Dítě nechce střídavou péči - co teď?

Anonymní
5.2.20 11:42

Dítě nechce střídavou péči - co teď?

Omlouvám se za anonym, ale píšu o soukromí kamádky, takže prosím o jeho ponechání. Věc se má takhle: kámoška je už rok po rozvodu (muž si našel jinou) a její ex si navzdory jejímu nesouhlasu a především nesouhlasu kluka vymohl střídavou péči o syna (teď 8 let). Jenže kluk k němu chodit nechce a to ani po roku, co jsme všichni mysleli, že už si to sedne. Otec se o něj v dětství nijak zvlášť nestaral - na rodičáku s ním byla máma, u doktora s ním v životě nebyl, na rehabilitacích taky ne, v jeho školce a škole se nikdy neukázal. Nebyl u něj, když byl nemocný (a to má kámoška lepší práci). Ani na výlet ho sám nikdy nevzal. Bylo šokující, když chtěl zrazu střídavku. Soud to přesto přiklepl a teď se střídají po týdnu už rok. Kluk nechce u táty jíst, jí jen ve škole a pak to, co mu dá máma sebou nebo si koupí cestou, prakticky nemluví s ním ani s jeho přítelkyní. Kámoška s ním o tom odmítá mluvit, aby to snad nebylo, že ním manipuluje a brojí proti otci (to fakt nedělá - zařekla se, že o něm nepromluví a toho se drží), řekne mu jen, že k otci prostě musí, protože to soud nařídil a když nebude chodit, bude k němu muset natrvalo, protože jí ho vezmou. Tak to řekla i mně, že má svázané ruce. Takže se kluk vykecá u mně - jsem na mateřské, bydlíme nedaleko, tak ke mně chodí často po škole, než přijde máma z práce a proto to tady píšu - člověka mrzí, když mu doma každou chvíli brečí takový prcek, že někam nechce a že už je pátek, tak už se TO zase blíží. Fakt se s tímhle nedá nic dělat a musí to být status quo? Nezanechá to na dítěti do budoucna stopy (je to moc milý, chytrý, šikovný kluk ale je vidět, že už není v té pohodě, co byl)? Kdyby to trvalo měsíc…ale už rok!

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

9891
5.2.20 11:47

Ano, zanechá to stopy a je to hrozné. Nicméně co s tím? Strašně tenký led, kamarádka může mít pravdu, v dnešní době nikdo neví, klidně dají dítě na převýchovu do „pasťáku“, aby mělo více rádo tatínka a pak šupajdá do péče tatínkovi. Jsou to asi extrémní případy, ale jsou. Zkkusit zajít na OSPOD, promluvit si tam a poradit se, možná zkusit dětského psychologa a zkusit novou úpravu styku, ale výsledek je nejistý.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
5.2.20 11:47

Tak tomu musí maminka i kamarádka pomoct, aby synek mohl znovunalézt harmonický vztah s otcem, důležité je, že otec má zájem a nevzdává to

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
10950
5.2.20 11:48
@Anonymní píše:
Omlouvám se za anonym, ale píšu o soukromí kamádky, takže prosím o jeho ponechání. Věc se má takhle: kámoška je už rok po rozvodu (muž si našel jinou) a její ex si navzdory jejímu nesouhlasu a především nesouhlasu kluka vymohl střídavou péči o syna (teď 8 let). Jenže kluk k němu chodit nechce a to ani po roku, co jsme všichni mysleli, že už si to sedne. Otec se o něj v dětství nijak zvlášť nestaral - na rodičáku s ním byla máma, u doktora s ním v životě nebyl, na rehabilitacích taky ne, v jeho školce a škole se nikdy neukázal. Nebyl u něj, když byl nemocný (a to má kámoška lepší práci). Ani na výlet ho sám nikdy nevzal. Bylo šokující, když chtěl zrazu střídavku. Soud to přesto přiklepl a teď se střídají po týdnu už rok. Kluk nechce u táty jíst, jí jen ve škole a pak to, co mu dá máma sebou nebo si koupí cestou, prakticky nemluví s ním ani s jeho přítelkyní. Kámoška s ním o tom odmítá mluvit, aby to snad nebylo, že ním manipuluje a brojí proti otci (to fakt nedělá - zařekla se, že o něm nepromluví a toho se drží), řekne mu jen, že k otci prostě musí, protože to soud nařídil a když nebude chodit, bude k němu muset natrvalo, protože jí ho vezmou. Tak to řekla i mně, že má svázané ruce. Takže se kluk vykecá u mně - jsem na mateřské, bydlíme nedaleko, tak ke mně chodí často po škole, než přijde máma z práce a proto to tady píšu - člověka mrzí, když mu doma každou chvíli brečí takový prcek, že někam nechce a že už je pátek, tak už se TO zase blíží. Fakt se s tímhle nedá nic dělat a musí to být status quo? Nezanechá to na dítěti do budoucna stopy (je to moc milý, chytrý, šikovný kluk ale je vidět, že už není v té pohodě, co byl)? Kdyby to trvalo měsíc…ale už rok!

Spíš než snahu o zrušení střídavé péče bych se snažila rozkličkovat, proč tento bojkot. Kluk je v „ideálním“ věku - není tak malý, aby to nechápal a zároveň s ním ještě netříská puberta, takže nějaké protestní hladovky apod. jsou krajně divné. Spíš by ale bylo vhodné vzít ho k psychologovi, úplně nejlépe kdyby se podařilo aby tam šli všichni 3.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
614
5.2.20 11:51

Ja bych se mu snazila asi vysvetlit, ze hladovkou ublizuje jen sam sobe. Navic kamaradka tomu moc nepomaha, kdyz klukovi rekne, ze tam musi nebo ji ho vezmou. Rozhodne bych se snazila zjistit, co konkretne mu vadi. Je to prece jen jeho tata, i kdyz nic moc funkcni.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
5.2.20 11:52
@Anonymní píše:
Omlouvám se za anonym, ale píšu o soukromí kamádky, takže prosím o jeho ponechání. Věc se má takhle: kámoška je už rok po rozvodu (muž si našel jinou) a její ex si navzdory jejímu nesouhlasu a především nesouhlasu kluka vymohl střídavou péči o syna (teď 8 let). Jenže kluk k němu chodit nechce a to ani po roku, co jsme všichni mysleli, že už si to sedne. Otec se o něj v dětství nijak zvlášť nestaral - na rodičáku s ním byla máma, u doktora s ním v životě nebyl, na rehabilitacích taky ne, v jeho školce a škole se nikdy neukázal. Nebyl u něj, když byl nemocný (a to má kámoška lepší práci). Ani na výlet ho sám nikdy nevzal. Bylo šokující, když chtěl zrazu střídavku. Soud to přesto přiklepl a teď se střídají po týdnu už rok. Kluk nechce u táty jíst, jí jen ve škole a pak to, co mu dá máma sebou nebo si koupí cestou, prakticky nemluví s ním ani s jeho přítelkyní. Kámoška s ním o tom odmítá mluvit, aby to snad nebylo, že ním manipuluje a brojí proti otci (to fakt nedělá - zařekla se, že o něm nepromluví a toho se drží), řekne mu jen, že k otci prostě musí, protože to soud nařídil a když nebude chodit, bude k němu muset natrvalo, protože jí ho vezmou. Tak to řekla i mně, že má svázané ruce. Takže se kluk vykecá u mně - jsem na mateřské, bydlíme nedaleko, tak ke mně chodí často po škole, než přijde máma z práce a proto to tady píšu - člověka mrzí, když mu doma každou chvíli brečí takový prcek, že někam nechce a že už je pátek, tak už se TO zase blíží. Fakt se s tímhle nedá nic dělat a musí to být status quo? Nezanechá to na dítěti do budoucna stopy (je to moc milý, chytrý, šikovný kluk ale je vidět, že už není v té pohodě, co byl)? Kdyby to trvalo měsíc…ale už rok!

ten otec je opravdu dobrej :palec:
na to, že před tím u doktora s ním v životě nebyl, na rehabilitacích taky ne, v jeho školce a škole se nikdy neukázal, nebyl u něj, když byl nemocný, ani na výlet ho sám nikdy nevzal, a teď zvládá plnohodnotnou péči po týdnu, je vidět, že to otcovství bere vážně

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
10221
5.2.20 11:52

Me je hrozne lito deti, ktere museji, prestoze nechteji. Proc je do toho rodic, ke kteremu dite nechce, takto nuti? Existuje prece i jina cesta, jak budovat a udrzet vzrah s ditetem :,(

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
5.2.20 11:54
@pohledzdruhestrany píše:
Tak tomu musí maminka i kamarádka pomoct, aby synek mohl znovunalézt harmonický vztah s otcem, důležité je, že otec má zájem a nevzdává to

Jako proč? 8o Otec je snad stejně rodič jako matka, alespoň tak to i na soudě řekli. To je snad jeho problém, že si neumí vytvořit vztah s vlastním dítětem. Neříkám, kdyby na něj někdo útočil a hanil ho, ale to se neděje. Maximálně možná něco utrousí děda, ale tomu už fakt nikdo nic nařizovat nemůže. Jak říká on - „já do rozvodové dohody nespadám.“ A já naštěstí taky ne. Nebudu zpívat ódy na chlapa, co podvedl mou nejlepší kamarádku. Moje max je, že neřeknu nikdy nic ošklivé. A jinak, ne, nějak extra to nezvládá - všechno významné se děje v týdnu, kdy je kluk s matkou. Na rodičák prostě nešel, když vycházel na něj.

Příspěvek upraven 05.02.20 v 11:57

  • Nahlásit
  • Citovat
5.2.20 11:56

Já bych hlavně řekla, že je blbý ten matčin postoj (který sděluje i synovi) a to ten, že „k otci musíš, soud rozhodl, když tam chodit nebudeš, tak mi tě vezmou“. Syn to tak bere jako povinnost, kterou musí, jinak přijde o mámu a to je šílený postoj.

Nejde se sejít s otcem a probrat to? Jako lidi? Co udělat, aby to fungovalo ke všestranné spokojenosti? Proč je syn tak zabejčenej, co mu vlastně přesně vadí?
Možná by bylo vhodný najít mediátora (kontakty přes ospod) a trochu s tím pohnout.

Můj syn třeba taky už párkrát řekl, že se mu k tátovi nechce (obecně s tím nemá problém, ale někdy by prostě chtěl zůstat u mě - třeba kvůli dětem mých kamarádek)
Jako říct mu „to ale musíš“, tak bude vykulenej jak puk a o to víc se sekne.
Místo toho mu říkám, že se na něj táta těší, že by mu bylo líto, kdyby ho neviděl a neměl u sebe, že u táty (narozdíl ode mě) může mít to nebo ono, a že se zase za pár dní uvidíme.
Možná by taky nebylo na škodu styk změnit né na týden a týden, ale na kratší úseky, možná je synovi prostě týden bez tebe moc, ale tři dny by zvládl.
My se taky točíme častěji a je to lepší.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2234
5.2.20 11:57

Za prvé se pokusit, aby kluk k němu našel cestu. Na místě matky bych s ním o tom mluvila.

Jinak ale je možnost střídavku zrušit, kamošce se podařilo, jedna dcera taky zoufale nechtěla k otci, otec to nechtěl vzdát, tak proběhlo několik soudů, holky už se samozřejmě ptali,,,no tvalo to několik let, několik let nervů, holka samo skončila u psychologa,,,ale vyhrála, k otci nemusela, ani během těch soudů. Byla tak cca ve 2. třídě, když to začalo, a dva tři roky to určitě trvalo. Byla to hrozná doba, prožívala jsem to s nima, no nic moc. Teď je holka 15-letá, a mám pocit, že toho zpětně trošku lituje…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Ou
11961
5.2.20 11:58

No samozřejmě že to zanechá stopy do budoucna - momentálně si formuje svoje sebevědomí a pojetí mužské role podle toho jak jeho otec funguje či nefunguje.

Jeho rodiče si musí sednout a věc vyřešit a začít se chovat jako dospělí a jako rodiče. Pokud to nezvládnou oni sami, tak ať si k tomu vezmou mediátora, co dělá rodinné záležitost.

Není to právník, který se snaží porazit protistranu, je to člověk zvyklý vyjednávat v napjatých vztazích a pomoci hledat takové řešení, které vyhovuje všem zůčastněným stranám.

Ať si dohledá web asociace mediátorů, jsou tam kontakty.

Jiné řešení je začít kluka tahat po psycholozích, aby měl papír že je „poškozenej“ a pak se soudit. Mediace je fakt výrazně lepší.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
502
5.2.20 12:01

V tomto prípade sa to dáva na súd. Ale to musí urobiť matka. Požiadať o zrušenie striedavej starostlivosti. Kamarátka tým tiež prešla. Ale musela mať vyjadrenie psychologa hlavne, že striedavka mu neprospieva, vyjadrenie školy, že sa zhoršil alebo neprospieva keď je u otca, u matky opak, od lekára, že je napr častejšie chorý ked je u otca atd atd atd… Ale toto všetko si musí obehať matka, nie kamarátka. Súd v tomto prípade striedavku zruší, len musí byť naozaj preukázané odborníkmi že mu neprospieva takéto striedavé žitie. Subjektívne porovnanie dojmu kámošky do úvahy fakt nikto neberie. Realita môže byť úplne iná. A skôr by som ti radila, do toho sa nestarať. Všetko je možno úplne inak, veď to dieťa ti vôbec pravdu nemusí hovoriť. V tomto veku deti radi fabulujú, ale to všetko dokážu len odborníci Obávam sa že sama nič nezmôžeš. Pokiaľ nieje bitý, týraný, tak to nechaj tak a staraj sa o seba.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
5.2.20 12:02

Holt taková je doba. Dítě musí mít rádo oba rodiče jinak skončí v pastáku na převýchově. Já svého otce nenáviděla a nikdo my mě nepřinutil ho mít rád. A věřím že jsou i děti co to tak mají s matkou. Samozřejmě to není bezdůvodně ale lásku jaksi nejde vynutit.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
540
5.2.20 12:03
@pohledzdruhestrany píše:
ten otec je opravdu dobrej :palec:
na to, že před tím u doktora s ním v životě nebyl, na rehabilitacích taky ne, v jeho školce a škole se nikdy neukázal, nebyl u něj, když byl nemocný, ani na výlet ho sám nikdy nevzal, a teď zvládá plnohodnotnou péči po týdnu, je vidět, že to otcovství bere vážně

Ja bych to spis videla tak, ze se stara jeho nova partnerka a synovi se to nelibi, proto tak protestuje. Najeho miste bych se chovala stejne.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
614
5.2.20 12:03

@Mar__tanka1983 Mediator by me nenapadl, ale souhlasim. Je to urcite lepsi reseni, nez hned hledat psychologa. Hlavne, aby otec taky souhlasil.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama