.9.16 14:36
bydlení, nevím jak dál
Ahoj všem…
jdu si pro radu a trošku se vypovídat, protože jsem už trošku z toho zoufalá 
. A předem se omlouvám, protože to bude asi trošku román.
Asi začnu od začátku. Jsme zatím jen dva a pes. Já a můj manžel. Oba máme práci. Oba vyděláváme cca 20tis. měsíčně.
Před třemi lety jsme se odstěhovali z krajského města z podnájmu do „vlastního“ na maloměstě kde bydleli moji rodičové a manžel tam dostal nabídku práce. Vlastního v "" protože jsme si na něj vzali hypotéku. Brali jsme si hypotéku na byt a překlenovací úvěr na vyplacení družstevního podílu(jinak by nám hypotéku nedali - našetřeno jsme bohužel nic neměli). Já do práce dojíždím do toho krajského města (autem 30minut, autobusem hodinu - dojíždím tak 3× týdně autem,2× autobusem).
Teď tedy máme hypotéku a úvěr na 3+1, rodiče se minulý rok rozvedly. Taťka odešel od mamky po 25 letech, ta se z toho sesypala (teď už je lepší, ale stala se na mě celkem závislá, má asi 2 kamarádky, které ale nebydlí tady. Ale má tu dobrou a stálou práci). Manžel byl rozkazem převelen do jiného města za prací (jezdí teď 30km na opačnou stranu než já).
Já mám možnost relativně pružné pracovní doby, takže se střídáme doma tak, aby pes nebyl v bytě sám déle než 8-9 hodin denně.
Poslední dobou je mi hrozně. V bytě to nesnáším. Můj sen byl vždycky baráček, velký pozemek, ovce, malé políčko, velká zahrada. Děti zatím nemáme, ale věk na to už pomalu ale jistě klepe ale já tu prostě děti mít nechci. Je mi špatně při představě mít děti v té 3+1. Nemoct je „vypustit“ na zahradu, pořad se někde rvát s kočárem a se psem. 
manželovi sem to říkala, taky se přiznal, že mu tady není dobře. Necítíme se tu doma. A teď prostě nevím. Na jednu stranu si vůbec nedokážu představit že bychom se odstěhovali (mamku se asi zblázní - úplně vidím jak bude brečet, že tu zůstane úplně sama 
sem jedináček).
Manžel přišel s tím, že bychom se odstěhovali na nějaký ten rok zpět do podnájmu do toho krajského města. Že by tam dostal dobrou práci, já bych nemusela dojíždět. Máme tam i dost přátel a máme to tam moc rádi. Stejně tam v době volna pořád jezdíme. Že tam budeme šetřit a budeme se koukat po baráčku v okolí.
No popravdě, mám strach že byt prodáme pod cenou, protože ač je moc krásný a komplet nový je v takovém zapadákově a my máme tu hypotéku i ten úvěr. A taky co sem koukala tak baráčky v okolí toho krajského města… no co Vám budu říkat, když koukám aby se mi líbil a měl aspoň trošku pozemek a aspoň 2 obyvatelné místnosti stojí 4,5 milionu nejméně. Manžel asi nikdy nebude vydělávat 100tisíc a já na mateřské už vůbec ne. To v životě nemůžeme zvládnout 
Tak já prostě nevím jak teď dál… smířit se s vidinou věčného dojíždění do práce mě i manžela a žití v bytě, kde žít nechceme, ale zase mamka bude ráda (a to říkám na rovinu, že pro mamku bych dýchala, moc jí miluji, je pro mě vším 
). Nebo zkusit jít ten podnájem a doufat, že prodáme ten byt a nebudeme muset doplácet (o čemž teda pochybuji) a pak doufat že se někde něco objeví… ale co když ne a my skončíme někde v podnájmu zase v bytě .
uff.. to je zmatek co?? 
já už sem z toho úplně na bednu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
26.9.16 14:44
@B.O.K. Team První, co byste měli udělat, je dát na papír kolik vás stojí současné bydlení, jak by dopadlo vypořádání hypotéky, kolik by stálo nové bydlení, kolik byste dokázali získat z pronájmu současného bytu a kolik by stál pronájem v krajském městě atd. Tedy zjistit, co si reálně můžete dovolit.
Náklady na dojíždění z rozpočtu nevyškrtávejte, protože musíš počítat s tím, že bys zase dojížděla několikrát týdně za mamkou.
Nepíšeš, jak s mamkou vychází partner. Pokud hodně dobře, mohli byste sehnat baráček, ve kterém by měla samostatný byt a své současné bydlení by mohla opustit (případně i prodat a tím Vám pomoci s financováním bytu či domu v krajském městě).
Samozřejmě, vaše pocity jsou důležité, ale abyste si nezadělali na finanční průšvih. Kolem domku je také mnohem víc starostí, než kolem bytu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.16 14:45
Chapu tvou matku, ale nemela by se na tebe upinat. Mela by sis zaridit svuj zivot, ve kterem ona bude mit svuj dil, ale nemuze byt na tobe tak zavisla. Je to nevyhoda jedinacku. Zase na druhou stranu, az budes mit deti, vyhoda mamky po ruce ke hlidani neni k zahozeni. Dobre to zvazte.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.16 15:00
@Premek_Orac ano o tomhle sepsání si financí víme, už jsme ho udělali. Teď zjišťujeme kolik by nás stálo zaplacení současné hypotéky a úvěru a zda by se to vůbec pokrylo z prodeje toho bytu. Ten byt budeme určitě prodávat, ne pronajímat.
Manžel s mamkou vychází líp než s vlastní. O možnosti bydlení i s mamkou jsme mluvili. Ani jednomu z nás by to nevadilo ale mamka ze současného bydlení odejít nechce na jednu stranu říká že je nejšťastnější, že nás má blízko, ale stěhovat se s námi nechce. Ona o tomhle našem přemýšlení ani zatím neví. Vím, že mi řekne ať jdeme, ale zároveň vím, že jí to bude trápit. Nehledě na to, že má teď práci u nosu a v té práci je šťastná.
a ano, finančního průšvihu se právě bojím no…
@e008 ano vím že to není nejlepší, na druhou stranu se jí moc nedivím, odchod táty přišel jak rána z nebe po 25letech. je to hlavně ještě dost čerstvé a taky je problém ten, že mamka je introvert a sama mi řekla, že nikoho už nechce (vím, že stále má ráda tátu).
ale děkuji za příspěvky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.16 15:05
@B.O.K. Team Pokud si nejste jistí, že byste změnu finančně utáhli, pak radši bydlení neměňte. Problémy s financemi jsou jedním z nejčastějších důvodů partnerských sporů.
Zkuste prostě žít skromně a šetřit. Jendou třeba nastane situace, kdy se ušetřené peníze budou hodit. Buď na dítě nebo se něco v životě změní a vy budete mít šanci si vysněný domek koupit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.16 15:57
Nemyslím si, že na to reálně máte. Tím spíš, že ještě nemáte děti.
Vyřešila bych to bytem v krajském městě a chatou někde trošku víc na směr mamky. Budete to mít dostupné a můžete tam být co víkend, pokud koupíte trošku rozumně a bude tam voda a bude to tam moci fungovat celoročně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.9.16 16:00
@Sany80s píše:
Nemyslím si, že na to reálně máte. Tím spíš, že ještě nemáte děti.
Vyřešila bych to bytem v krajském městě a chatou někde trošku víc na směr mamky. Budete to mít dostupné a můžete tam být co víkend, pokud koupíte trošku rozumně a bude tam voda a bude to tam moci fungovat celoročně.
Souhlas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.9.16 07:22
@Sany80s děkuji za názor, ale tohle asi není úplně možné pro nás. Byl v krajském městě si nemůžeme/nechceme koupit, hezký byt 3+1 je tu za cenu 2,5 milionu a chata v okolí je dalších X milionů (pokud se tedy nebavíme o zahradní chatce v zahrádkářské kolonii). Tedy by to bylo o tom, žít v pronájmu a koupit si někde chatu a platit hypo na chatu aby se tam dalo žít + pronájem, mi nepřijde ekonomické. Raději budu platit jen větší hypo na barák.
Ale i tak děkuji samozřejmě na názor
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.9.16 09:20
@B.O.K. Team A do té obce jste se stěhovali proč? Kvůli rodičům? A teď zase kvůli mámě v téhle obci zůstanete? Neprudím, ale jen tak uvažuji, že tohle je strašně divné. Ale to už asi víte, že to byla velká chyba. Určitě to bude stát hodně peněz, ale za klid a spokojený život stojí byt obratem prodat (samozřejmě se ztrátou) a najít si místo vhodné pro váš život. Třeba i s tím, že se budete ještě xkrát stěhovat - kvůli dětem, kvůli práci, kvůli… Tak to prostě chodí. Dobré je zjistit, kde jsem spokojená, co od života chci, zda chci pracovat, zda chci být doma s dětma a pak se podle toho zařídit. A také, co jsem ochotná obětovat. Já třeba musela obětovat prostor, abych mohla bydlet tam, kde jsem chtěla. Ale rozhodně nelituji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.9.16 11:06
@Smich děkuji za komentář, stěhovali jsme se tam, protože tam manžel dostal nabídku práce, bydleli tam rodiče a také kvůli cenám bytů, které jsou o 80% nižší než ve městě. Ano, byla to taková rychlo-akce a jak jsme posléze zjistili, krok špatným směrem.
Před několika měsíci bohužel manžel dostal rozkazem přestup na jiné místo a teď dojíždíme oba.
To byl vlastně takový poslední impuls. Doma se nevídáme, žijeme na směny a žijeme v místě, které nás vnitřně trápí a nejsme tam spokojený.
A ano, teď mám největší dilema kvůli mamce, kterou nechci nechávat samotnou (vím, že je dospělá a že by měla žit vlastní život, ale po tom, co sem viděla svolí mamku zlomenou mě to trápí a nechci aby se trápila ona)
Je dobře že nelituješ svého rozhodnutí, to se dobře čte.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.9.16 13:31
Vzali jste si úvěr na něco, co vlastně nechete. Při prodeji tratíte.
V bytě jsem vyrostl, lítal jsem akorát po komunistickém sidlišti mezi panely, betonem a asfaltem. Vůbec mi to nevadilo.
Na tvůj sen nemáte dost velký příjem.
Jako nejschůdnější se mi jeví 2 cesty:
- chata na vekovní relaxaci.
- zvýšení příjmu - to že vyděláváš 20k nyní neznamená, že to tak musí být i příští rok. Manžel je evidentně ve služebním poměru, tj. tabulkový plat. Což je taky ke zvážení, zda soukromý sektor nenabídne víc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.9.16 14:03
@AlphaOmega také děkuji za reakci.
vím, že v paneláku vyrostlo hodně dětí a vím, že děti jsou na tohle i „nenáročné“ a ve finále se přizpůsobí prostředí ve kterém vyrůstají.
V této chvíli jde ale čistě o mojí a manželovo sobeckost, jelikož jsme si to teď několik let zkusili žít v bytě ( ač jsme oba vyrůstali a žili v baráku ) a zjistili, že v bytě svůj život trávit nechceme a ani neumíme.
včera jsme kontaktovali naší finanční poradkyni a v případě prodeje by to bylo 0 od 0, tedy prodáme, zaplatíme hypotéku a úvěr a jsme na 0,00.
Co se týče manželova platu víme, že není nejvyšší. Dodělává teď vysokou školu a jsou nějaké možnosti práce kde by vydělával o něco víc. Můj plat zůstane stejný když to dobře půjde, když ne - půjde níž. Ale zase mám vysněnou práci s volnou pracovní dobou, dobrým kolektivem, úžasným šéfem. Tudíž moje práce zůstává.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.9.16 18:48
@B.O.K. Team píše:
@AlphaOmega také děkuji za reakci.
vím, že v paneláku vyrostlo hodně dětí a vím, že děti jsou na tohle i „nenáročné“ a ve finále se přizpůsobí prostředí ve kterém vyrůstají.
V této chvíli jde ale čistě o mojí a manželovo sobeckost, jelikož jsme si to teď několik let zkusili žít v bytě ( ač jsme oba vyrůstali a žili v baráku ) a zjistili, že v bytě svůj život trávit nechceme a ani neumíme.včera jsme kontaktovali naší finanční poradkyni a v případě prodeje by to bylo 0 od 0, tedy prodáme, zaplatíme hypotéku a úvěr a jsme na 0,00.
Co se týče manželova platu víme, že není nejvyšší. Dodělává teď vysokou školu a jsou nějaké možnosti práce kde by vydělával o něco víc. Můj plat zůstane stejný když to dobře půjde, když ne - půjde níž. Ale zase mám vysněnou práci s volnou pracovní dobou, dobrým kolektivem, úžasným šéfem. Tudíž moje práce zůstává.
Pak to trochu vypadá jako dilema vysněná práce x vysněné bydlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.9.16 10:04
@AlphaOmega tomu moc nerozumím, protože má práce s naším bydlením nějak moc nesouvisí. Akorát tak to, že bych nemusela dojíždět do města, kdybychom se stěhovali do krajského města zpět.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Jakou podlahu se psy?
- 22.09.23
- Terezzkaa
Podlaha a děti
- 18.09.23
- Mandarinkaaaa
Podlahy do teplých klimatických podmínek
- 18.09.23
- Anonymní
Eko bydlení
- 31.08.23
- Juniper7
