Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Sepiš si všechno co bys chtěla dělat a možní si netroufáš, nebo tě něco brzdí.
Seřaď to od toho nejtěžšího po to co je nejjednodušší udělat.
No a pak to nejjednoduší prostě udělej a užij si to. A předem si za to, že to uděláš slib nějakou odměnu, kterou si udělíš za překonání se.
A pak to druhé nejjednodušší a tak dál.
Jak jednou zvládneš obavy a pohodlnost překonat, tak pak už to půjde snáze.
Potřebuješ začít věci dělat a trošku se hecnout. Stud je celkem zbytečná věc - když ho ignoruješ, zachvíli zmizí, nic moc nepřináší a jen tě drží doma.
Je já bejt sama bez dětí a mít volný prázdniny tak jsem furt někde pryč. Zámky hrady, skanzeny, lázně, more. Však může jet k moři, k přehradě. Partner by nechtěl něco vidět? ![]()
@Anonymní píše:
Je já bejt sama bez dětí a mít volný prázdniny tak jsem furt někde pryč. Zámky hrady, skanzeny, lázně, more. Však může jet k moři, k přehradě. Partner by nechtěl něco vidět?
A s kým bys jela? Přítel v době mé dovolené pracuje. Společný čas máme na konci července a začátkem srpna, to máme spolu plány i dovolenou… Jde o to, že já nevím co se svým vlastním časem a co se sama se sebou…?
@Anonymní píše:
Mám pocit, že můj život je nudný a nemá smysl.
Bývala jsem extrovert, komunikativní, zábavná. Ale úplně se to otocilo. Je ze mě introvert, nemam záliby, jen pár přátel, nudim se, nemam koníčky… Vše se to změnilo nejspíš během covidu, kdy jsem studovala VŠ doma, na home office, sama. Úplně jsem si odvykla stýkat se s lidmi (víceméně ani nemam s jakými), stydím se chodit ven a do společnosti (i proto, že jsem přibrala). Mám bezva chlapa, děti zatím nemáme. Dělám ve školství a jsem teď 5 týdnů sama doma a nevím co s tím časem, co se sebou. Je mi 25, jsem v nejlepších letech a nemam sebevedomi. Je moc líto, že čas utíká a já nevím, jak dal….
Proč sis dopředu nezajistila program třeba na nějakém táboře? Fňukáš a nemáš proč. Co já bych dala za 5 týdnů volna v kuse ![]()
@Anonymní píše:
A s kým bys jela? Přítel v době mé dovolené pracuje. Společný čas máme na konci července a začátkem srpna, to máme spolu plány i dovolenou… Jde o to, že já nevím co se svým vlastním časem a co se sama se sebou…?
No tak někam jdi sama. Nebo s kolegyní co má taky prázdniny. Prostě začni, jen s maličkostma, nic velkého. Ale prostě začni.
@Anonymní píše:
A s kým bys jela? Přítel v době mé dovolené pracuje. Společný čas máme na konci července a začátkem srpna, to máme spolu plány i dovolenou… Jde o to, že já nevím co se svým vlastním časem a co se sama se sebou…?
Co třeba sama se sebou? Nemusíš mít pořád doprovod.
Asi to tu moc lidí nepochopilo, to je mi líto. Tady přece nejde o fňukání. Pokud je ten problém dlouhodobější, stalo by myslím za to zajít za terapeutem. Když už nic, s někým si promluvíš. Nebude tě soudit, nebude ti dávat rady stylu: Ježiš, tak někam jeď sama! Co já bych dala za 5 týdnů volna!
A mezi tím - píšeš, že nemáš žádný koníčky. Zkus něco i na sílu zkusit. Podle toho, co chceš - jestli mezi lidi nebo sama. Jen příklad. I když bych ráda našla kamarádky, dělám věci sama. Zkusila jsem akvarel, háčkování, teď pletu. Taky běhám, je to můj jedinej čas bez dětí. Kdybych chtěla mezi lidi, zkusila bych nějaký skupinový lekce. Pokud tě teda aspoň trochu láká nějakej sport
. Taky záleží, kde žiješ, ve velkých městech je takových možností víc. Toho terapeuta bych ale zkusila určitě. Jsou to peníze, ale nikdo jinej, ani rodina, partner, kamarádka, k tobě nebude přistupovat tak, jako dobrej terapeut. Držím palce.
Mám pocit, že můj život je nudný a nemá smysl.
Bývala jsem extrovert, komunikativní, zábavná. Ale úplně se to otocilo. Je ze mě introvert, nemam záliby, jen pár přátel, nudim se, nemam koníčky… Vše se to změnilo nejspíš během covidu, kdy jsem studovala VŠ doma, na home office, sama. Úplně jsem si odvykla stýkat se s lidmi (víceméně ani nemam s jakými), stydím se chodit ven a do společnosti (i proto, že jsem přibrala). Mám bezva chlapa, děti zatím nemáme. Dělám ve školství a jsem teď 5 týdnů sama doma a nevím co s tím časem, co se sebou. Je mi 25, jsem v nejlepších letech a nemam sebevedomi. Je moc líto, že čas utíká a já nevím, jak dal….