Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
A jak už tu někde padlo, s jedním dítkem je to prostě všechno jednodušší, na logistiku, organizaci času a tak celkově ![]()
@Anonymní píše: Více
Vždycky jsem chtěla jedno dítě, a tak to i zůstalo.
@Anonymní píše: Více
Cením tvou sebereflexi
Napadá mě naplnění té potřeby po pečování nějakým jiným způsobem-dobrovolnictví, pořízení zvířete jako dalšiho člena smečky apod.
Vždy jsem si přála víc dětí, ale kdybych měla ty znalosti, co mám dnes, zůstala bych u jednoho. Je to snazší po všech stránkách. A jednou ozvláště pak při dědictví.
Vždycky jsem věděla, že chci 2 děti a 2 děti také mám. Miluji je, ale to neznamená, že si neužívám, když je jeden na táboře/soustředění a doma máme jenom jednoho. Ten KLID! ![]()
Chtěla jsem dvě děti, nevyšlo to, mám jedno a jsem za to ráda. Všechno od té doby strašně zdražilo, svět se v pr… obrací, přišel covid a všechny nás zamkli doma, válka na Ukrajině a děti se nemohou dostat na střední školy atd. Do té doby byl svět nějak víc v klidu. Takhle si můžeme udržet stejný životní standard, ale se dvěma už by to nešlo. Tak si říkám, že osud byl rozumnější než já. Navíc jako bonus nemusím řešit dědictví. A jako vzorek rodičovství jedno dítě stačí.
@Anonymní píše: Více
zpětně s druhým vidím, jak to s jedním bylo „pohodlnější“ a samozřejmě jednodušší, levnější atd…co to vyřešit třeba pejskem? my si ho pořídili a už jsme komplet smečka ![]()
@mokkk píše: Více
Přesně. Já jsem ještě byla bezdětná, když začal covid a všude jsem tvrdila, že za covidu dítě ani náhodou. Nakonec se narodilo v prosinci 21
Ale aspoň jsem neměla školáka, z představy, že by měl 2 roky školu online, nemohli jsme nikam chodit anebo jen v respirátoru je mi špatně dodnes. A o 2 měsíce později začala válka a pak inflace a zdražování. S rodičákem (a manželovou prací a mou brigádou) jsme ještě vyšli nějak normálně, ale teď už bychom nevyšli, např. bydlení se za tu dobu zdražilo o víc než 10 000.
Další důvod je i ten, že sama jsem jedináček, moje mamka taky tak nemám nějaký vzor větší rodiny a celkově jsem spíš pohodlný člověk, syn byl od malička v pohodě, žádné noční nespaní, žádné celodenní nošení, žádné koliky, o zoubkách jsem ani nevěděla, ale třeba by to druhé bylo opak, že. Plus provozní důvody jako školky, nemoci, návrat do práce - nechtělo by se mi to řešit znovu. A nemáme žádné hlídání.
Nemyslím si, že by někdo vyloženě litoval, že má druhé dítě, ale někdy mi přijde, že u některých lidí je to i trochu tlak okolí jít do druhého, že dvě jsou standard a jedináček bude buď chudák anebo rozmazlenec. Osobně kdybych si to mohla dovolit ohledně financí a bydlení tak bych asi šla i do druhého, ale holt v dnešní době musí peníze řešit i normální pracující středněpříjmoví lidé. Přišla na to řeč i tady ve vedlejším tématu teď o dětech a bydlení, že ti, co žijí z dávek problém nemají a pořídí si jich klidně několik, však stát se postará, naopak ti, kteří od státu nic nechtějí jsou ti u kterých ta porodnost hodně klesla.
Já si myslím že velkou roli hraje třeba i takový ten tlak okolí jakože prostě dokonalá rodina rovná se domek se zahradou (samozřejmě na hypotéku
) dvě děti ideálně páreček pes a kočka… Manžel který má dvě práce aby to všechno utáhl manželka má teda „jenom“ jednu práci… A navenek se musí tvářit jako že jsou strašně šťastní a strašně spokojený i když to skřípe…
Ale to už zase odbíhám od původního tématu…
Jenže já si nemůžu pomoct mě prostě vadí takový ten tlak okolí že prostě ženská musí mít aspoň dvě děti… Každé dítě musí kojit alespoň rok… Ale kozy musí mít takové jako kdyby nikdy nekojila a celkově postavu musí mít takovou jako kdyby nikdy žádné dítě neměla… Pak nemá být tolik psychických problémů a vyhořelých matek…
Člověk má prostě žít tak jak to vyhovuje jemu a vykašlat se na tlak okolí…
Příspěvek upraven 14.10.26 v 10:13
Nevím, zda někdo natvrdo lituje toho, že má dvě, ale mít jedno má určitě hoooodně výhod.
Já si občas představuji, jaké by to bylo mít jen starší dceru. Ona je hodná, takže by to byla strašná pohodaaaaaaa ![]()
No ale mám dvě a ne, nelituji, ale je to fakt už jinej level jak jedno.
Jednou jsem byla na preventivce na gyndě a samozřejmě doktorka byla taková stará škola A začala mě tlačit do toho že bych měla mít druhé dítě že jedináček je chudák atd no velice rychle jsem jí uzemnila a usadila a příště se objednám k jiné když je tam možnost…
Protože já prostě fakt úplně nejvíc miluju když někdo kdo mě nezná vidí mě jednou za dva roky a nežije můj život naprosto přesně ví co bych měla dělat A jak bych měla žít ![]()
@žena_za_pultem píše: Více
Takovou jsem taky měla. Jako neříkala, že jedináček je chudáček, ale pořád se vyptávala, jestli nechci druhé. Že mám nejvyšší čas, abych to stihla do 40 a že mám krásnou ovulaci (
) a kdybych to s manželem dneska zkusila (
) tak za pár týdnů určitě budu volat, že mám pozitivní test ![]()
Přišlo mi to dost nevhodné.
@Marieke píše: Více
No z toho co čtu mám pocit že snad chodíme ke stejné doktorce
mně prostě přijde že celkově tyhle tlaky jsou dost nevhodné…
jako já celkově nechápu když někdo kdo mě vůbec nezná a nežije můj život kecá do toho co a jak bych měla dělat… ![]()
Ne, nelituju v žádném případě. Ale je pravda, že je to zásadní rozdíl 2 oproti 1 dítěti. Když mám výjimečně na starosti jen jednoho z nich, je strašně jednoduché cokoliv vyřešit, domluvit se atd., zlaté dítě. Jak jsou spolu, vykrajou si, ale jsou to čerti, a je mnohem těžší s nima cokoliv řešit.