Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Splín v těhotenství - pláču a přibírám
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
6.1.12 21:22
Asi tě uklidnim. Vážim 90kg 
a otěhotněla jsem o rok dřív, než bylo v plánu…taky se bojim toho, kam až se to vyšplhá…ale když se podíváš na některý témata ohledně toho, že se někdo trápí s otěhotněním…tak buď šťastná, že se vám to podařilo a zhubneš až po druhym mimču a bude ti fajn
- Citovat
- Upravit
6.1.12 21:24
Smíšené pocity jsou normální, máš na ně nárok 
To, že jsi unavená, je také normální, jsi těhotná, navíc máš malé dítě, je to zápřah.. Navíc jsi celý den sama doma - to je na palici 
Co nějaká kamarádka, není v okolí? Zkus si najít někoho, s kým si budeš moct povídat, ať nejsi celé dny sama, ať ti to víc uteče.. A kdyby se ti vrátily psychické problemy a bylo toho na tebe moc, neboj se vyhledat psychologa - on si s tebou popovídá a pomůže ti najít cestu ke štěstí..
Držím palce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.12 21:32
To jsou normální těhotenské hormony.. Ze začátku nějaká ta depka padne na každou. Uvidíš, že to přejde. Škoda, že je mimi neplánované, ale i tak je nádhera, že si tě vybralo za maminku, ne? Váhu neřeš, těhotenství je jediné období, kdy to řešit nemusíš. Jsi mladá, pak to rychle zhubneš. Dopřej si teď, když to jde něco opravdu dobrého na zub, taková čokoláda dělá zázraky na duši 
Ale nepřehánět! Je to návykové 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.12 21:34
Podle mě se snažíš svalovat zodpovědnost za stávající situaci na muže, ale sex jste měli oba dobrovolně bez ochrany a ony chlapovi ani nemusí ujet nohy, aby bylo zaděláno, stačí ty profláklé „kapičky lásky“
Že jsi v těhotensví unavená, no kdo není. Nevím, jakou máš teď váhu, ale pokud nízkou, tak únava může navíc plynout právě z ní, nízký tlak a tak.
Pokud jsi měla poruchu příjmu potravy, tak tam je bohužel dost velká pravděpodobnost návratu problému, je to jako s alkoholismem, nejsou vyléčení alkoholici, jen abstinující. Doporučuju řešit, dokud je malý ještě v břiše, ať ti maminka prvorozené pohlídá a ty zajdi za psychologem.
Se dvěma maličkými dětmi se pak těžko někam dostaneš a po porodu budeš muset fungovat a ne se zhroutit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.1.12 21:37
Tlusta urcite nebudes a neboj casem kila zhodis ani nebudes vedet ze jsi nejaky mela..A skolu tu si casem muzes dodelat i kdyz to bude zaprah ale i to se urcite da zvladnou jednicky mit nemusis hlavne ze to udelas..Raduj se z toho ze je mas kolik z nas by za mimco dalo vsechno..Hodne sil preji
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
6.1.12 22:30
Promiň, ale zarazilo mě „Bylo to neplánované,a le nebrala jsem HA, takže…prostě to manžel po*ral a neřekl mi o tom“ To nepoznáš, že do tebe ejakuloval…???
- Citovat
- Upravit
Anonymní
7.1.12 08:37
Potřebovala jsem jen podržet, vyplakat se, pomoct…Už jsem v pohodě. Každý máme slabou chvilku. Já ji měla včera. Děkuji za podporu, ale kritika mi vůbec nepomohla…alespoň vím, že příště psát nebudu a zkusím to vyřešit sama 
Gladys: Nikde jsem nepsala, že je to jen manželova chyba, vím, že na sex musí být dva ( alespon v tomhle případě )
Anonymní: Myslela jsem si, že ejakuloval, ale když jsem se ho na to zeptala, řekl, že ne..at jsem v klidu a manželovi přeci věřím, ne ?
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Intimita a kondylomata
- 03.11.26
- Anonymní
Hormonální problémy
- 02.11.26
- amenkamen54
Čtvrtý týden těhotenství strach z mimoděložního
- 01.11.26
- Anonymní
Potřebuji poradit nebo si možná jen tak vylít srdce.Kdysi jsem měla problémy s psychikou ( trauma z puberty, deprese, porucha přijmu potravy ). Pak jsem potkala manžela. Vše bylo skvělé. Občas nějaká ta nálada, probrečená noc. Zklidnil mě. Přestala jsem vše řešit. Byla jsem vlastně štastná. Pak jsem otěhotněla ( neplánovaně přes HA a na škole). Myslela jsem si, že vše v poho zvládnu. Jenže…první těhu ještě ok.Narodila se malá, porod poměrně lehký. Važila jsem min než před otěhotněním. Pak jsme dojeli domů a já ..manžel pracuje od rána do večera, prvních pár měsíců k nám chodila mamka ( ne že bych malou nezvládala, ale byla jsem pořád sama) Měla jsem zase začít chodit do školy, začala jsem se bát, nechtěla jsem mezi lidi..Připadala jsem si strašně tlustá, takže po půl roce kojení dieta ( zhubla jsem během 2měsíců 10 kg)…Ted čekáme druhé dítě, nemám dodělanou ještě školu. Bylo to neplánované,a le nebrala jsem HA, takže…prostě to manžel po*ral a neřekl mi o tom.A já někde v koutku duši mu to vyčítám.Jsem na něj občas docela hnusná aniž bych chtěla… já se moc bojím, že to nezvládnu. Zase pláču. Vadí mi, že přibírám ( to je ale jen v mé hlavě ). Doma nic nedělám, jsem stále unavená. Manžel teď ještě chodí na výpomoc. Takže ráno ho nevidím, přijde pak v šest a v osm odchází a ve čtyři ráno se vrací. Celý den jsem sama s malou. Teď budou dvě. Moc miluji své dítě, miluji i miminko v bříšku, ale…mám smíšené pocity…asi jsem se potřebovala jen vypsat, nadechnout se a jít dál.