Depka samoživitelky

Napsat příspěvek
Velikost písma:
13345
16.9.16 10:30

Já bych řekla, že něco by se dalo vyřešit přítelem, se kterým ale nebudeš plánovat bydlení a společný život.
Muži v tomto věku opravdu hodně probraní jsou. Můžeš samozřejmě narazit na rozvedeného, který neměl na rozvodu ten hlavní podíl nebo se poučil z chyb(což se moc nestává, zvlášť když je každý přesvědčován, že se rozvádí s pitomcem nebo krávou a on/ona za nic nemůže).
Ale na muže, se kterým se vídáš občas a v podstatě jen randíte, nemusíš mít až takové nároky jako na někoho, s kým žiješ.
V podstatě by měl slušně vypadat, být příjemný společník na aktivity, na kterých byste se měli shodnout, měl by být dobrý v posteli, měl by mít základní hygienické návyky pokud jde o udržení sebe sama v čistotě, měl by za sebe platit a měl by mít kde bydlet.
A jestli po sobě nechává doma neuklizené nádobí na stole, má tendence po příchodu z práce nestarat se o nic, kromě jeho vlastních aktivit, to ti může být jedno.
Uvidíte se tak často, jak si naplánujete, takže po tobě nebude chtít sex, když se ti chtít nebude, nebude po sobě nechávat bordel.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
10342
16.9.16 10:35

@Renoir Víš, já třeba hledám takové jako smíření s mým životem.
Prostě dojít do stavu, kdy budu smířený s tím, že jsem udělal chyby, že jsem nevyužil všechny příležitosti, že jsem nenaplnil všechny své sny a přesto žiju spokojený, vlastně pohodlný a krásný život.
Uvidím, zda to někdy plně ten pocit přijde. Zatím je to tak způlky :-).

Když mi bylo v životě nejhůř, kamarád mi řekl větu, kterou si připomínám a která je pravdivá: Hlavně se z toho neposer. :-)

No a neposral jsem se a opravdu teď žiju z objektivního hlediska moc dobře. Po všech stránkách. Tak tu větu předávám dál :-) a držím palce.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
115
16.9.16 10:36
@Sany80s píše:
Já bych řekla, že něco by se dalo vyřešit přítelem, se kterým ale nebudeš plánovat bydlení a společný život.
Muži v tomto věku opravdu hodně probraní jsou. Můžeš samozřejmě narazit na rozvedeného, který neměl na rozvodu ten hlavní podíl nebo se poučil z chyb(což se moc nestává, zvlášť když je každý přesvědčován, že se rozvádí s pitomcem nebo krávou a on/ona za nic nemůže).
Ale na muže, se kterým se vídáš občas a v podstatě jen randíte, nemusíš mít až takové nároky jako na někoho, s kým žiješ.
V podstatě by měl slušně vypadat, být příjemný společník na aktivity, na kterých byste se měli shodnout, měl by být dobrý v posteli, měl by mít základní hygienické návyky pokud jde o udržení sebe sama v čistotě, měl by za sebe platit a měl by mít kde bydlet.
A jestli po sobě nechává doma neuklizené nádobí na stole, má tendence po příchodu z práce nestarat se o nic, kromě jeho vlastních aktivit, to ti může být jedno.
Uvidíte se tak často, jak si naplánujete, takže po tobě nebude chtít sex, když se ti chtít nebude, nebude po sobě nechávat bordel.

Jo, to by bylo ideální :-)To by byl pro mě úplně novej zážitek :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
463
16.9.16 10:49

@Renoir Fakt ti rozumím a přála bych ti, aby si tě brzy našel fakt hodnej chlap, se kterým budete šťastní ;) Dokázala jsi toho hodně a buď na sebe hrdá, už jen to že jsi to rozsekla(já to pořád nedokázala). Užívej si dětiček, na světě pro mě není nic krásnějšího(bohužel ve vztahu jsem smolař). Vím, že člověk někdy propadá lítosti, zvlášť když vidí ostatní, jak dokáží být spolu tak šťastní a ty si říkáš, co jsi udělala tak špatného. Je to život, není spravedlivý, ale tím se nesmíš zabývat, už to tak prostě je. Držím ti palce, aby si vás našel ten správný princ :mavam:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
16.9.16 11:07

Ahoj, naprosto Tě chápu. Taky jsem zůstala sama s roční dcerou. S jejím biologickým otcem se vídá každý týden na 2-3 hodiny, ale za ty dvě hodiny je prostě nejůžasnější na světě a já ji pak dávám dohromady i 3 dny, takže to znám. Výživné mi platí taky minimální, ale než se s ním přít, tak to nechávám tak. Vždycky říkám, není nad to mít dítě s blbc-m :lol: (myšleno ironicky). Brzy po rozchodu jsem ale poznala současného manžela, s kterým mám další dvě děti. Poznali jsme se na seznamce na internetu :). Určitě i na Tebe někdo někde čeká a hlavně, když to budeš nejmíň čekat. Moje maminka tak zůstala v Tvém věku sama a bohužel si našla chlapa až o 20 let později, tak Ti přeji ať ho poznáš co nejdřív.

  • Citovat
  • Upravit
115
16.9.16 11:11

Díky, holky :kytka: :srdce: :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
16.9.16 21:43

@Renoir Bude to lepší, ale chce to čas.
Já jsem sama s dvojčaty od jejich 2,5 let. Začínala jsem s minimálními financemi (slušné výživné + minimální rodičák), ex měl velký plat. Našla jsem si práci (teda práce našla mě) za velmi slušný peníz, překlepala jsem tři roky neustálých nemocí děti ve školce, dostala jsem děti na skvělou jazykovou školu, děti mají co potřebují, otec si je už zase bere (měl rok pauzu, darebák :cert: ). Mám už čas i sama pro sebe, pracuji na sobě, loni jsem dokonce byla poprvé bez dětí na dovolené (dětem táhne na 11 let). Letos jsem zvládla doma zrealizovat a zaplatit velkou rekonstrukci.
Mám dobrou práci, můžu věnovat čas sama sobě, ex nemá nic. Na práci se vykašlal, v hlavě mu přeskočilo, nemá žádný příjem, je z něj troska (to mě netěší, byla bych raději, kdyby fungoval úplně normálně). Jeho život naplňuje obrovská nenávist vůči mě, snaží se mi znepříjemňovat život. On už je mi ukradený.
Pokud jde o muže, tak tady jsem ještě nesebrala odvahu. Mužům zatím nevěřím :nevim:, ale pracuju i na tom, bych špatné zkušenosti potlačila :mrgreen:.
J.
Můj život je v klidu, nikdo mi neubližuje, nikdo mi nenadává, mám každý druhý víkend celý volný, můžu si chodit na kurzy a dělat a učit se, co mě zajímá :palec:.

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Poradna na téma rodinné právo

Ikona - Zoltán Duna

Mgr. Zoltán Duna