Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
@berry4 píše:
@g.sandova nemůže? Může.
Každá.
Nic není 100% ní, krom kolen u sebe.
no, byla to ironie.
Myslela jsem to tak, ze i antiko muze selhat.
@berry4 ja to napsala blbe, ted to ctu.
Ja nikomu nechci radit, jen nemam rada, kdyz se z potratu dela vrazda a a adopce je super reseni pro matku. Vzdyt tolik lidi nemuze mit miminko. Skoda mluvit.
@g.sandova píše:
@berry4 ja to napsala blbe, ted to ctu.
Ja nikomu nechci radit, jen nemam rada, kdyz se z potratu dela vrazda a a adopce je super reseni pro matku. Vzdyt tolik lidi nemuze mit miminko. Skoda mluvit.
To jsi vyčetla kde?
Tak ať má někdo adopci jako možnost místo potratu, to je u nás taky legální, není potřeba se pořád pohoršovat ![]()
@Hanulkaa Souhlasim,stejne se vsechny neshodnem.Za me jsou obe moznosti hrozne. ![]()
Přiznám se, že jsem při položení svého dotazu nečekala, jaká snůška až urážek se tu strhne. Ráda bych tímto ukončila debatu ohledně adopce, přestože ta vznikla jaksi mimochodem: je velký rozdíl mezi adopcí a pěstounctvím, ať už profesionálním či ne, prosím uvědomte si, že adopce je běh na dlouhou trať a dle mých informací z praxe se opravdu adoptují pouze „bílé zdravé děti do půl roku“ a pak už je vše velmi problematické a dítě, které „nespadne“ k pěstounům často zůstává v soukolí ústavů a podobně až do dospělosti. Proto pro MĚ tato varianta není reálná, dobrovolně bych tomuto nevystavila žádné, natož své dítě. Hodně jste zmiňovaly, jak je důležité se dívat na věci z více stran, ovšem proč píšete o selhání jedince při užívání antikoncepce? Nehledě na to, že o tom evidentně nic nevíte, proč hned používáte výrazy jako kecy a blbost a podobně? Ne pro každého je například HA vhodná a tak bych mohla pokračovat dále a dále. A tak mi nepřijde velmi nápomocné vykřikovat do éteru, že neexistuje neplánované otěhotnění. Nejenže to nebyla pointa dotazu, koho vlastně zajímá takovýto odmítavý postoj? V čem by mi to mělo pomoci při rozhodnutí? Stalo se a všichni víme, jak se děti dělají, takže ne opravdu nevěřím na čápy.
Ráda bych tímto poděkovala všem za užitečné rady.
Ale těm, které umí vykřikovat jen svá „moudra“ bych doporučila si je vylévat někde jinde než na lidech, kteří se na tyto stránky obracejí v řekněme emočně velmi vypjaté situaci právě proto, že doufají, že zde nenarazí na odsouzení, což se díky vám bohužel nestalo.
@Plackaa píše:
Přiznám se, že jsem při položení svého dotazu nečekala, jaká snůška až urážek se tu strhne. Ráda bych tímto ukončila debatu ohledně adopce, přestože ta vznikla jaksi mimochodem: je velký rozdíl mezi adopcí a pěstounctvím, ať už profesionálním či ne, prosím uvědomte si, že adopce je běh na dlouhou trať a dle mých informací z praxe se opravdu adoptují pouze „bílé zdravé děti do půl roku“ a pak už je vše velmi problematické a dítě, které „nespadne“ k pěstounům často zůstává v soukolí ústavů a podobně až do dospělosti. Proto pro MĚ tato varianta není reálná, dobrovolně bych tomuto nevystavila žádné, natož své dítě. Hodně jste zmiňovaly, jak je důležité se dívat na věci z více stran, ovšem proč píšete o selhání jedince při užívání antikoncepce? Nehledě na to, že o tom evidentně nic nevíte, proč hned používáte výrazy jako kecy a blbost a podobně? Ne pro každého je například HA vhodná a tak bych mohla pokračovat dále a dále. A tak mi nepřijde velmi nápomocné vykřikovat do éteru, že neexistuje neplánované otěhotnění. Nejenže to nebyla pointa dotazu, koho vlastně zajímá takovýto odmítavý postoj? V čem by mi to mělo pomoci při rozhodnutí? Stalo se a všichni víme, jak se děti dělají, takže ne opravdu nevěřím na čápy.
Ráda bych tímto poděkovala všem za užitečné rady.
Ale těm, které umí vykřikovat jen svá „moudra“ bych doporučila si je vylévat někde jinde než na lidech, kteří se na tyto stránky obracejí v řekněme emočně velmi vypjaté situaci právě proto, že doufají, že zde nenarazí na odsouzení, což se díky vám bohužel nestalo.
jo, existuje neplánované otěhotnění, lidi dělaj chyby, to je normální a je jen na tobě(a tom druhém, který u početí byl) jak se k následkům postavíš…možnosti tu navržené byly, ale nakonec ty s tím budeš muset žít… byl o tom jeden díl pološera, je normálně v archivu čt… taky ti tu radili abys dítě uvolnila k adopci po porodu, né za pět let, nebo můžeš si přímo najít pár… ale jestli se na to necítíš, ani na to mít to sama jdi na interupci nikdo z nás se o tvý dítě starat nebude aby ti ho nutil… ![]()
@Gosi Asi jsme se úplně nepochopily, po porodu se dá dítě k adopci a to jde následně do kojeňáku, odkud se hledá osvojitelská rodina. Takže nevím o jakých pěti letech mluvíš. Vše ještě zkomplikoval nový občanský zákoník. Přímá adopce je zajímavá(a ne úplně právně ukotvená),ale obávám se že v podstatě kontraproduktivní. Pokud by ses vzdávala dítěte „z donucení okolností“,nenutilo by tě se na něj chodit dívat, starat se i když nepřímo, pokud by jsi věděla kde je? Nejsme úplně v USA, systém je zde odlišný než známe z amerických filmů, kde to malují celkem narůžovo..
Takže tě chápu správně že v mé situaci by jsi šla na potrat? Díky za tip na pološero, určitě kouknu.
@Plackaa 1. k příme adopci, nejspíš nutilo, ale snažila bych se domluvit aby mi dávali třeba jednou ročně info a foto na mail a když by bylo spokojený dítě tak snad by to šlo… navíc se tak uplně nepřipravuješ o možnost to jednou vysvětlit… ale to je teorie, těžko říct jak by to dopadlo v praxi(edit: věřím, že pro mě by bylo dostatečné, že jsem dítěti zajistila rodinu i když beze mě… ale bavíme se teoreticky)
2. nepřímá adopce chápu, že má nějáký negativa, ale co vím, tak adoptovali dítě kolem á měsícu a po třeba pul roce na ně bylo zvyklé, vývojově srovnatalné s vrtevníky… ale ikdyž si to nemyslím, můžou to začít řešit časem… i když kolik puberťáků má to mládí divoké a to vyrůstaj ve vlastní, relativně normální rodině…
3. jeden kluk, se kterým jsme se kdysi vídali a jednou jsme tu gumu neměli se mnou ten večer odmítl spát, s tím, že nejsem typ na potrat a kdyby ochrana selhala postavit by se k tomu něják musel, ale takhle „otevřeně“ riskovat nechtěl… no měl pravdu, nejsem na to typ, ale taky já jsem měla štěstí a to co mám v metříčku je taky „nehoda“ ve chvíli kdy sice né kvuli partnerovi jako takovýmu, ale spíš změnám které pro mě znamenal náš vztah jsem ho chtěla skončit sa vrátit se domů… nakonec jsme spolu zůstali a i kdybych se vrátila domů, tak i tam by pomohli a opravdu by nehrozilo, že bych zůstala sama s dítětem… u nás se na potraty nechodí, v rodině se o sebe staráme a podporujeme se dost, ale vím, že to není standart a že né všichni mají takový podmínky… takže pro mě je to jen další plus, který se nemusí nacházet na seznamu cizí tak těžko říct jak bych přemýšlela kdyby to byĺo jinak…
3. to pološero je dobrý v tom, že to ukázalo že nechat si dítě není taková sranda a opravdu ti jeho úsměv a tvůj dobrý pocit nájem nezaplatí… a co se tý druhý paní týče, znám pár holek po potratu, a žádná až takhle nedopadla… když o tom mluví(taky né zcela na potkání), asi na to nevzpomnaj rády, nejspíš je to i mrzí, ale bylo to jejich rozhodnutí. tečka. žádný že by to nakonec asi zvládly, nebo kdyby tehdy věděly co ví dneska… ale je to změna nevratná i hormonální, tak kdybys po tom citíla něco takhle špatně, nebo míň špatně ale delší dobu tak okamžitě za odborníkem… není to nic příjemnýho, a asi i tak si na to občas vzpomeneš(zase kdyby vůbec nikdy tak by to taky bylo takové zvláštní), ale není nutný se po zbytek života intenzivně trápit výčitkama a nezvládat fungovat normálně…
4! ať se rozhodneš jakkoli, je to tvoje rozhodnutí… v každým případě pokud se to někdo doví je možnost, že uslyšíš blbý řeči na tebou zvolené rozhodnutí… a to opravdu na každé, ale nenech se tím rozhodit, protože to co uděláš bude správné řešení pro tebe a nikdo z nich nebyl a nebude na tvém místě… jestli se cítiš na potrat a nevidíš jiné řešení, jdi na něj je to jedna z legálních možností a máš na něj právo…
@Plackaa Zníš rozumně a věřím, že se rozhodneš v rámci možností „správně“
Jak už tady zaznělo, hypotéka se neptá a jsou to konstantní výdaje, se kterými musíš počítat do budoucna. Už jsi ji podepsala, nebo máš před podpisem?
Chceš-li si nechat dítě, zkus si co nejvíce prodloužit splatnost. Počítej, že budeš splácet nejen hypo; je k tomu FO, energie - to může činit kolem 5 tisíc. Částečně by Ti odlehčilo spolubydlení, v Praze vždy někoho seženeš, ale s malým dítětem je to mnohem náročnější pro obě strany. Takže bys asi nedostala za nájem pokoje tolik, kolik je obvyklé. Záleží, jaké máš úspory. Být na Tvém místě, asi bych na pár let z hypotéky vycouvala a počkala, až dítě nastoupí do školky. Rodina možná pomůže, ale nelze očekávat, že Ti budou splácet Tvé závazky. Počítej s tím, že kdyby bylo nejhůř, tak příspěvek na bydlení získáš, jsi-li v nájmu. U bytu v OV ne.
Máš práci na dobu určitou, takže nemáš 100% jistotu návratu do práce po RD. Máš nějakou možnost aspoň částečně pracovat z domova? Nebo jiného přivýdělku?
Na alimenty spoléhat nelze.
Přesto, jsi už 8 tt a miniinterupci už nestihneš. Je Ti kolem 30 let, ideální věk na dítě.
Rozhodneš-li se dítě si nechat, neboj…tolik z nás to zvládlo, zvládá a nejspíš i bude zvládat:)
A pokud ne, nikdo nemá právo Tě soudit:)