Poradna na téma rodinné právo
Mgr. Zoltán Duna
Ahoj všichni, ale hlavně samoživitelky (najde se i nějaký samoživitel?
) s dětmi.
Jsem krátce po rozvodu, mám v péči dvě děti ve věku 5 let a 4 roky. Každý druhý prodloužený víkend děti jezdí za tatínkem, těší se k němu, už rok to takhle funguje. Bývalý manžel bydlí na druhém konci republiky, tak si děti předáváme přibližně v půli cesty. Mám bezva práci a hodné rodiče, kteří mi poskytli část svého domu k bydlení. Když jsou děti u táty, rozhodně se nenudím, ráda šiju, háčkuju a miluju koně.
Všecko by mělo být super, a já mám přitom čím dál větší depku, cítím se osaměle a ve většině věcí najednou nenacházím smysl. Práci mám sice bezvadnou, ale mým snem je dělat něco úplně jiného. To si však nemůžu dovolit, protože by nás to neuživilo (tatínek nám neplatí alimenty). Děti jsou úžasné, užijeme si spolu spoustu legrace i dojemných chvilek, ale není to ono, u tatínka mají úplně jiný (=žádný) režim a než se po víkendu u táty zase sladíme, uplynou třeba tři čtyři dny a je to trochu o nervy. Často mě napadá, že takhle jsem žít nechtěla, jako bych zabloudila do úplně jiný životní cesty, která mi úplně nepatří. Chtěla jsem mít úplnou, spokojenou rodinu, spolehlivýho, milujícího chlapa a naplňující práci. Něco ve mně se bouří a chtělo by bojovat za to, co jsem si vysnila. A druhá část mě zase brzdí, že si moc vymejšlím a měla bych být vděčná za to, jak to teď mám.
Cítím se hrozně sama. Jsem už víc než rok bez chlapa a vlastně ho ani nehledám, bojím se dalšího zklamání. Je mi 38 let a připadá mi, že dobří chlapi mé generace jsou zabraní, vyfasovaly je ty šťastnější a šikovnější dámy. Ti volní chlapi na mě působí podezřele a divně. Nemám na to, abych zase prožila tu obrovskou deziluzi a vlastně se mi nikdo v mém okolí nelíbí. Jsem prostě v takovém blbém existenciálním vakuu.
Zažily jste to nebo zažíváte to taky? Jak se s tím potýkáte? Pomohlo vám něco?
Děkuju za jakoukoli reakci ![]()
Předně by tatínek alimenty platit měl. A jinak bude lip, určitě. Víkendy bez dětí bych využila třeba i k seznámení, prima chlapi nevymřeli ![]()
Hele, pořeš tatínka, bude více financí a bude ti i lépe. A dobří a skvělí chlapi nevymřeli, jen se těžko hledají, protože na internet moc nechodí, do hospod taky ne.
@hudečice píše:
Hele, pořeš tatínka, bude více financí a bude ti i lépe. A dobří a skvělí chlapi nevymřeli, jen se těžko hledají, protože na internet moc nechodí, do hospod taky ne.
Díky moc
Tatínka řeším a je to taky jeden ze stresů.
Máš pravdu s těma chlapama. Dobří chlapi jsou se svejma rodinama ![]()
Neboj bude líp. Až herci a zpěváci začnou z klonovací linky sjíždět ve velkým, tak se taky dočkáš.
Zatím se holt budeš radovat jen z těch věcí jako je, že máš zdravé děti, máš kde bydlet a dnes je zrovna super den. ![]()
@Renoir píše:
Díky mocTatínka řeším a je to taky jeden ze stresů.
Máš pravdu s těma chlapama. Dobří chlapi jsou se svejma rodinama
Vklidu, určo najdeš muže, jen dej nějaké priority na papír, co by měl tvůj muž splňovat, a pak se toho hlavně drž, a neslevuj z požadavků.
Určitě najdeš hodného muže, a výborného tátu.
@strýček sally píše:
Neboj bude líp. Až herci a zpěváci začnou z klonovací linky sjíždět ve velkým, tak se taky dočkáš.Zatím se holt budeš radovat jen z těch věcí jako je, že máš zdravé děti, máš kde bydlet a dnes je zrovna super den.
Fuj, to je moje noční můra, narazit si umělce. Až na pár výjimek infantilní egoisti. Díky ![]()
Vím, že toho mám hodně a není to samozřejmost. Akorát jsem na to někdy příliš sama. I na to hezký.
@Renoir Ahoj, myslím, že pocit,,mě bych být přeci šťastný, tak jaktože nejsem" zažíváme občas každý. Já to mám v takových vlnách.
Když ten pocit mám, tak o příčinách hodně přemýšlím a nejvíc mi z toho vychází, že to není nespokojenost s tím, jak život prožívám, ale nespokojenost s tím, co všechno mi utíká. Rád bych víc času věnoval cestování, svým zájmům, ale z důvodu, že je to neslučitelné s mým současným pohodlným a spokojeným životem, to nedělám. Na tom u mě vzniká ten vnitřní rozpor a určitý stav nespokojenosti.
Přitom bych prostě mohl žít jinak, bylo by to méně pohodlné, ale šlo by to. Záruku, že bych pak byl spokojenější a nestýskalo se mi po současném způsobu žití však nemám…
Takže neporadím. Jen věř, že podobný pocit, byť z různých příčin, prožívá skoro každý člověk. A u drtivé většiny z nich zas přijdou okamžiky, kdy ta nespokojenost vymizí a je skrz naskrz šťastný. A to ty, jak z tebe cítím, umíš.
Takže místo rady ti přeji a držím palce, ať se to v tobě brzy zlomí k tomu dobrému. A jako pozitivum ber, že každým dalším dnem jsi k tomu okamžiku blíž
.
@Renoir píše:
@hudečice Jo, to je dobrej nápadZkusím to.
no jo, to známe všichni. Pivo musí být ležák a jako křen, vychlazený a dobře natočený. A pak přijedete někde na Pálavě k jedinému otevřenému kiosku s vyplazeným jazykem a vezmete za vděk i šílené starobrno. ![]()
@strýček sally píše:
no jo, to známe všichni. Pivo musí být ležák a jako křen, vychlazený a dobře natočený. A pak přijedete někde na Pálavě k jedinému otevřenému kiosku s vyplazeným jazykem a vezmete za vděk i šílené starobrno.
@strýček sally píše:
no jo, to známe všichni. Pivo musí být ležák a jako křen, vychlazený a dobře natočený. A pak přijedete někde na Pálavě k jedinému otevřenému kiosku s vyplazeným jazykem a vezmete za vděk i šílené starobrno.
Kdepak, splašků už jsem vypila dost. To radši chcípnu žízní ![]()
@Renoir smysl pro humor ti nechybí a to je to nejhlavnější, co by člověk měl mít, to ostatní jsou jen překážky pro žížaly.
@Premek_Orac Ahoj, díky, myslím že jsi to napsal přesně
A možná mám krizi středního věku, život zhruba v polovině, smrt se blíží a najednou koukám, co všechno jsem ještě nestihla a jak moc jsem se odklonila od svých plánů. V poslední době často přemýšlím, kde se stala chyba, jsem naštvaná střídavě na rodiče, že mě tlačili do něčeho, co jsem sama nechtěla, na partnera, že nechal všechno na mě a odešel si užívat… a hlavně na sebe, že jsem si to všechno nechala líbit.
No, třeba z toho vzteku vznikne něco konstruktivního ![]()
Není všem dnům konec, jiste někde běhá muž, se kterým si budeš rozumět, jen asi budeš muset trošku hledat. Já zůstala sama se dvěma dětmi, maličkými, a kamarádka mě seznámila s prima chlapíkem, jsme spolu už asi 6 let a máme další dvě děti