Poradna na téma rodinné právo
Mgr. Zoltán Duna
@Anonymní píše:
Zdravím. S partnerem jsme se rozešli po několikaletém komplikovaném vztahu. Nesnesu být v jeho přítomnosti, když je opilý, prostě šílená alergie. Snesu dvě tři piva, při čtvrtém už je to na něm trochu poznat, při pátém už je mi to nepříjemné a po šesti a více se mi nesnesitelně hnusí. Když jsme spolu žili, snažila jsem se navrhovat různé kompromisy, vždy mi to odkýval, ale málokdy dodržel. Není alkoholik. Bývalo období, kdy byl i několik měsíců klid, a pak zas třeba kdy přišel během pár týdnů několikrát domů (do mého bytu) opilý.
Nyní máme dvouletou dceru (prosím neřešte, proč jsem s ním otěhotněla) a snáším to o to hůř. Minulý rok nastalo v tomto ohledu zase jedno horší období a pak jeden větší konflikt, který už jsem nedokázala překousnout. Na moji žádost si odstěhoval věci a odevzdal klíče s tím, že může kdykoliv přijet za dcerou a přespat tu. Jezdím i s dcerou za ním (bydlí na vesnici). Vycházíme spolu relativně dobře. Ovšem párkrát se stalo, že jsme za ním přijely a byl opilý, nebo se napil. Vadí mi, když se to děje opakovaně. Naposled jsme tam přijely s ním, několik hodin pracoval venku, kolem čtvrté se přišel najíst a pak si hned šel sednout na zahradu s kamarádem, který mu při práci pomáhal. Dal si pivo a pil hodně pomalu. To bylo kolem půl páté. Seděli pár hodin, během kterých popíjel opravdu hodně pomalu, vypil tak tři piva. Po osmé hodině si šli sednout do hospody, kde pil zase prý hodně pomalu a vypil tak tři piva (prý) a domů přišel kolem půlnoci. Vzhledem k tomu, že jsem ho nesčetněkrát prosila, aby nepil, když tam jsme my, tak jsem byla trochu naštvaná a ráno celkem vzteklá. Vadilo mi hlavně to, že si ten den téměř nevšímal dcery a radši 7 hodin proseděl u piva (před pár týdny se stalo skoro to samý). Kdyby šel na dvě hoďky a dal si tři piva, neřeknu ani popel. On nechápe, proč jsem naštvaná, když pil tak pomalu a vypil jen šest piv (oproti dřív je to opravdu hodně málo, takže se snaží). Celé bych to také brala jinak, kdybychom spolu žili, byl s dcerou denně a denně se jí věnoval. Dcera ho má ráda, tak jednou měsíčně ji vezme na hřiště, ale není schopná s ním být sama doma. Prý za to můžu já, že jsem z ní udělala mamana. Přitom já se pořád snažím, aby byla co nejvíc s ním. Říkám mu na to, že je to tím, že s ní málo komunikuje, proto s ním nechce být (s mým tátou nemá problém být sama).
Prý jsem hysterka, když mi vadí šest piv vypitých během sedmi hodin. On to ale není schopen vidět v těch souvislostech.
Připadá vám v takovéto situaci šest vypitých piv málo?
Tak za prvé, pokud nevydrží nepít ani během vaší návštěvy s dcerou, a místo toho, aby se jí věnoval, tak jde raději do hospody, tak je nejenom alkoholik, ale i jako partner a táta na nic. Možná by mu pomohlo léčení, ale pokud on sám nebude chtít, tak s tím asi nic neuděláš.
Já myslím, že alkoholik je, takový ten kvartální. Já bych tam nevydržela, jste od sebe, přivezeš mu dítě až pod nos a on si na ni neudělá čas? Ve chvíli kdy by vytáhl paty do hospody bych se sbalila i s dítětem a odjela. Ať se příště snaží on, měl by být jeho zájem realizovat styk s dítětem.
Přestaň mu dělat maminku, je dospělý, svéprávný, není potřeba mu dítě cpat za každou cenu.
On pije denně? A jak často chodí do hospody? Mě by to vadilo, ale já na to nejsem zvyklá. Můj pije pivo výjimečně, do hospody nechodí, občas si dá skleničku vína. Špičku měl jedině na svatbách a to jsem ho pak hlídala.
Hlavně by mi vadilo to pití když tam má dceru, dle mě se jí má věnovat a ne se bavit s kamarádem
Jinak bych to vnímala pokud by jste spolu žili ale pokud ji má svátečně tak mi přijde jako ignorant.
Tak především je alkoholik. to se totiž nepozná podle počtu vypitých piv nebo frekvence pití, ale především z toho, že alkohol a jeho pití mu dělá potíže v osobním/partnerském/pracovním životě. takže i ten kdo pije jednou za čas, ale nedokáže si oděpřít alkohol když se má starat o dceru tak je alkoholik.
šest pit za celý večer pro dospělého chlapa je málo. ale pokud ví, že nechvceš aby pil a stejně pije, tak je to problém.
dcera je dvouletá, v tomhlě věku je těžké aby byla s někým koho málo zná sama.
Je to alkoholik.
Proč za ním jezdíš? Když místo toho, aby si užil dceru, tak chlastá. Udělal by mi to přesně dvakrát. Poprvé by dostal výstrahu a podruhé by měl smůlu.
Neřešila bych kolik vypil piv, ale že mu přivezeš dceru a dá přednost kamarádovi, to by mi vadilo, odjela bych domu a příště se na něj vykašlala
Jasnej alkáč…
můj otec pil celé moje dospívání, alkoholika poznám i z takovýho popisu, nic si nenamlouvej
pokud sám nechce, ty s tím nic nezmůžeš
Ty bys měla mít svatozář. Já bych se na něj vyprdla a dceru mu nevozila. Je pro něj přednější chlast a kamarádi.
@Pe-G píše:
On pije denně? A jak často chodí do hospody? Mě by to vadilo, ale já na to nejsem zvyklá. Můj pije pivo výjimečně, do hospody nechodí, občas si dá skleničku vína. Špičku měl jedině na svatbách a to jsem ho pak hlídala.
Hlavně by mi vadilo to pití když tam má dceru, dle mě se jí má věnovat a ne se bavit s kamarádem![]()
Jinak bych to vnímala pokud by jste spolu žili ale pokud ji má svátečně tak mi přijde jako ignorant.
Denně nepije. Pije jen když jde do hospody, což bývá párkrát do měsíce.
@Anonymní píše:
Denně nepije. Pije jen když jde do hospody, což bývá párkrát do měsíce.
no však je na nejlepší cestě se k tomu dopracovat k tomu dennímu pití, ale to už je úplně konečná…
spíš jde o to, že je mu chlast milejší než dcerka a ty a váš budoucí život…to je hlavní znak alkoholismus, všechno jde na vedlejší kolej, ale alkohol je na prvním místě
jako aby nevydržel bez piva aspoň ten jeden víkend kdy za ním přijedete
to je prostě jasný, sorry ![]()
Já tě chápu, že ti to vadí, jestli je po alkoholu nesnesitelný, tak to už lepší nebude..
Po těch 5-6 pivech by to na něm cizí člověk možná ani nepoznal, není to tak, že by se motal, nebo se choval nějak hnusně. Jen má ztěžklej jazyk a prostě se mi hnusí.
Jo a když mu řeknu, že tam s dcerou jezdím proto, aby byli spolu, tak na to on mi řekne, že to bere tak, že nás tam bere hlavně proto, abychom nemusely tvrdnout ve městě.
@Anonymní píše:
Zdravím. S partnerem jsme se rozešli po několikaletém komplikovaném vztahu. Nesnesu být v jeho přítomnosti, když je opilý, prostě šílená alergie. Snesu dvě tři piva, při čtvrtém už je to na něm trochu poznat, při pátém už je mi to nepříjemné a po šesti a více se mi nesnesitelně hnusí. Když jsme spolu žili, snažila jsem se navrhovat různé kompromisy, vždy mi to odkýval, ale málokdy dodržel. Není alkoholik. Bývalo období, kdy byl i několik měsíců klid, a pak zas třeba kdy přišel během pár týdnů několikrát domů (do mého bytu) opilý.
Nyní máme dvouletou dceru (prosím neřešte, proč jsem s ním otěhotněla) a snáším to o to hůř. Minulý rok nastalo v tomto ohledu zase jedno horší období a pak jeden větší konflikt, který už jsem nedokázala překousnout. Na moji žádost si odstěhoval věci a odevzdal klíče s tím, že může kdykoliv přijet za dcerou a přespat tu. Jezdím i s dcerou za ním (bydlí na vesnici). Vycházíme spolu relativně dobře. Ovšem párkrát se stalo, že jsme za ním přijely a byl opilý, nebo se napil. Vadí mi, když se to děje opakovaně. Naposled jsme tam přijely s ním, několik hodin pracoval venku, kolem čtvrté se přišel najíst a pak si hned šel sednout na zahradu s kamarádem, který mu při práci pomáhal. Dal si pivo a pil hodně pomalu. To bylo kolem půl páté. Seděli pár hodin, během kterých popíjel opravdu hodně pomalu, vypil tak tři piva. Po osmé hodině si šli sednout do hospody, kde pil zase prý hodně pomalu a vypil tak tři piva (prý) a domů přišel kolem půlnoci. Vzhledem k tomu, že jsem ho nesčetněkrát prosila, aby nepil, když tam jsme my, tak jsem byla trochu naštvaná a ráno celkem vzteklá. Vadilo mi hlavně to, že si ten den téměř nevšímal dcery a radši 7 hodin proseděl u piva (před pár týdny se stalo skoro to samý). Kdyby šel na dvě hoďky a dal si tři piva, neřeknu ani popel. On nechápe, proč jsem naštvaná, když pil tak pomalu a vypil jen šest piv (oproti dřív je to opravdu hodně málo, takže se snaží). Celé bych to také brala jinak, kdybychom spolu žili, byl s dcerou denně a denně se jí věnoval. Dcera ho má ráda, tak jednou měsíčně ji vezme na hřiště, ale není schopná s ním být sama doma. Prý za to můžu já, že jsem z ní udělala mamana. Přitom já se pořád snažím, aby byla co nejvíc s ním. Říkám mu na to, že je to tím, že s ní málo komunikuje, proto s ním nechce být (s mým tátou nemá problém být sama).
Prý jsem hysterka, když mi vadí šest piv vypitých během sedmi hodin. On to ale není schopen vidět v těch souvislostech.
Připadá vám v takovéto situaci šest vypitých piv málo?
Je to alkoholik a jednou za měsíc na hřiště, to je fakt otec roku. Když pije ve vaší přítomnosti, tak bych za ním nejela.
Zdravím. S partnerem jsme se rozešli po několikaletém komplikovaném vztahu. Nesnesu být v jeho přítomnosti, když je opilý, prostě šílená alergie. Snesu dvě tři piva, při čtvrtém už je to na něm trochu poznat, při pátém už je mi to nepříjemné a po šesti a více se mi nesnesitelně hnusí. Když jsme spolu žili, snažila jsem se navrhovat různé kompromisy, vždy mi to odkýval, ale málokdy dodržel. Není alkoholik. Bývalo období, kdy byl i několik měsíců klid, a pak zas třeba kdy přišel během pár týdnů několikrát domů (do mého bytu) opilý.
Nyní máme dvouletou dceru (prosím neřešte, proč jsem s ním otěhotněla) a snáším to o to hůř. Minulý rok nastalo v tomto ohledu zase jedno horší období a pak jeden větší konflikt, který už jsem nedokázala překousnout. Na moji žádost si odstěhoval věci a odevzdal klíče s tím, že může kdykoliv přijet za dcerou a přespat tu. Jezdím i s dcerou za ním (bydlí na vesnici). Vycházíme spolu relativně dobře. Ovšem párkrát se stalo, že jsme za ním přijely a byl opilý, nebo se napil. Vadí mi, když se to děje opakovaně. Naposled jsme tam přijely s ním, několik hodin pracoval venku, kolem čtvrté se přišel najíst a pak si hned šel sednout na zahradu s kamarádem, který mu při práci pomáhal. Dal si pivo a pil hodně pomalu. To bylo kolem půl páté. Seděli pár hodin, během kterých popíjel opravdu hodně pomalu, vypil tak tři piva. Po osmé hodině si šli sednout do hospody, kde pil zase prý hodně pomalu a vypil tak tři piva (prý) a domů přišel kolem půlnoci. Vzhledem k tomu, že jsem ho nesčetněkrát prosila, aby nepil, když tam jsme my, tak jsem byla trochu naštvaná a ráno celkem vzteklá. Vadilo mi hlavně to, že si ten den téměř nevšímal dcery a radši 7 hodin proseděl u piva (před pár týdny se stalo skoro to samý). Kdyby šel na dvě hoďky a dal si tři piva, neřeknu ani popel. On nechápe, proč jsem naštvaná, když pil tak pomalu a vypil jen šest piv (oproti dřív je to opravdu hodně málo, takže se snaží). Celé bych to také brala jinak, kdybychom spolu žili, byl s dcerou denně a denně se jí věnoval. Dcera ho má ráda, tak jednou měsíčně ji vezme na hřiště, ale není schopná s ním být sama doma. Prý za to můžu já, že jsem z ní udělala mamana. Přitom já se pořád snažím, aby byla co nejvíc s ním. Říkám mu na to, že je to tím, že s ní málo komunikuje, proto s ním nechce být (s mým tátou nemá problém být sama).
Prý jsem hysterka, když mi vadí šest piv vypitých během sedmi hodin. On to ale není schopen vidět v těch souvislostech.
Připadá vám v takovéto situaci šest vypitých piv málo?